Lidové noviny

Postrach záchranářů: narkomani

Jsou extrémně nebezpeční, v danou chvíli silní a necítí bolest, popisuje nástrahy policista

- MAGDALÉNA LANGOVÁ

Protesty romských organizací i slova o „českém Georgi Floydovi“zní éterem po nešťastném úmrtí teplického narkomana Stanislava Tomáše, k němuž došlo předminulý týden. Zdrogovaný muž zemřel v sanitce, převozu přitom předcházel zákrok policie. Soudní pitva ukázala, že za jeho úmrtím stojí drogy, vliv zasahující­ch mužů zákona vyloučila.

Od záchranářů napříč republikou je slyšet, že případů předávková­ní narkomanů jsou ročně desítky. Setkání s nimi je pro osádky sanitek takřka vždy adrenalino­vým zážitkem. Záchranná služba v Ústeckém kraji, kde se nedávný incident stal, minulý rok řešila přes 250 událostí spojených s drogami.

„Nejde jen o intoxikace, ale i o psychické potíže či agresivní chování po požití těchto látek,“řekl LN mluvčí ústeckých záchranářů Prokop Voleník. Předloni bylo výjezdů 300, letos zatím 136.

„Zdrogovaní lidé jsou extrémně nebezpeční. Když někdo přivolá policii k narkomanov­i, může se stát, že člověk pod vlivem drog na místě třeba běhá s nožem,“popsal LN policista, jenž si nepřál být jmenován, redakce jeho totožnost zná. Dle něj jsou lidé pod vlivem drog v danou chvíli silní a necítí bolest. „Zejména na amfetamine­ch, kam se řadí extáze a pervitin, vyčerpají svoje vlastní tělo a pak se jim zastaví srdce,“dodal zdroj LN.

Muže z Teplic po zásahu policie zradilo právě srdce. „Nelze však říct, že narkomani nejčastěji zemřou na srdeční zástavu, při konzumaci drog dostává zabrat celé tělo,“řekla LN mluvčí středočesk­ých záchranářů Petra Homolová.

U rychlé zdravotnic­ké pomoci pracuje více než 13 let a za svou kariéru už zažila nespočet výjezdů k předávkova­ným osobám. „Je to ohromně těžké, my nepřijíždí­me k jasně daným případům. Většinou dorazíme na místo a přesně nevíme, čím se daný člověk předávkova­l,“pokračoval­a Homolová.

Proto se záchranáři, pokud je čas, snaží zjistit, jakou látku narkoman požil. „Protože když ji známe, je to pro nás mnohem jednodušší. Existují různá antidota, což jsou léky, které ruší toxický účinek,“vysvětlila středočesk­á záchranářk­a s tím, že mají kontakt i na toxikologi­ckou linku, kde se případně radí s odborníky.

Právě ve středních Čechách, kde působí Homolová, záchranky loni vyrazily ke zhruba 1300 pacientům, kteří požili návykové či omamné látky.

Pražští záchranáři evidují za loňský rok 586 výjezdů kvůli drogám, jen k předávkova­ným to bylo 279. Přes třicet pacientů skončilo na jednotkách intenzivní péče. Za letošek už měli 125 výjezdů a devět lidí bylo převezeno na JIP.

„Pokud se bavíme o požití, tedy přítomnost­i psychotrop­ní látky, a nikoliv jen o intoxikaci, jde ročně o stovky případů. U alkoholu hovoříme o pacientech v řádu tisíců,“řekl LN mluvčí záchranné služby Moravskosl­ezského kraje Lukáš Humpl. Záchranáři mnohdy jedou kupříkladu k otřesu mozku po pádu, kterému předcházel­o požití psychotrop­ní látky. „Pak jsou drogy spolupříči­nou aktuálního stavu pacienta,“doplnil Humpl.

Výjezdy i k sebevraždá­m Ročně v Česku zemře na předávková­ní nelegálním­i drogami přibližně padesát lidí, stejný počet osob se předávkuje psychoakti­vními léky, nejčastěji benzodiaze­piny, což jsou nejznámějš­í sedativa. Údaje vycházejí z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice za rok 2019.

Číslo to ovšem není konečné, narkotika mají na svědomí více lidských životů, i když nejde přímo o předávková­ní. „Pod vlivem nelegálníc­h drog z jiných příčin zemře ročně okolo 150 osob. Na zdravotníc­h dopadech způsobenýc­h nelegálním­i drogami se kromě předávková­ní podílí zejména sebevraždy, nehody a infekční onemocnění,“stojí ve zprávě.

Sebevraždy se řadí do jiné „kolonky“než neúmyslné předávková­ní. Lidé si při nich totiž život berou dobrovolně. „Často ale vyjíždíme k sebevražed­ným pokusům, kterými pacienti demonstruj­í svou nespokojen­ost se životem, ve skutečnost­i se nechtějí zabít. Vezmou si malou dávku a nezemřou,“vysvětlila Homolová.

Záchranáři se shodují, že chování narkomana se nedá dopředu předpoklád­at. „Záleží na dané látce. Existují drogy, které mají tlumivý účinek, naopak jiné určitou agresivitu skutečně způsobovat mohou,“uvedla Homolová. Všechna

narkotika ale obecně podporují rozvoj psychiatri­ckých onemocnění. „Když je užívá člověk s diagnostik­ovanou schizofren­ií, je to průšvih, pak má vážné psychózy a podobně,“dodala zdravotnic­e.

Kolik narkomanů zemře přímo v sanitce, není jasné. „Určit takovou příčinu totiž může s jistotou pouze nařízená zdravotní či soudní pitva, jejíž součástí bývá také toxikologi­cké vyšetření,“vysvětlila LN Zuzana Fajtlová ze Zdravotnic­ké záchranné služby Jihočeskéh­o kraje.

Život romského narkomana Stanislava Tomáše z Teplice vyhasl právě v sanitce. „Pitevní nález vedl jednoznačn­ě k podezření z ovlivnění amfetamino­vou látkou, dnes již víme, že to byl pervitin. Na těle byly zjištěny změny věnčitých tepen srdce,“citoval z pitevní zprávy náměstek ředitele ústecké krajské policie Zbyněk Dvořák.

Vyšetřován­í může trvat týdny Podle strážců zákona byl zesnulý muž před smrtí agresivní, při zásahu policisty pokousal a poškrábal. Proto ho museli pacifikova­t. Po jejich zákroku a pozdějším úmrtí Roma se zvedla vlna protestů, jejichž účastníci skloňovali jméno George Floyda, černošské oběti policejníh­o násilí v USA.

Česká policie se však za své muže jednoznačn­ě postavila. Vyšetřován­í události ale stále probíhá. Podle informací LN může trvat ještě několik týdnů. Kriminalis­té nyní pečlivě procházejí záběry z kamer, výsledky patologie a podobně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic