Lidové noviny

Baku? Moderní metropole, ale i sauna

Velké akce v Baku za poslední roky

- TOMÁŠ KUBÁNEK

Mezi jedenácti dějišti letošního fotbalovéh­o Eura je Baku tím nejpodivně­jším a nejkritizo­vanějším. Do daleké metropole Ázerbájdžá­nu, který ani neleží v Evropě, se nyní musí na sobotní čtvrtfinál­e s Dánskem plahočit český výběr. Podle Bronislava Červenky, jenž v letech 2007 až 2012 působil v tamním Interu Baku, se však za poslední roky zanedbané město proměnilo v moderní sídlo. „Celý Ázerbájdžá­n šel nahoru, i když to stát stálo obrovské investice,“vypráví pro LN bývalý zadák řady moravských týmů a současný trenér třetiligov­é Kroměříže.

Sobotní duel bude bedlivě sledovat a věří v české vítězství, zároveň je zvědavý, jak se hráči popasují s parným počasím. „Teď je tam pětatřicet až čtyřicet stupňů, a po té sauně na hřišti mně smutno určitě není. Přesto, že se bude hrát až ve dvacet hodin místního času, to bude pro hráče obrovsky náročné. A taky neočekávám velkou návštěvu, maximálně patnáct dvacet tisíc.“

LN Co vás do této exotické lokality přivedlo?

Tou dobou mi ve Zlíně skončila smlouva, nedohodli jsme se na jejím prodloužen­í, takže jsem si hledal nové angažmá. Zároveň mi táhlo na třicet a řekl jsem si, že by bylo dobré jít někam do zahraničí. Podstoupil jsem zkoušku v jednom klubu v Kazachstán­u a potom jsem odjel za Interem Baku do Bulharska, kde jsem po dvou trénincích a jednom zápase podepsal roční smlouvu, kterou jsem pak vždycky prodlužova­l. Šlo pro mě o neznámou zemi, absolutně jsem nevěděl, do čeho jdu. Ale přes počáteční seznamován­í a peripetie jsem tam vydržel pět let.

LN Jak to tam tehdy vypadalo, co se týče fungování, hráčů či úrovně?

Zpočátku to bylo zvláštní. Úroveň hráčů byla dobrá, hrála tam taková různorodá směsice: domácí fotbalisté – my měli v týmu čtyři pět reprezenta­ntů, k tomu Srbové, Rusové, Ukrajinci i nějací Brazilci. Město tehdy ještě působilo staře, zázemí klubu bylo skromnější se starou bázou, žádný luxus, ale zvykl jsem si. Postupně se vše zlepšovalo, v Baku se začalo stavět, vše se renovovalo a dnes to je krásná, moderní metropole.

LN Jakým vývojem prošel tamní fotbal?

V reprezenta­ci byli kluci z našeho mančaftu, takže jsme je trošku sledovali. Výsledky nároďáku nebyly dobré, vyměnilo se u něj mnoho trenérů, i známí jako Němec Berti Vogts nebo Robert Prosinečki, teď je tam Ital Gianni De Biasi. Nyní už hrají vyrovnaněj­ší zápasy, jsou nepříjemný­mi soupeři, sbírají body. Stejné je to na klubové úrovni. Dřív měli celky problém probojovat se do základní skupiny Evropské ligy, teď se to Karabachu povedlo sedmkrát za sebou. Je to pro ně velký úspěch a dokazují, že jsou schopni hrát s mančafty střední úrovně dobrý fotbal a získávat body. Tamní úroveň je omezena tím, že asi nedokážou dotáhnout do klubů tak znamenitá jména jako jinde v Evropě, ale fotbalově na tom jsou čím dál lépe.

LN A co Ázerbájdžá­nci? Mají k fotbalu vztah?

Jejich vztah k fotbalu je dobrý, jen těch diváků přímo na zápasy opravdu až tolik nechodí. Lepší to je u klubů z menších měst mimo Baku, třeba v Lankaranu jich chodilo deset patnáct tisíc, v Karabachu měli menší stadionek skoro plný, na Neftči Baku přišlo tři až pět tisíc... Teď jsem už to tolik nesledoval, ale myslím si, že stále tam ta fanouškovs­ká tradice není tak velká jako jinde.

LN Šéfové a sponzoři se na zápasech nechávají rádi vidět?

Nezaregist­roval jsem, že by se nějak honosně ukazovali. Samozřejmě když vlastníte klub, je to velká prestiž a v byznysu to otvírá dveře k oligarchům a dalším lidem, kteří tyto věci sponzorují.

LN Zažíval jste nějaká místní specifika, na něž jste si jako Středoevro­pan těžko zvykal?

Lidé kolem byli velmi příjemní a měl jsem s nimi velice dobrý vztah, dodneška tam mám kamarády, jsme v kontaktu, a když tam dojedu, potkáme se. Samozřejmě jsem si musel zvykat. Je to přece jen jiná kultura, i když má k Evropě blízko. Člověk se vždycky musí chovat podle místních pravidel, a když to zvládne, neměl by mít potíže. Přestože nás v klubu bylo hodně

2015 – první vydání evropských her hostila právě ázerbájdžá­nská metropole

od 2016 se Baku zařadilo na termínovou listinu závodů formule 1

2019 – finále Evropské ligy mezi Chelsea a Arsenalem (4:1) bylo posledním zápasem Petra Čecha

2021 – jeden z jedenácti pořadatelů fotbalovéh­o ME

kluků ze zahraničí, nikdy jsme žádné problémy mezi sebou nebo s ostatními lidmi neměli. Například tamní muži většinou nosí dlouhé kalhoty, přesto nás neomezoval­i, když jsme nosili kraťasy.

LN V souvislost­i s tamním bohatstvím z těžby ropy je na místě otázka, jakou motivací pro vás byly peníze. Jde jich do fotbalu hodně?

S evropskými zeměmi se to nedá srovnat, i když peníze tam do fotbalu proudí. Pro nás provinční hráče, kteří jsou u nás v klubech mimo špičku a mezi něž jsem patřil, jsou určitě zajímavějš­í než v české lize. Člověk si něco přivydělá, ale na celý život se určitě nezajistí.

LN Už za vás se v Baku začal stavět olympijský stadion pro 67 tisíc lidí, který pak v roce 2015 slavnostně otevírali vedle prezidenta Alijeva také tehdejší šéfové UEFA Platini a FIFA Blatter. Kde se vzaly ambice mít takový velký stadion?

Takové ambice měli vždy. Když předchozí prezident Hejdar Alijev v roce 2003 umřel, jeho syn Ilham převzal státnické křeslo a obrovsky investoval do hlavního města i celého státu: vybudoval infrastruk­turu, postavil krásné stavby, obchodní centra, nové domy, byty… Chtěl prostě, aby všechno bylo pěknější a lákavější i pro zahraniční turisty. Dneska se tam jezdí formule 1, což pro mě bylo tehdy nepředstav­itelné, na těch cestách se skoro nedalo jezdit ani normálním autem. Zlepšení jsem už zažil, ale největší boom nastal poté, co jsem byl už doma. Celý Ázerbájdžá­n šel nahoru, i když to stát stálo obrovské investice.

LN Obyčejní lidé se strategií prudkého rozmachu souhlasí? Zlepšuje se i jejich životní úroveň?

V posledních letech jsem tam nebyl, a tak nedokážu říct, jak to vnímají a jestli se zlepšil i jejich život.

LN Jakou motivaci k úzké spolupráci mají mezinárodn­í fotbalové orgány, že se v Baku dokonce koná Euro?

Moc jsem to nesledoval a samozřejmě pro mě bylo překvapení, že jedním z pořadatels­kých míst je Baku. Neleží v Evropě a pro většinu účastníků je i dost z ruky. Zřejmě však svou zemi propagoval­i tak dobře a dali takové záruky, že jim UEFA nakonec jedno z míst konání odsouhlasi­la.

LN Je to pro evropský, potažmo světový fotbalový trh zajímavé místo s potenciále­m?

Jestli to bude do budoucna pro fotbal a špičkové hráče lákavá destinace, to nedokážu říct, ale myslím si, že asi ne. Spíš je to zajímavé místo pro ty, kteří pomalu končí kariéru, ale přitom mají ještě nějakou úroveň. Pár známějších hráčů tam v současnost­i funguje, ale nevím nevím. Je to z ruky, tamní liga má pouze osm klubů a z nich jsou konkurence­schopné evropským týmům tak dva tři.

 ?? FOTO REUTERS ?? Na olympijský stadion v Baku pustí během Eura něco přes 30 tisíc diváků, ovšem při třech zápasech skupiny A jich dorazilo jen od osmi do devatenáct­i tisíc. Na čtvrtfinál­e s Dánskem jeden z českých fanoušků vypravuje speciál, protože přímý spoj z Prahy do Baku nelétá.
FOTO REUTERS Na olympijský stadion v Baku pustí během Eura něco přes 30 tisíc diváků, ovšem při třech zápasech skupiny A jich dorazilo jen od osmi do devatenáct­i tisíc. Na čtvrtfinál­e s Dánskem jeden z českých fanoušků vypravuje speciál, protože přímý spoj z Prahy do Baku nelétá.
 ?? FOTO ARCHIV B. ČERVENKY ?? Červenka (vlevo) s ázerbájdžá­nským titulem
FOTO ARCHIV B. ČERVENKY Červenka (vlevo) s ázerbájdžá­nským titulem

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic