„Předpovědět tornádo se v Česku nedá“
Meteorologové v Česku umí předpovědět nebezpečné bouřky i takzvané supercely, což jsou bouře rotující kolem své osy. Předem varovat před tornádem ale možné není; nelze ani určit, jak dlouho se bude po zemském povrchu pohybovat a kudy. LN to řekl Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Velmi silné tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo Břeclavskem a Hodonínskem, zpustošilo několik vesnic, připravilo o život šest lidí, desítky dalších se zranily, škody šplhají do miliard korun.
„K tomu, aby vzniklo tornádo, je nutné, aby se v oblasti vyskytovala dostatečně silná bouře, která může tornádo vygenerovat,“řekl Setvák.
Ke změření síly tornáda se používá Fujitova stupnice, jež tyto jevy dělí do šesti stupňů od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5, který se celosvětově vyskytuje pouze ve dvou procentech případů ze všech výskytů tornád. K tomu Setvák poznamenal, že větrný vír o síle v rozmezí F0 do slabší F3 může vyvolat i relativně normální bouře. „Silnější tornáda (F3 až výše – pozn. red.) se vyskytují pouze při bouřích, jež se nazývají supercely. Pro ně je specifická právě silná rotace vzduchu v jejich střední části, která tornáda může spustit,“uvedl výzkumník z družicového oddělení ČHMÚ. Případ tornáda na jižní Moravě je nejničivější v posledních desetiletích.
Meteorologové dokážou na základě radarových dat odhalit, zda je ta která bouře supercelou. Ale ani to ještě nestačí k tomu, aby šlo s jistotou určit, kdy, kde a jestli vůbec se tornádo objeví. Obecně platí, že zdaleka ne z každé supercely vznikne ničivý vír. „Předvídat lze jedině to, že část bouří, které se v oblasti o velikosti kraje budou vyskytovat, se může vyvinout v supercely,“doplnil s tím, že ČHMÚ vydává varování před silnými bouřkami.
Na území ČR se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Každý rok se však vyskytnou desítky supercel, často i více naráz.
Odborník vyloučil, že by lovci bouřek – nadšenci, kteří dokumentují výskyt těchto jevů – byli schopní s jistotou určit, kdy a kde tornádo přesně udeří. Vysvětlil, že mají podobně omezené možnosti jako meteorologové, tedy nezbývá jim nic jiného než na radaru sledovat bouře, jež mají potenciál stát se supercelami, následně k nim vyrazit a na případné tornádo čekat.
Experti v USA, kde se tornáda vyskytují v hojnější míře, mají k dispozici radary jiné konstrukce, díky nimž je umí na radarech přesněji identifikovat. „V Česku používané radary jsou zaměřené spíše obecně na silné bouře a na možné povodně,“uvedl Setvák.