Lidové noviny

Včely a včelař v červenci

- JIŘÍ SLÁMA

Červenec bývá plný teplotních zvratů při střídání tropických dní a náhlého ochlazení, často provázené i bouřemi a lijáky. Stejně jako se s výkyvy teplot musí vyrovnat člověk, lehké to nemají ani včely. Při parných dnech dokáží úlový prostor účinně provětráva­t. Včely přináší vodu, kterou rozptýlí na plásty. Intenzivní­m pohybem křídel vytváří silný proud vlhkého vzduchu a tím dojde k regulaci teploty v úlu. Při náhlém ochlazení dokáží velmi účinně vytvořit potřebné teplo přeměnou medných zásob na tepelnou energii. Včela navíc dokáže to, co bychom jí mohli jenom závidět: její tykadla mají i jakési čidlo na měření teploty. Při potřebě vyhřát prostor umí včela vysálat teplo ze svého hrudníku a nasměrovat ho tam, kde je ho nejvíce potřeba. Nejčastěji se tak děje při vyhřívání buněk, ve kterých se vyvíjí budoucí včely. Ty potřebují ke zdárnému vývoji teplotu 35 °C. Když si uvědomíme, že buněk se „včelími dětmi“jsou v každém společenst­ví tisíce, je to výkon obdivuhodn­ý. Mladší úlové včely mají zase úkol bohatě vyživovat zakladené larvičky velmi výživnou kašičkou, složenou z medu, pylu a mateří kaše.

Po letním slunovratu dochází k velmi zajímavé změně v zakládání a výživě budoucí generace. Přibližně do konce června vznikala generace krátkověký­ch včel – sběraček pylu, medu a vody. V letních měsících je zakládána generace včel dlouhověký­ch – udržovatel­ek společenst­ví na dlouhé období podzimu a zimy. Jsou vybaveny energetick­y bohatým tukovým tělískem, které jim zajistí „dlouhý“život v trvání šesti až osmi měsíců. V červenci končí sezona sběru sladkých šťáv, které byly odpařeny na vzácný med. Je to proto, že v přírodě dokvétají poslední bohaté zdroje nektaru – hořčice, svazenky, pohanky, slunečnice a lípy. V tomto období dochází v lesnatých oblastech při příznivých teplotních a vlhkostníc­h podmínkách k přemnožení producentů medovice. Z jejich sladkých šťáv dokáží včely získat velmi aromatický tmavý med. V povědomí lidí je nejčastěji známý jako med lesní. V českém národě je tradičně mnoha zákazníky upřednostň­ován před stejně hodnotnými medy květovými.

Pro včelaře je červenec jedním z nejnáročně­jších měsíců. Jakmile příroda „odkvete“a skončí medovicová snůška, čeká ho odstranění medníkové části úlu, kdy z medných plástů omete včely a doma vytočí med. Toho bývá rozdílné množství – v některých letech malé, jindy je to i několik desítek kilogramů ze včelstva. Každý včelař ví, že k přečkání období do jara musí mít včelstvo k dispozici nejméně 20 kg cukerných zásob. Dobrý včelař ponechá včelstvu část květového medu a cukrem dokrmí tak, aby společenst­ví mělo spíše hojnost a neuhynulo při dlouhé zimě hladem. Podaný cukerný roztok dokáží včely přeměnit na lehce straviteln­ý med, na kterém lépe přezimují než na medu tmavém.

Odebírání medu a následné krmení je náročné, protože v přírodě nejsou zdroje sladkých šťáv a včely se doslova vrhají na vše sladké. Pro tento jev se mezi včelaři vžilo příznačné slůvko: slídění. Včely intenzivně pátrají po okolí, a jakmile objeví med nebo cukerný roztok, předávají v úle tuto informaci ostatním. Následuje hromadný nálet na zdroje potravy. Stejné se odehrává, když má včelař delší dobu otevřený úl. Následkem slídění včel může docházet i ke vzájemnému vylupování včelstev. Včely mají vynikající čich a cítí i při proletu okolo letáků vůni medu. V této době vidíme souboje u vstupu do úlu, kdy strážkyně odráží útoky včel i vos. Těmto útokům se ubrání pouze početná a vitální včelstva, ta slabá bývají vypleněna. K obraně úlu může včelař pomoci zmenšením vstupních otvorů do úlu a hlavně chovem zdravých a silných včelstev.

Osvětová rubrika LN o včelách vychází ve spolupráci s Českým svazem včelařů a za pomoci podniku Vojenské lesy a statky.

Případné reakce posílejte na adresu istvan.leko@lidovky.cz

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic