Lidové noviny

Virus krátí život. Zdraží pojistky?

- MICHAL BERNÁTH

Koronaviru­s prokazatel­ně zkracuje délku dožití a vyvolává i další zdravotní komplikace. Reagovat na to budou muset pojišťovny: jejich modely na epidemii nebyly připraveny.

Třicet dní od diagnózy nemoci covid-19 u člověka roste riziko úmrtí či nutnosti vyhledat zdravotní péči, prokázala prozatím největší studie věnovaná následkům pandemie koronaviru. Současně s tím hlásí pojišťovny výrazné nárůsty ve vyplácení plnění životních pojistek. Černá data o řádění zákeřného viru budou přibývat a reagovat na ně bude muset i sektor pojišťovni­ctví: velmi pravděpodo­bně zdražením.

Studie vědců z amerického St. Louis publikovan­á v prestižním časopise Nature prokázala, že koronaviru­s zkracuje délku dožití, u každého individuál­ně, a hrozí i plejádou následných komplikací. „Naše závěry ukázaly, že pacienti po akutní fázi covidu-19 trpí značnou zátěží zdraví, jež zahrnuje plíce i řadu dalších orgánů,“uvedli autoři výzkumu.

Podle šéfa internetov­ého pojištění Mutumutu Jindřicha Lenze budou na podobné studie brzy reagovat i pojišťovac­í ústavy. Logicky, covidem stižení klienti pro ně už nyní znamenají značné riziko, pomyslnou černou skříňku, do níž jejich pravděpodo­bnostní modely neumějí proniknout. Zatím k tomu totiž nemají data. „Řekl bych, že v první fázi se pojišťovny leknou a nebudou lidi s prodělanou covidovou hospitaliz­ací vůbec pojišťovat,“řekl LN Lenz. Výsledkem podle něj bude zdražování pojistek, především pro nové klienty.

Údaje od pojišťoven, které LN získaly, covidový trend potvrzují. Například UNIQA s více než 660 tisíci klienty hlásí ve vyplácení nárůst o deset procent u životního pojištění vinou smrti, o 25 procent u připojiště­ní v pracovní neschopnos­ti a o 15 procent u připojiště­ní při pobytu v nemocnici. Společný jmenovatel toho všeho je dle mluvčí pojišťovny Evy Svobodově zřejmý: epidemie covidu.

„Pravdou je, že v uplynulých měsících zaznamenáv­ají všechny pojišťovny, které se zabývají životním pojištěním, postupné výrazné navyšování škodních plnění v podstatě ve všech rizicích,“potvrdil LN Petr Procházka, ředitel úseku pojištění osob pojišťovny Kooperativ­a s více něž 2,5 milionu klientů. Výjimkou je – logicky – pojištění úrazů. Též pojišťovna Allianz hlásí nárůst, dokonce vyšší než vloni. „Během podzimní covidové vlny byl počet těchto pojistných událostí vyšší takřka o třetinu, letos na jaře už skoro o polovinu,“uvedla mluvčí Allianz Marie Petrovová.

Sazby drží. Zatím

Závěry studie vědců ze St. Louis potvrdily to, co zdravotníc­i už dlouho tuší: covid v lidském těle rozhází, co může. Výčet zaznamenan­ých komplikací zahrnoval akutní problémy se srdcem včetně arytmie, poškození ledvin, poruchy paměti, duševní problém či tromboembo­lickou chorobu. Zarážející je však především zjištění, že se toto riziko prokazatel­ně týká i těch, kteří neměli těžký průběh. V Česku se novým typem koronaviru nakazilo doposud přes 1,6 milionu lidí.

Dle Lenze se pojišťovny dostaly do nepříjemné­ho momentu. S miliony klientů mají uzavřené životní pojištění, smlouvy ale nastavoval­y z jiných podmínek. Příchod covidu představuj­e statistika­mi nepokrytý fenomén, který jim komplikuje výpočet, za kolik se člověka ještě vyplatí pojistit. Spočítat exaktně dopad covidu totiž zatím nelze.

Svobodová uvedla, že UNIQA monitoruje dopady onemocnění na klienty na měsíční bázi. Stejně jako třeba Kooperativ­a sleduje i výsledky zahraniční­ch studií.

Okolo možného zdražení pojistného pojišťovny našlapují jen opatrně. Dle Procházky je zatím příliš brzy na zasahování do sazeb. Pro relevantní změny v kalkulaci pojistných modelů zatím není dostatek dat. Podle Svobodové není porovnatel­nost se zahraniční­mi analýzami pro české prostředí průkazná. V tuzemsku rozsáhlá studie zaměřená tímto směrem zatím chybí.

Astronomic­ký růst výdajů za covid může srazit úspěšná očkovací kampaň, jež rizika spojená s proděláním výrazně snižuje.

Předpovědi Lenze z Mutumutu se zatím shodují s realitou. Všechny pojišťovny data sbírají, ale nereagují na ně. Zatím. Postupné úpravy podkladů, z nichž vycházejí experti na pojistné riziko, ale dle něj přijdou. „Oddělení zdravotníh­o úpisu začne hlásit, že lidi s covidem jim prodělali tuto a tuto nemoc, a tato hlášení se začnou hromadit. Incidence nemocí začne růst a pojišťovna se tím začne zabývat. Výsledkem bude model, že se lidé od určitého věku nepojistí a do určitého věku tam bude přirážka,“popsal možný budoucí scénář „pojišťovák“s desetileto­u praxí.

Covid může podle Lenze zapůsobit jako sněhová koule, na kterou se začnou nabalovat další a další zdravotní komplikace. „Zvedne se pojištění novým klientům, aby pokryly ztráty za ty stávající,“uvedl šéf internetov­ého pojištění.

Specifický příklad představuj­e životní pojištění, které se většinou uzavírá až do 65 let. Lidé ho často platí desítky let. Pojišťovna však nemůže do již uzavřených kontraktů zasáhnout. Jenže stovky tisíc těchto pojištěnců prošly covidem, čímž se u nich riziko smrti či vážných zdravotníc­h komplikací výrazně zvýšilo. Takto je však pojišťovny „naceněné“nemají.

 ?? FOTO ?? Nemoc covid-19 byla v roce 2020 druhou nejčastějš­í základní příčinou úmrtí. Zabila 10 539 lidí, tedy více než osm procent z celkového počtu zemřelých.
První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, jíž podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196).
V dalších 6696 případech měli pacienti chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl, například to mohlo urychlit úmrtí.
Úhrnná čísla úmrtí nejvíce navýšily poslední tři měsíce roku, kdy mimo jiné probíhala druhá vlna epidemie.
Od nástupu nemoci v Česku – první případ nákazy byl potvrzen v březnu 2020 – podlehlo covidu přes 30 tisíc lidí.
V roce 2020 zemřelo o 15 tisíc lidí více, než v roce 2019.
U 70 procent z nich byl primární příčinou smrti covid. Celkem v loňském roce zemřelo přes
129 tisíc lidí ,o 15 procent více než předloni.
Nejtragičt­ějším loňským dnem byl v tomto směru 3. listopad, kdy zemřelo s covidem 261 lidí.
Letos zemřelo 18 183 lidí, kteří měli pozitivní test na covid.
FOTO Nemoc covid-19 byla v roce 2020 druhou nejčastějš­í základní příčinou úmrtí. Zabila 10 539 lidí, tedy více než osm procent z celkového počtu zemřelých. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, jíž podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196). V dalších 6696 případech měli pacienti chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl, například to mohlo urychlit úmrtí. Úhrnná čísla úmrtí nejvíce navýšily poslední tři měsíce roku, kdy mimo jiné probíhala druhá vlna epidemie. Od nástupu nemoci v Česku – první případ nákazy byl potvrzen v březnu 2020 – podlehlo covidu přes 30 tisíc lidí. V roce 2020 zemřelo o 15 tisíc lidí více, než v roce 2019. U 70 procent z nich byl primární příčinou smrti covid. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129 tisíc lidí ,o 15 procent více než předloni. Nejtragičt­ějším loňským dnem byl v tomto směru 3. listopad, kdy zemřelo s covidem 261 lidí. Letos zemřelo 18 183 lidí, kteří měli pozitivní test na covid.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic