Postrach záchranářů: narkomani

Jsou extrémně nebezpeční, v danou chvíli silní a necítí bolest, popisuje nástrahy policista

Protesty romských organizací i slova o „českém Georgi Floydovi“zní éterem po nešťastném úmrtí teplického narkomana Stanislava Tomáše, k němuž došlo předminulý týden. Zdrogovaný muž zemřel v sanitce, převozu přitom předcházel zákrok policie. Soudní pitva ukázala, že za jeho úmrtím stojí drogy, vliv zasahujících mužů zákona vyloučila.

Od záchranářů napříč republikou je slyšet, že případů předávkování narkomanů jsou ročně desítky. Setkání s nimi je pro osádky sanitek takřka vždy adrenalinovým zážitkem. Záchranná služba v Ústeckém kraji, kde se nedávný incident stal, minulý rok řešila přes 250 událostí spojených s drogami.

„Nejde jen o intoxikace, ale i o psychické potíže či agresivní chování po požití těchto látek,“řekl LN mluvčí ústeckých záchranářů Prokop Voleník. Předloni bylo výjezdů 300, letos zatím 136.

„Zdrogovaní lidé jsou extrémně nebezpeční. Když někdo přivolá policii k narkomanovi, může se stát, že člověk pod vlivem drog na místě třeba běhá s nožem,“popsal LN policista, jenž si nepřál být jmenován, redakce jeho totožnost zná. Dle něj jsou lidé pod vlivem drog v danou chvíli silní a necítí bolest. „Zejména na amfetaminech, kam se řadí extáze a pervitin, vyčerpají svoje vlastní tělo a pak se jim zastaví srdce,“dodal zdroj LN.

Muže z Teplic po zásahu policie zradilo právě srdce. „Nelze však říct, že narkomani nejčastěji zemřou na srdeční zástavu, při konzumaci drog dostává zabrat celé tělo,“řekla LN mluvčí středočeských záchranářů Petra Homolová.

U rychlé zdravotnické pomoci pracuje více než 13 let a za svou kariéru už zažila nespočet výjezdů k předávkovaným osobám. „Je to ohromně těžké, my nepřijíždíme k jasně daným případům. Většinou dorazíme na místo a přesně nevíme, čím se daný člověk předávkoval,“pokračovala Homolová.

Proto se záchranáři, pokud je čas, snaží zjistit, jakou látku narkoman požil. „Protože když ji známe, je to pro nás mnohem jednodušší. Existují různá antidota, což jsou léky, které ruší toxický účinek,“vysvětlila středočeská záchranářka s tím, že mají kontakt i na toxikologickou linku, kde se případně radí s odborníky.

Právě ve středních Čechách, kde působí Homolová, záchranky loni vyrazily ke zhruba 1300 pacientům, kteří požili návykové či omamné látky.

Pražští záchranáři evidují za loňský rok 586 výjezdů kvůli drogám, jen k předávkovaným to bylo 279. Přes třicet pacientů skončilo na jednotkách intenzivní péče. Za letošek už měli 125 výjezdů a devět lidí bylo převezeno na JIP.

„Pokud se bavíme o požití, tedy přítomnosti psychotropní látky, a nikoliv jen o intoxikaci, jde ročně o stovky případů. U alkoholu hovoříme o pacientech v řádu tisíců,“řekl LN mluvčí záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl. Záchranáři mnohdy jedou kupříkladu k otřesu mozku po pádu, kterému předcházelo požití psychotropní látky. „Pak jsou drogy spolupříčinou aktuálního stavu pacienta,“doplnil Humpl.

Výjezdy i k sebevraždám Ročně v Česku zemře na předávkování nelegálními drogami přibližně padesát lidí, stejný počet osob se předávkuje psychoaktivními léky, nejčastěji benzodiazepiny, což jsou nejznámější sedativa. Údaje vycházejí z Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice za rok 2019.

Číslo to ovšem není konečné, narkotika mají na svědomí více lidských životů, i když nejde přímo o předávkování. „Pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin zemře ročně okolo 150 osob. Na zdravotních dopadech způsobených nelegálními drogami se kromě předávkování podílí zejména sebevraždy, nehody a infekční onemocnění,“stojí ve zprávě.

Sebevraždy se řadí do jiné „kolonky“než neúmyslné předávkování. Lidé si při nich totiž život berou dobrovolně. „Často ale vyjíždíme k sebevražedným pokusům, kterými pacienti demonstrují svou nespokojenost se životem, ve skutečnosti se nechtějí zabít. Vezmou si malou dávku a nezemřou,“vysvětlila Homolová.

Záchranáři se shodují, že chování narkomana se nedá dopředu předpokládat. „Záleží na dané látce. Existují drogy, které mají tlumivý účinek, naopak jiné určitou agresivitu skutečně způsobovat mohou,“uvedla Homolová. Všechna

narkotika ale obecně podporují rozvoj psychiatrických onemocnění. „Když je užívá člověk s diagnostikovanou schizofrenií, je to průšvih, pak má vážné psychózy a podobně,“dodala zdravotnice.

Kolik narkomanů zemře přímo v sanitce, není jasné. „Určit takovou příčinu totiž může s jistotou pouze nařízená zdravotní či soudní pitva, jejíž součástí bývá také toxikologické vyšetření,“vysvětlila LN Zuzana Fajtlová ze Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.

Život romského narkomana Stanislava Tomáše z Teplice vyhasl právě v sanitce. „Pitevní nález vedl jednoznačně k podezření z ovlivnění amfetaminovou látkou, dnes již víme, že to byl pervitin. Na těle byly zjištěny změny věnčitých tepen srdce,“citoval z pitevní zprávy náměstek ředitele ústecké krajské policie Zbyněk Dvořák.

Vyšetřování může trvat týdny Podle strážců zákona byl zesnulý muž před smrtí agresivní, při zásahu policisty pokousal a poškrábal. Proto ho museli pacifikovat. Po jejich zákroku a pozdějším úmrtí Roma se zvedla vlna protestů, jejichž účastníci skloňovali jméno George Floyda, černošské oběti policejního násilí v USA.

Česká policie se však za své muže jednoznačně postavila. Vyšetřování události ale stále probíhá. Podle informací LN může trvat ještě několik týdnů. Kriminalisté nyní pečlivě procházejí záběry z kamer, výsledky patologie a podobně.