Tahouni budou Češi letící k moři
Říká šéf společnosti Letiště Praha Václav Řehoř. Na návrat turistů do Prahy nelze spoléhat a na lety z USA si ještě počkáme
Každý měsíc tratí ruzyňské letiště sto milionů korun kvůli útlumu létání. Také proto je pro něj vzpruhou blížící se sezona. Krize Praze přinese i velmi zajímavou příležitost, věří Václav Řehoř.
Začínají létat spoje k moři: do Řecka i dalších dovolenkových destinací. Jak je to pro vás důležité?
Stále vnímáme rok 2019 jako období, k němuž se chceme vrátit. Obnovu provozu máme rozdělenou do tří důležitých kategorií. Bohužel s návratem většiny dálkových linek letos nepočítáme. Jsme v kontaktu s aerolinkami v USA a Asii, zjišťujeme, kdy a kam plánují do Evropy létat. To ale mluvíme spíše o nadcházejících dvou letech. Pak se zaměřujeme na linky v rámci Evropy. Poptávka po cestování do Prahy a Česka je sice silná, ale zatím nejsou otevřené hotely, restaurace, další služby a pro turismus ani hranice. Turisté proto zatím nemají důvod k nám vyrazit, letos v této kategorii nemáme velká očekávání. Třetí skupinou jsou Češi, kteří si chtějí odpočinout u moře, kupují zájezdy. Je jich čím dál více, na ně se připravujeme. Letní destinace budou tahounem letiště pro letošní rok.
Neovlivní restart cestovního ruchu přece jen strach z nákazy?
Kolik cestujících skutečně někam poletí, je něco, co letiště, cestovní kanceláře ani aerolinky nemají v ruce. Bude záležet na epidemiologické situaci a nastavených pravidlech. A hodně také na tom, jak je ta která země vnímaná cestujícími jako bezpečná. Evropská komise připravuje Digital Green Certificate, takzvaný covidpas, který očkovaným nebo testovaným umožní a hlavně zjednoduší pohyb po EU. Pokud bude systém fungovat, zájem o cestování stoupne.
Dříve jste v létě počítali pasažéry po milionech. Loni za celý rok Letištěm Václava Havla Praha prošlo pouhých 3,7 milionu lidí. Co letos?
Připravujeme se na všechny varianty vývoje. Například u linky do korejského Soulu může při zlepšení situace dojít k obnovení, nebyla zrušená, jen pozastavená. Do Kataru a Dubaje se létalo a létat bude. U příjezdové turistiky z Evropy nevidíme, jak jsem říkal, léto moc slavně. Pak je důležité zmínit i takzvané klíčové destinace, kterých máme vytipováno celkem 45. Nemají význam jen pro turistiku, ale i pro byznys, lidé tam jezdí i za rodinami nebo přáteli. Patří tam samozřejmě také důležitá přestupní místa jako Londýn, Paříž nebo Amsterdam, kam už se létá. Z těchto destinací je zatím v provozu 23, postupně se obnovují.
Kolik obchodů a restaurací má na letišti otevřeno?
Provozovatelům jsme dali úlevy, myslím, že šlo o férovou nabídku. Také díky tomu většina obchodů a restaurací přežila a nyní postupně otvírají s tím, jak rostou počty cestujících a končí vládní omezení. Otevřená jsou výdejní okénka u občerstvení a restaurací. Velmi dobře nám funguje takzvaná walk through zóna. Jde o nákupní prostor v Terminálu 1, kam se člověk dostane poté, co projde pasovou kontrolou. K dostání jsou tam různé druhy zboží. Na konci zóny ho zákazník zaplatí a může jít k odletu. Podle toho, jak se měnila vládní nařízení, byl v zóně dostupný sortiment.
Čekáte převážně cestující z Česka. Přizpůsobí se tomu i ceny?
U nás jsou ceny nižší nebo srovnatelné s letišti podobné kategorie. Dostupnosti různých produktů a služeb, ale také vytváření alternativ pro různé cílové skupiny cestujících se dlouhodobě věnujeme. Můžou si tak vybrat z řady možností i u stravování, do cenové politiky ale provozovatelům nemůžeme zasahovat. Vytváříme nicméně pro cestující zmíněné alternativy, ať už provozováním vlastních služeb, včetně restaurace Runway, nebo rozšiřováním nabídky o další možnosti.
Jaké to třeba jsou?
Cestující si můžou koupit nápoje či občerstvení v kavárnách, restauracích s klasickým či rychlým občerstvením, ale i v supermarketu. V automatech garantujeme cenu vody od jednoho eura. Lidé si můžou načerpat i pitnou vodu do vlastní nádoby zdarma z více než 25 pítek, což šetří životní prostředí.
Říkal jste, že to s příjezdovou turistikou nevidíte moc slavně. V pondělí se otevřou zahrádky restaurací, o týden později zřejmě i ubytování. Ani tak nejste optimista?
Jsem velký optimista. Od roku 1978 jsme měli šest krizí, letectví na ně zareagovalo a velmi rychle se z nich vzpamatovalo. Každých 15 let se zdvojnásobil počet cestujících. To se podle mě opět stane. Zároveň si myslím, že tato krize je ze všech dosavadních nejhlubší a nejdelší. Ale to přináší i velmi zajímavé příležitosti.
Jaké?
Aerolinky postupně vyřazují velká letadla, jako jsou Boeing 747 nebo Airbus A380. Ty často vyžadují hub (velký přestupní uzel – pozn. red.), protože mívají na palubě až 500 lidí. Odtud teprve pokračují do cílové destinace. Například letadlo z New Yorku přiletí do Frankfurtu, kde lidé přestupují do menších strojů, které je dopraví po Evropě. Ukazuje se, že tato velká letadla jsou neekonomická, vyřazují se a postupně je nahrazují menší: například Boeing 787 Dreamliner nebo Airbus A350. Jsou ekonomičtější, tišší i ekologičtější, a mají přitom stejný dolet. Letět s nimi může většinou do tří set lidí. To znamená, že už můžou směřovat přímo do Prahy, a ne do hubu.
Co vám to přinese konkrétně? Před krizí k nám létalo 15 dálkových linek z Ameriky nebo Asie. Věřím, že po zmíněné změně jich do budoucna budeme mít třeba 25 a Praha díky tomu získá mnohem lepší spojení do celého světa. Letištím, jako je to naše, se říká destination driven. Jde o letiště v destinacích s velkou atraktivitou. Cestující sem budou moct přiletět přímo, stráví tu třeba čtyři dny. Navíc jsou to ti nejhodnotnější návštěvníci, kteří se u nás ubytují, navštěvují restaurace i kulturu a pak si odskočí navštívit Vídeň nebo Mnichov a letí zpět. To podporuje udržitelný turismus – tito lidé vytlačí z Prahy ty, kteří sem létají jenom na party.
Takže nám pomůže přechod na menší, ekonomičtější letadla?
Proč vypravovat velké letadlo do Frankfurtu, když místo něj nasadíte dva dreamlinery? Jeden poletí přímo do Prahy a druhý do Benátek. V Evropě je velký tlak na ekologii a udržitelnost. Třeba Air France dostala státní podporu, ale podmínkou je zrušení krátkých letů, pokud stejnou trasu obsluhuje vlak. To změní celé létání.
Rozjeli jste kampaň, jejímž klíčovým sloganem je: vraťme létání jeho původní význam. Jaké od ní máte očekávání?
Vždy jsme se zaměřovali na udržitelný turismus, abychom ze světa přilákali bonitnější klientelu, kampaně jsme dělali v New Yorku nebo Tokiu. Teď jsme se museli zaměřit více na české turisty. Kampaní chceme podpořit létání a obecně cestování do klíčových letních destinací. Pro klienty cestovních kanceláří i ostatní jsme také připravili přehledný seznam všech věcí, jež jsou pro přípravu na cestu důležité, aby nebyli při odbavení překvapeni.
Bylo znát, že se na rozdíl od loňska mohlo během lockdownu cestovat? Hodně se létalo do Dubaje, na Tenerife, Mallorku…
Ano, ale i tak cestovalo meziročně o téměř 80 procent lidí méně než loni v březnu, kdy ještě nebyl provoz tak omezený. Nejoblíbenější byly v prvním čtvrtletí linky do Dubaje, pak také Hurghada či Moskva, Paříž nebo Tenerife. Dubaj potvrdila pozici i v dubnu. Jsme rádi, že i minulý měsíc pokračoval nárůst cestujících oproti březnu o patnáct procent. Celkem jsme měli více než 2600 vzletů a přistání, což je výrazně více než loni v dubnu. Tehdy ale byly v provozu jen repatriační a nákladní lety a linky do Sofie a Minsku.
Čím to, že lidé zavření v okresech měli takovou chuť cestovat?
Lidé v sobě mají zakořeněný cestovatelský gen a k cestování se určitě vrátí. To se projevilo i v krizi. Destinace, kam se mohlo a kde bylo v zimě teplo, stále fungovaly. Některá letadla do Dubaje či Dauhá byla téměř plně obsazená. Lidé teď víc cestují i po Evropě, nejvíce na španělskou Mallorcu nebo Kanárské ostrovy.
Zalepilo vám to část ztrát?
Fixní náklady letiště jsou tak vysoké, že ani tyto lety nás vůbec nepřiblížily k tomu, aby bylo naše hospodaření na nule. Za loňský rok jsme skončili podle předběžných výsledků v provozní
Jak hospodaříte letos?
Stanovili jsme si cíl mít letos pět milionů cestujících (v roce 2019 to bylo 17,8 milionu – pozn. red.). Když přišla v lednu další vlna, bylo jasné, že budeme hluboko pod tímto číslem. To bude mít vliv i na naše hospodaření. Každý měsíc přicházíme o 100 milionů korun. I proto nyní v tendru vybíráme banku, jež nám poskytne možnost vzít si rámcový úvěr ve výši až sedm miliard korun. Počítáme, že se nám přihlásí pět až osm českých bank. Navzdory finančním ztrátám jsme totiž velmi stabilní společnost s jasnou strategií. Pomáhá nám i skutečnost, že jsme vlastnění státem.
Výrazným projektem je rozšíření Terminálu 2 pro odlety a přílety ze zemí EU. Jak jste daleko?
Jsme ve fázi studií a přípravy pro různá povolení. Tam jedeme na plný plyn. V roce 2025 chceme začít stavět a s dokončením rozšířeného terminálu nyní počítáme v roce 2028.
Ne všechny projekty jste ale v krizi mohli živit, viďte?
Loni jsme bohužel museli postupně propustit 600 zaměstnanců. Bylo to velmi nepříjemné, ale věděli jsme, že je další dva roky nebudeme potřebovat. Zároveň jsme nezastavili dlouhodobé investice jako přípravu stavby paralelní dráhy a rozvoje kapacity našich terminálů, pokračujeme také v digitalizaci letiště. Ve finální fázi je kromě toho rekonstrukce třídírny zavazadel, potřebovali jsme také dokončit čističku odpadních vod. Naopak menší projekty, které měly spíš charakter údržby, jsme pozastavili.
Jak se daří restartovat provoz jinde v Evropě?
V Evropě je asi 500 letišť sdružených v asociaci ACI. Více než 200 z nich se dostalo na hranu bankrotu a požádalo o podporu svého vlastníka. Nyní začíná boj o nové linky, kam se bude létat, mezi letišti je cítit určitá řevnivost. Zároveň je znát, že některá letiště využila krizi k dalším investicím, aby byla připravena na dobu, až krize odezní. Při stavbách budov nebo ranvejí hraje stále větší roli důraz na ekologii a zelenou investici. Na to se samozřejmě zaměřujeme i v Praze. Chceme u projektů postupovat podle takzvaných prvků ESG, tedy zásad udržitelného podnikání, což je také v souladu s přístupy bank.