„Test protilátek? Vyhozené peníze“
Řada Čechů, třebaže to pro stát není relevantní údaj, pravidelně dochází na kontrolu protilátek po nemoci covid-19. Často je to pro ně argument, že se nejdou očkovat či testovat, protože i výsledek „protilátkového testu“dle nich dokazuje, že jsou proti koronaviru odolní. Jeden brněnský lékař s tím šel až k soudu, ten Nejvyšší správní (NSS) v minulém týdnu konstatoval, že jej ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo. Dle soudu je to od resortu zlá libovůle, když protilátky nebere jako další vstupenku do hospod či posiloven, a za potvrzení o bezinfekčnosti má jen ukončené očkování, prodělanou nemoc v posledním půlroce či negativní test.
Jelikož NSS jednal o již zrušeném opatření, jež nahradilo nové, platí dále, debata je však už akcelerovaná a pořadníky v laboratořích nasycené. Momentálně provádějí i několik tisíc testů týdně a běžně za jeden účtují v rozmezí od čtyř set korun až do částek převyšujících tisícovku. To si každý platí ze svého, pojišťovny nic neproplácejí. Přesto nápor neumdlévá.
„Na protilátky nám chodí týdně přibližně tři tisíce lidí,“řekla LN Olga Kunešová, mluvčí laboratoří AeskuLab, které spolupracují s Masarykovou univerzitou v Brně na studii protilátek. Laboratoře Synlab, jež mají pracoviště po celé zemi, zaznamenaly největší nárůst zájemců o toto vyšetření od března do května, nicméně i teď týdně odbavují testy na protilátky dvou tisíc lidí. „Nejčastěji jde o jedince v produktivním věku, kteří si chtějí ověřit stav protilátek buď před očkováním, nebo po jeho absolvování,“sdělila LN ředitelka společnosti Kateřina Bílly Danyšová.
Očkování proti koronaviru je podle odborníků jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti.
Země EU podle počtu podaných vakcín
Čeští i zahraniční odborníci však upozorňují, že i přes mnohé dohady je testování protilátek před i po očkování zbytečné. Navíc výsledek nemusí mít velkou vypovídající hodnotu ani co se týče určení vhodného termínu k očkování. A do třetice – je pochybné i to, co říká o imunitě. Měří totiž jen jednu ze dvou druhů obranyschopnosti, pročež poskytuje pokřivený obraz.
Neúplná odpověď
Experti se shodují, že běžní lidé se o hladinu svých protilátek zajímat nemusí. „Vyšetřovat si protilátky v souvislosti s rozhodnutím o očkování považuji za zcela zbytečné a za vyhozené peníze,“řekl LN Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, stejně to vidí i epidemiolog Rastislav Maďar, který k tomu dodal, že to platí pro všechny věkové kategorie včetně seniorů.
Vědci též odmítají tezi, že z vysoké naměřené hladiny plyne, že očkování je pro daného člověka zbytečné. Pozitivní výsledek na protilátky dle Maďara sice ukazuje na fakt, že se dotyčný s virem setkal, neřekne však nic o tom, kdy se tak stalo a do jaké míry je vůči infekci imunní. „Očkování je indikované bez ohledu na negativní či pozitivní výsledek vyšetření protilátek,“řekl Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.
Aktuální výsledek neodhalí ani to, kdy protilátková imunita odezní. „Pacient dostane z laboratoře výsledek, například čtyři sta jednotek, a v tu chvíli nikdo neví, jestli bude mít za měsíc jednotky tři, třicet, či tři sta a jestli mu to stačí k ochraně, nebo ne,“upozornil Chlíbek. Jednorázový odběr tak nic nezaručí, testy by se podle Maďara musely pravidelně časem opakovat pro posouzení dynamiky vývoje množství protilátek, což by dost zatěžovalo rozpočet jedince.
Po prodělání covidu, od bezpříznakových po těžké průběhy, má každý jinou hladinu protilátek, protože byl vystavený různé infekční dávce, a hlavně – hladina různým tempem klesá. Proto nelze určit jednotné pravidlo, jaká hodnota už je dostatečná, aby zajišťovala ochranu. Oproti tomu ve vakcíně dostane každý stejné množství, o němž se ze studií ví, že jde o množství dostatečné. Proto, že u protilátek po covidu neexistuje mezinárodní shoda na tom, co už je dost a co ne, ministerstvo zdravotnictví testy na protilátky nezařadilo do dokazovacího kánonu test, půlrok po nemoci, vakcína.
Další z motivací k tomuto testování je obava, aby člověk neměl protilátek moc, aby ho – lidově řečeno – vakcína nepředávkovala. „Když jsem si chtěl nechat dát očkování proti hepatitidě, lékařka mi řekla, že nejdřív změří protilátky, aby to tělo tolik nezatížilo. U covidu jsem to proto udělal stejně,“řekl LN Robert Kvapil z Prahy, který na protilátkové testy chodí.
Odborníci upozorňují, že testování protilátek vůči koronaviru před i po očkování je zbytečné. Navíc výsledek nemusí mít velkou vypovídající hodnotu, ani co se týče určení vhodného termínu k vakcinaci.
Prozření a změna pravidel Očkování do existujících protilátek je ale dle Maďara v praxi běžné i u jiných vakcín, třeba u vícedávkových schémat vakcín se jedná o standardní postup. Žádná studie nepotvrdila, že by v tom spočívalo riziko. Může být silnější imunitní odpověď v běžných projevech, například pomíjivé bolesti v místě vpichu či únava, ale nijak se nezvyšuje hrozba vážných vedlejších účinků. „Kdyby to bylo prokázáno, byl by vydán například měsíční zákaz očkování pro lidi, kteří právě prodělali covid,“řekl Chlíbek. Takové omezení nemá žádná schválená očkovací látka, takže podle odborníků není důvod ke strachu; sám Chlíbek podstoupil očkování po prodělaném koronaviru.
Většina států EU potvrzení o hodnotě protilátek jako bezinfekčnost neuznává. Dle odborníků je tento krok nepodložený a srovnatelný s tím, jak některé země zavedly bezinfekčnost už po první dávce očkování. „Pak všichni pochopili, že dvě dávky jsou nezbytně nutné a podmínky upravili,“uvedl Chlíbek. K takovým zemím patří i ČR – vláda čerstvě upravila pravidlo, že punc bezinfekčnosti získá ten, kdo má aspoň 14 dnů po druhé injekci s vakcínou.