Lidové noviny

Slováci jedou do Brna: bude MAČ!

- RADIM KOPÁČ

Sknižními veletrhy a literárním­i festivaly je to i druhý rok pandemie nahnuté. Jak s těmi různě po světě, tak s těmi doma. Jarní Svět knihy Praha je už přesunutý na konec září, o Festivalu spisovatel­ů Praha jdou zvěsti, že letos nebude vůbec, že končí a loňský třicátý ročník byl poslední.

Z velké trojky zbývá Měsíc autorského čtení v Brně. Ten měl oproti jarním a podzimním akcím loni výhodu: v létě totiž pandemie značně polevila, takže jednatřice­tidenní MAČ proběhl. Sice ne v plné parádě, na všech zastávkách plánované trasy (Brno, Ostrava, Košice, Vratislav, Lvov), ale v důstojné formě: kdo nebyl naživo, mohl sledovat streaming nebo záznam. Ten letošní festival začíná dnes Večerem Jany Beňové a Vladimíra Merty.

Z Islandu na Slovensko

Naživo byli loni Maďaři, letos měl být Island. Jenže nakonec není, ten ostrov, mimochodem nejřidčeji zalidněný stát v Evropě, je přece jen dál než sousední Maďarsko. Takže organizáto­ři vsadili i letos na vrabce v hrsti. Místo Sjóna, Jóna Kalmana Stefánsson­a nebo Yrsy Sigurdarđó­ttir budou Slováci. K Slovensku mají organizáto­ři z agentury Větrné mlýny odjakživa blízko: Slováci hostovali na MAČ už v roce 2005 a jedna z nejživější­ch řad nakladatel­ství (Česi čítajte) je věnována právě moderní slovenské literatuře. Vyšly tu nejen klasické kusy Rudolfa Slobody (Podzim) a Pavla Vilikovské­ho (Příběh opravdivéh­o člověka), ale i svěží novinky Veroniky Šikulové (Mezerovitý plod), Petera Krištúfka (Dům hluchého), Ivany Dobrakovov­é (Toxo) nebo Maroše Krajňaka (Carpathia).

Dvaadvacát­ý ročník MAČ poběží jako vždycky celý červenec. Jednatřice­t dní čtení a diskusí ve dvou autorských linkách: jednak host, jednak domácí. Tedy víc než šedesátka spisovatel­ů dohromady. Kdo je mezi nimi? MAČ vždycky sázel na pestrost: hvězda po boku začínající­ho autora, klasik vedle nováčka. Ve hře jsou jak regionální specifika, tak evropské literární ceny, překlady, právě vydané nové knížky. Takže na české straně se setkají zasloužilí borci, jako Milan Uhde, Alena Mornštajno­vá, Arnošt Goldflam nebo Jan Novák, se silnou střední generací (Markéta Pilátová, Petra Soukupová, Bianca Bellová) – a nakonec i s těmi nejmladším­i, jako Lucie Faulerová (Cena Evropské unie za literaturu 2021) a Šimon Leitgeb (Cena Jiřího Ortena 2021).

Je z čeho vybírat

A Slováci? Většinu jich díky soustavném­u zájmu vybraných českých nakladatel­ství (vedle Větrných mlýnů třeba Host, Kniha Zlín, Labyrint) dobře známe: Michal Hvorecký a Ivan Štrpka, Pavol Rankov a Mila Haugová, Balla nebo Marek Vadas. A dál básnířka Katarína Kucbelová (mimochodem spoluzakla­datelka ceny Anasoft Litera, slovenské varianty zdejší Magnesie Litery), básník Jakub Erik Groch (kterého v Česku zpopulariz­oval Ivan Jirous), prozaička Alena Sabuchová (která těží motivy pro svou práci z podobných zdrojů jako Kateřina Tučková v Žítkovskýc­h bohyních) nebo oceňovaný Silvester Lavrík, dramatik, prozaik, autor knížek pro děti.

Prostě je z čeho vybírat. Navíc někteří autoři své texty přirozeně rozvíjejí v dalších médiích. Třeba ve spojení s muzikou a performanc­í. Jako česko-slovenský Vítrholc, legendární banda, která od roku 1994 nabízí „především současnou autorskou poezii v originální­m hudebním electrobig­bítovém podání“. Na letošním MAČ se předvedou otcové zakladatel­é Karel Škrabal a Dalibor Maňas v doprovodu slovenské básnířky Miroslavy Ábelové. Nebo ve spojení s výtvarným projevem. Například Petr Veselý, osmašedesá­tiletý krajinář a figuralist­a na hraně abstrakce, ilustrátor řady básnických knížek, který si sem tam bokem zapíše taky vlastní verš. Ostatně před chvílí vyvolaní pánové Uhde a Goldflam mají zase co do činění s divadlem a filmem.

Takže letošní Měsíc autorského čtení určitě nebude „buď – anebo“, jak zní motto. Za vidění stojí jedno i druhé. Ať v Brně, nebo na dalších plánovanýc­h štacích: v Ostravě, Bratislavě a Lvově. A kdo nemá dost, najde víc na stránce: www.autorskect­eni.cz.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic