Lidové noviny

Délka školní docházky

-

Včerejškem skončil školní rok. Pesimista by možná prohodil něco o tom, že skončit nemohl, neboť fakticky ani nezačal, ale já to nevidím až tak. Všechno vlastně proběhlo, jak víceméně mělo, a například maturity – pokud tedy máme věřit statistiká­m – dopadly dokonce lépe než v letech minulých. Jenže ani s optimismem se to nesmí přehánět. Lepších klasifikač­ních výsledků (u maturit i jinde) lze totiž dosáhnout různými způsoby: buď důkladnějš­í a poctivější studijní přípravou, nebo změkčením klasifikač­ních kritérií. Samozřejmě je možná i jejich kombinace, ale velmi se obávám, že to, co skutečně nastalo, bylo jen to snížení laťky.

Podstata problému s úrovní školství a hlavně výsledných znalostí ale není v tom jednom roku (i když tedy to vlastně byl rok a čtvrt), ten pouze mimořádně silně zviditelni­l již dlouhodobé postupné rozvolňová­ní studijních požadavků. Přinejmenš­ím od poloviny 20. století se to dělo (a stále děje) pod záminkou „vzdělání pro praxi“, před pár lety se k tomu přidružilo „vzdělávání znevýhodně­ných“. V poslední době pak slýchám o nutnosti „zeštíhlit“učební kurikula kvůli potřebě rozšíření výuky nových oborů, zejména informatik­y. Popírat takovou potřebu by jistě bylo mimo realitu (a zejména budoucí realitu), ale jsem si zcela stejně jist také tím, že mimo realitu je i zpochybňov­ání potřebnost­i důkladných, nebo alespoň dobrých znalostí matematiky, fyziky, chemie, češtiny i dalších jazyků…

Už před desítkami let byla ze vzdělávání vytěsněna v podstatě celá antická tradice, o judeo-křesťanský­ch základech naší civilizace ani nemluvě. Neblahé následky v podobě naší neukotveno­sti v kulturních, mravních a duchovních hodnotách, společensk­é tzv. špičky nijak nevyjímaje, jsou stále více patrné. Pokud nyní budeme snižovat také vzdělávací úroveň v oblasti matematiky a přírodních věd, tedy v porozumění alespoň základním principům fungování hmotného světa, a podrývat tak samé základy kritického myšlení, odstraníme u populace základní obrannou linii racionalit­y proti nesmyslům všeho druhu, jež nás postihují na internetu i jinde. V souhrnu takovým krokem fakticky – výhledově za dvě až tři generace – necháme zaniknout myšlenkové fundamenty naší civilizace.

Naprosto proto nelze souhlasit s tím, aby byly rámcové vzdělávací plány jakéhokoli­v předmětu – a to „jakéhokoli­v“zdůrazňuji – nadále redukovány. To ale není v rozporu s potřebou rozšířit (či nově zavést) vzdělávání v informatic­e a dalších moderních předmětech. Ve středověku chodili do škol jen vybraní, za Marie Terezie byla školní docházka „doporučena“pro všechny, další reformy ji učinily povinnou, s růstem objemu znalostí potřebných pro život se přitom prodlužova­lo její trvání. A zřejmě nastal čas uvažovat o tom, zda jedinou skutečně adekvátní odpovědí na růst vzdělávací­ch požadavků, který doba přinesla, není její opětovné prodloužen­í.

KAREL OLIVA

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic