Vysvědčení: míň slávy, víc jedniček

Žáci mají důvod slavit, dnešním posledním školním dnem jim začínají prázdniny. Sice kvůli covidu valnou část roku strávili doma a objevovaly se nápady, aby se proto letní volno tentokrát obětovalo, ale na takový extrém nedošlo. Děti během loučení s pedagogy pandemické okolnosti pocítí hlavně ve dvou aspektech. Na mnoha místech se ruší tradiční slavnostní ceremonie a na děti čekají výkazy s nadprůměrně dobrými výsledky.

Co se týče oslav, na brněnské základní škole Svážná klasicky dělávají zakončení ve velkém stylu. Děti se tu na prázdniny vypravují v kinosále a za účasti hostů, například hokejistů z Komety. Dnes ale tamní žactvo o podpisy od populárních sportovců přijde. „Kvůli protipandemickým opatřením se nechceme pouštět do velkých akcí, vysvědčení budeme předávat ve třídách,“sdělil LN ředitel brněnské ZŠ Svážná Petr Punčochář.

Slavnostní akt musejí žáci oželet i na Masarykově střední škole chemické v Praze. „Normálně předáváme vysvědčení ve třídách a pak na slavnostním shromáždění na školním dvoře vyznamenání nebo ceny ze sportovních soutěží,“popsal LN ředitel školy Jiří Zajíček, jenž je zároveň předsedou Unie školských asociací – CZESHA. Letos ale žádné soutěže neproběhly, odměnu dostanou tedy jenom ti, kteří se můžou pochlubit vyznamenáním. A tentokrát ne na školním dvoře, ale ve třídě. „Vzhledem k současné situaci nebudeme raději promíchávat kolektivy a budeme držet homogenitu tříd,“řekl Zajíček.

Spoustě dětem slavnostní ceremonie vynahradí rodiče svátečním obědem nebo jiným programem.

Děti neměly kroužky, tak se učily

Zmrzlinový pohár se šlehačkou bude zasloužený častěji, než to je mimo covidové okolnosti obvyklé. Známky jsou lepší, zhusta proto, že se učitelům zželelo dětí odkázaných na monitor obrazovky a zmírnili požadavky.

„Zrovna jsem dostal od paní učitelky vynadáno, že jsem kruťák, protože jsem si dovolil dát třem holčičkám trojky. Z toho usuzuji, že ostatní kolegové byli ještě mírnější než já. Takhle krásné známky opravdu už léta nevyšly,“přiznává Michal Černý, končící ředitel Masarykovy ZŠ Klánovice.

Ostatně podepsalo se to také na výsledcích letošních maturit, ty rovněž dopadly nadprůměrně úspěšně, a to i proto, že ministerstvo školství změkčilo hodnoticí parametry.

To dle pedagogů ale není jediný důvod, který vysvědčením přilepšil, ještě jsou tu další dva.

Nejdříve tu špatnou zprávu: například podle Zajíčka byl ve hře důležitý faktor, a to podvádění při testech, což se přes obrazovky počítačů dělá snáze než při dohledu učitele ve třídě. Mnohé děti si hledaly odpovědi na internetu rovnou při zkoušení nebo jim výsledky poslali přičinlivější spolužáci.

„V hodnocení jsme mírnější nebyli, ale výsledky jsou lepší. Protože během distančního vzdělávání probíhá testování v režimu neformálních skupinových prací žáků – prostě švindlují,“shrnul Zajíček.

Ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová si však myslí, že nemalé procento úspěchů je vydobyto pilnou a poctivou prací. „Děti mi říkaly, že když nemohly mít mimoškolní aktivity jako sporty a kroužky, tak měly čas se učit,“vysvětluje Schejbalová, přičemž i ona potvrzuje, že výsledky jsou mnohem lepší než v uplynulých letech, když hovoří za gymnázia, jejichž asociaci předsedá.

K mírnosti vyzvalo i ministerstvo školství, kantorům už pro pololetní vysvědčení doporučilo, aby letos hodnotili žáky slovně, případně kombinací známek a formativního hodnocení. Učitelé měli navíc podle resortu hodnotit spíše to, jak se žáci zapojovali během distanční výuky, jak byli aktivní, jak moc se snažili. Ministerstvo to zdůvodnilo hlavně tím, že si žáci kvůli distančnímu vzdělávání nemohli dostatečně procvičit látku. Přesto podle České školní inspekce dostala většina žáků už v pololetí vysvědčení pouze se známkami, jednoznačně převažují i nyní.

Slovní hodnocení spíš na prvním stupni

Na Masarykově základní škole v Klánovicích například dostávají slovní hodnocení pouze mladší děti. „Nevidím důvod hodnotit slovně jenom kvůli tomu, že byl covid. Vidím důvod přejít na formativní hodnocení, protože je to progresivní způsob hodnocení, který funguje. Je potřeba se to naučit,“uvedl Černý s tím, že napsat kvalitní slovní hodnocení není žádná legrace. Nesmí sklouznout k tomu, že budou učitelé používat pár vzorů a na závěr jen vloží jméno. I proto je známek pořád podstatně více.

Na náročnost individuálního přístupu ve slovní evaluaci upozornil i Zajíček „Mně osobně dává slovní hodnocení smysl na prvním stupni základní školy, kde je jeden kantor, který děti zná. Jinak mi to přijde jako kádrové hodnocení za socialismu. Čtyři verze toho, co se napsalo, jenom se tam vyměňují jména. To by sklouzlo k tupému formalismu,“zhodnotil.

Převaha známek má i praktické důvody. „Ústní hodnocení je sice hezké, ale stejně kdykoli dítě přechází na jinou školu, tak to musíte převést na známky. Proč to dělat nadvakrát, když to můžete udělat jednou. Známkujeme tedy číselně,“vysvětlil Punčochář.

Kantoři brali ale v potaz také to, jak se děti snažily, a to více než výsledky samotné. Někteří žáci dle zkušeností vůbec nereagovali, nespolupracovali, a tak učitelé ani nemohli získat dost podkladů, aby bylo co hodnotit.

I přes ztížené podmínky při distanční výuce dostávají žáci lepší vysvědčení než obvykle. Část se víc učila, část se naučila podvádět, zbytek zajistila benevolence v hodnocení.