„Covidovou přirážku“si pojišťovna musí uhájit

Pojišťovny své klienty vidí jako sadu čísel, z nichž si počítají zdravotní rizika. Šéf internetového pojištění Mutumutu Jindřich Lenz v rozhovoru pro LN vysvětlil, co do výpočtů zasahuje.

LN Co o sobě člověk prozrazuje, když si pořizuje pojištění?

U životního pojištění či pojištění nemocí se pojišťovny ptají na minulý i současný zdravotní stav. Podobně jako když žádáte o hypotéku, banka prověřuje vaši bonitu, my zkoumáme zdravotní bonitu. Musíte na sebe „prásknout“vše. Pojišťovna pak vyhodnotí, jak velkou váhu tomu přiloží. Musíte říkat pravdu, jinak byste riskovali, že nedostanete plnění.

LN Jaké mechanismy mou složku následně hodnotí?

Jde do ruky člověku, který upisuje pojistné riziko daného člověka, vyzná se například v lékařských zprávách. V případě hospitalizace s covidem pojišťovny zatím nevědí, jak se k tomu postavit. Budou ale určitě shromažďovat data, takže budou třeba měnit dotazníky.

LN Za jak dlouho se může covid projevit na pojištění?

Jedna věc je, že nasbíráte data, druhá pak, že se ty nemoci způsobené virem musejí teprve projevit. Navíc zdravotní pojišťovny si musí případné navýšení či tzv. covidovou přirážku umět obhájit pro případ, že by za nimi dorazila kontrola z ČNB. Může se stát, že kdyby se o tom tématu více mluvilo a řešily to pojišťovny v zahraničí, může se sama ČNB iniciativně zeptat pojišťoven, co s tím hodlají dělat. Neřekne jim, jak to řešit, ale lidově řečeno do nich šťouchne.

LN Dá se už jednoznačně říct, jak covid ovlivnil pojišťovny?

Životní pojišťovny nyní problém nemají, naopak ho mají zdravotní pojišťovny. Zajímavé je to obecně u komerčních pojišťoven. Ty byly během covidu nadprůměrně ziskové: lidé byli více doma, méně jezdili autem, tedy bylo míň nehod. Největší ziskovou složku tvoří poměr škod versus vybrané pojištění. Pojišťovny měly během covidu tak trochu párty. Ušetřily. V Anglii dokonce musely vracet část pojištění. To se u nás neobjevilo ani náznakem.