Horší než Suez? Přístav v karanténě
Do Evropy i do zámoří se valí další vlna zdražování i nedostatku výrobních surovin. Z jižní Číny. Dopady uzavření kontejnerového přístavu v Jen-tchienu budou větší než nedávné zablokování Suezského průplavu.
Yantian (v českém přepisu Jen-tchien) International Container Terminal je čtvrtým největším přístavem na světě. Na konci května místní administrativa kvůli vysokému počtu onemocnění přístavních dělníků covidem vyhlásila karanténu. Ta postihla významnou část obřího logistického centra. Německá média hovoří rovnou o „většině kapacit“. Provoz přístavu byl obnoven teprve o víkendu. „Dopady budou větší než nedávné zablokování Suezského průplavu,“shrnula pro LN závěry aktuální analýzy Petra Štěpánová z poradenské společnosti Dun & Bradstreet.
Experti zmíněné společnosti opírají svůj závěr o skutečnost, že zatímco Suez byl neprůplavný šest dní, obří dopravní uzel v jižní Číně byl postižen skoro měsíc, a hovoří o dominovém efektu pro dodavatelské řetězce. Už dnes se podle informací Dun & Bradstreet všude vytvářejí obrovské zácpy lodí i další dopravní techniky. „Je to logistická katastrofa. Uzávěra přístavu v jižní Číně má a bude mít výrazně větší dopad než onen incident v Suezském průplavu,“přidává se také David Smrkovský, jednatel poradenské společnosti China Czech Associates, která pro české firmy zprostředkovává obchody v Číně.
Kontejner nad zlato
„Uzavření přístavu zcela narušilo rotace lodí a toky kontejnerů na hlavních trasách z Číny do Evropy, do Severní Ameriky a do Indie a na Střední východ. Přeneseně to ale ovlivní námořní servis i na dalších linkách, například mezi Evropou a Severní Amerikou. Ruku v ruce s tím půjde růst cen námořní přepravy na nové rekordní úrovně. A to se následně promítne do konečných cen,“dodává Smrkovský, který zná Čínu velmi dobře i ze svého dlouhodobého pobytu přímo tam. A připomíná, že Jen-tchien není jediným čínským přístavem, jejž kvůli koronaviru postihla karanténa.
Zablokování Suezu, v němž se letos v březnu vzpříčila kontejnerová loď Ever Given, se doteď podepisuje na raketovém růstu cen surovin i komponentů. Vyhnal totiž nahoru ceny za kontejnerovou přepravu, ale i za zboží, které na trhu kvůli Suezu stále chybí.
Ještě toto pondělí totiž Ever Given i s jejím nákladem u průplavu zadržovaly kvůli dořešení způsobených škod egyptské úřady. Více než 18 tisíc kontejnerů přitom obsahuje všechno možné, sojovým tofu počínaje přes kabely a další součástky k elektronice až třeba po plavky či nábytek.
A samozřejmě čipy. Na odblokování lodi tak možná čeká i světoznámý japonský výrobce fotoaparátů Nikon, který oznámil, že kvůli nedostatku čipů ke svým fotoaparátům nepřidává nabíjecí USB adaptér.
Nedostatek přepravních kapacit, ať už kontejnerů, lodí, aut, či lidí, kteří náklad vyloží či naloží, táhne nahoru ceny už od samotného začátku globální pandemie koronaviru na jaře loňského roku. Ceny za jeden kontejner se už zvedly o stovky procent. A růst pokračuje. Podle českého obchodníka, jenž si nepřál být jmenován, se v Číně přímo na místě přeplácí. Kdo dá víc, dostane kontejner. „Většinou přeplácejí Američané,“shrnuje informace, jež má k dispozici od svých místních kontaktů. Podle německých médií znamená ochromení chodu velký zásah například pro americké firmy Amazon, Walmart a Tesla. Dun & Bradstreet vyhodnotil, že nejvíce zasažen bude dovoz do Spojeného království, Nizozemska, Německa či Španělska.
Obchodníci mění sortiment
A kolik dnes přeprava jednoho kontejneru stojí? „To vůbec nezjistíte. I taková informace je předmětem obchodu,“říká zmíněný obchodník. Dodává, že se kvůli tomu mění sortiment, který se z Číny dováží. Velkoobjemové zboží, jako třeba stavební míchačky či kolečka, jež nelze v kontejnerech nějak ekonomicky poskládat, kvůli tomu zdražuje tak, že je neprodejné. Proto jeho firma od jejich dovozu ustupuje. Stejně jako od nákupu v Česku oblíbených bambusových rohoží.
Žádné pomyslné světlo na konci tunelu přitom vidět není. Spíše naopak. „Problém je, že příští týden se může ze stejných důvodů zavřít třeba přístav v Šanghaji. Čína je naprostý hegemon v námořní přepravě. Problém v Číně rovná se problém celosvětový,“říká Smrkovský, který v Číně mnoho let žil a díky svému podnikání ji zná velmi dobře.