Delta je jako časovaná bomba
LN Ministerstvo zdravotnictví v minulém týdnu rozhodlo, že druhou dávku vakcíny Pfizer, v Česku suverénně nejpoužívanější, je možné aplikovat mezi 34. a 42. dnem od první injekce, interval se tedy zkracuje až o osm dní. Je to dobrý plán?
Určitě. Ostatně jako Česká vakcinologická společnost to doporučujeme už delší dobu. Z odborného hlediska by bylo ideální zkrátit interval u Pfizeru na 21 dní. A to co nejrychleji, zejména kvůli delta mutaci. Ukazuje se, že po první dávce je účinnost vakcíny proti této variantě koronaviru jen 33 procent, zatímco čtrnáct dní po druhé dávce činí účinnost už 88 procent. To je ohromný rozdíl. I proto je potřeba, aby lidé dostali dvě injekce co možná nejrychleji.
Ministerstvo zdravotnictví to ví a ztotožňuje se s tím. Nicméně též poukazuje na fakt, že technicky nejde o jednoduchý krok. Jakmile by se teď intervaly začaly všem prudce krátit, mohlo by se přihodit, že v některých očkovacích centrech se ve stejný okamžik sejdou lidé, kteří přišli na druhou dávku dle původního schématu, a ti, kdo dorazili dříve podle nového harmonogramu. Jinými slovy – mohlo by dojít k přetížení. Mám informace z některých vakcinačních center a ta tvrdí, že by s tím problém neměla. Uznávám však, že jsou místa, jež by potíže mít mohla.
LN Proč je u Pfizeru ideální rozestup dávek zrovna 21 dní?
Když se dělaly klinické studie, zkoušely se různé intervaly. Rozestup 21 dní se ukázal jako optimální pro docílení rychlé a vysoké imunitní odpovědi. Takto je očkovací látka zaregistrována a takový interval je i doporučován výrobcem.
LN Když se u nás začalo očkovat, byl u Pfizeru právě interval 21 dní, pak jsme jej prodloužili, teď zkracujeme. Takže se vlastně vracíme zpět v čase?
Přesně tak. Rozestup mezi dávkami se prodloužil, protože byl nedostatek vakcín a potřebovali jsme rychle proočkovat lidi aspoň jednou dávkou. To zafungovalo. Teď už je očkovacích látek víc, další úpravu si tedy můžeme dovolit. Navíc tehdy tady nebyla delta mutace, ta teď hraje důležitou roli. Proto měníme očkovací strategii.
LN Už podruhé jste zmínil mutaci delta. Dělá vám starosti?
Ano, bohužel velké. Obávám se, že se hojně rozšíří i v Česku. Kupříkladu ve Velké Británii už je nejvíce zastoupenou mutací. Je až o šedesát procent nakažlivější než běžný kmen viru, takže jde o časovanou bombu. Nepodchytí-li se včas její šíření, může to být malér. Musíme testovat, trasovat a včasně sekvenovat vzorky, abychom mutace zachytili a delta se u nás nešířila nekontrolovaně.
LN Jeví lidé zájem o dřívější vpich druhé dávky očkování?
Každý by ho měl mít, proč by ne? Lze to využít i ve vazbě na cestování – většina států uznává dokončené očkování, tedy dvě dávky. Jedna injekce na bezinfekčnost nestačí. To přece motivuje, lidé budou chtít mít co nejdříve kompletní očkování. Vědí-li, že z odborného hlediska jde o správný postup, uvítají to.
LN Proč se očkovací schéma u různých výrobců liší?
Odlišuje se hlavně dle typu očkovací látky. Vakcíny mRNA mají ideální interval mezi první a druhou dávkou 21 až 28 dnů, u vektorových vakcín – třeba u AstraZeneky – může být až tříměsíční. To je však běžné i u jiných očkovací látek, schémata jsou různá.
LN Jak to nyní vypadá s imunitou proti covidu po vakcíně? Jak dlouho vydrží?
Postupně se objevují nové a nové studie. Existují data o tom, že ochrana vydrží okolo půl roku až roku. Je to však značně individuální. Jsou jedinci, kteří už po třech měsících nemají žádné protilátky, zatímco jiní jich i po dvanácti měsících od očkování mají velké množství.
LN Čím to je?
Největší roli hraje především to, zda očkovaný prodělal covid. A pokud ano, s jakým průběhem. Každý dostal při nemoci jinou infekční dávku, tudíž ani míra stimulace imunitního systému není srovnatelná. Kdo měl opravdu vysokou infekční dávku, závažný a delší průběh nemoci, může u něj být imunitní odpověď po vakcíně vyšší než u člověka, který při nakažení obdržel nízkou infekční dávku. Nicméně platí pravidlo, že kdo měl v minulosti covid a nechal se očkovat, bude mít i delší imunitu po vakcíně.
LN Existují i jiné faktory, které ovlivňují sílu imunity?
Jistě. Je to dáno výkonností imunitního systému. Obecně víme, že horší je v seniorském věku, proto budou mít senioři kratší a nižší ochranu. To platí i pro jedince, kteří mají oslabenou imunitu užíváním některých léků. Slabší odolnost se dá očekávat i u lidí po transplantacích a u onkologických pacientů.
LN Nová studie amerických vědců ukazuje, že mRNA vakcíny chrání člověka před těžkou formou covidu dokonce až několik let. Co si o tom myslíte?
Že toho o viru víme pořád až příliš málo. Vždyť ani výrobce vakcíny dosud nemá data pro přeočkování. U mRNA vakcín se již ví, že chrání nejméně šest měsíců. Osobně se domnívám, že to může být minimálně dvojnásobek, tedy rok. Může to být i déle, ale musíme si počkat na data od prvně očkovaných. Dodnes nikdo přesně nestanovil, jak dlouho ochrana vydrží.
LN A víme už nyní – alespoň přibližně –, kdy bude nutné se proti covidu přeočkovávat?
Aby to bylo dříve než za rok od druhé dávky, v tom z odborného hlediska smysl nevidím. Ale třeba lidé po transplantaci by měli být přeočkováni určitě nejpozději do roka, stejně tak i někteří senioři. Opět by se mělo začít od nejrizikovějších jedinců.
LN Resort zdravotnictví nedávno zrušil 90denní lhůtu, během níž si lidé po prodělání covidu nemohli rezervovat termín očkování. Naopak teď tak mohou učinit hned po vyléčení. Co vy na to?
Česká vakcinologická společnost dlouhodobě tvrdí, že prodělaný covid není kontraindikací k očkování. Je možné se očkovat bezprostředně po nemoci. Nicméně se nastavila taková pravidla, protože vyléčení čtvrt roku po nákaze vakcínu nepotřebovali, měli dostatek protilátek. Nyní se to otevřelo i kvůli cestování, aby lidé měli certifikát a nemuseli na jinak povinné testy a podobně. Zatím nebylo exaktně potvrzeno, že by lidé „čerstvě“po covidu vybavení protilátkami měli nějaké větší nežádoucí reakce po očkování.
Sám jsem se nechal očkovat zhruba dva měsíce po prodělaném covidu a vše proběhlo naprosto bez problému.
LN Jak byste zhodnotil tempo vakcinace v Česku?
Nejsme nejrychlejší běžci v Evropě, ale nejsme ani mezi nejpomalejšími. Pohybujeme se v klasickém průměru (viz graf na straně 3 – pozn. red.), takže za mě je to vcelku v pořádku. Samozřejmě platí, že vždycky může být lépe. Dodávky vakcín do Česka se zvyšují, na druhou stranu však mezi lidmi klesá interes o jejich aplikaci. První vlna největších zájemců už je za námi. Teď jde o ty váhající a pomaleji se rozhodující. Bojím se toho, že narazíme na nezájem. I proto se pomalu musíme připravit na to, že nám očkovací látky začnou zůstávat ležet ve skladech.
LN Jak přesvědčit odmítače očkování?
To je skutečně těžký úkol. Jasně se ukazuje, že s vyšší proočkovaností se epidemická situace začíná uklidňovat. Třeba to by je mohlo přesvědčit. Jen díky očkování už nemusíme nosit všude roušky a respirátory, režim je o poznání volnější. I to je přece důkaz, že vakcíny fungují velice dobře. Zapojit se musíme všichni, jinak se bezpečného návratu k normálu nedočkáme. Rád bych zdůraznil, že rozhodně ještě nemáme vyhráno.
LN Vždy se uvádělo, že je potřeba proočkovat alespoň 75 procent populace, abychom získali kolektivní imunitu. Zvyšuje se ona hranice s ohledem na mutace?
Určitě. Aktuálně se kvůli deltě doporučuje proočkovanost 83 procent, a to v případě, že se neupraví očkovací látky. Pokud k tomu dojde, bude stačit i vámi zmíněných 75 procent. Se současnou podobou vakcíny je však zapotřebí míra proočkovanosti vyšší. Je zatím neupravená, vůči deltě vykazuje nižší účinnost.
Nová varianta koronaviru, prvně objevená v Indii a zvaná delta, je až o šedesát procent nakažlivější než běžný kmen viru. „Nepodchytí-li se včas její šíření, může to být malér,“varuje Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. Dle něj je i kvůli deltě zapotřebí proočkovat přes 80 procent populace, přičemž zájem o vakcinaci mezi Čechy slábne.
LN Bude nutné očkovat proti covidu i děti?
U nich bych volil individuální přístup, alespoň ze začátku. Zvážil bych faktory pro a proti. Zatím si nemyslím, že je nutné plošně doporučovat všem dětem očkování. Určitě však najdeme řadu dětí, u nichž argumenty pro převažují.
LN Jaké děti byste tedy nechal očkovat?
Zcela jistě ty s chronickým onemocněním, astmatiky a obézní jedince. Pak je třeba zvážit, kde dítě žije. Pokud pobývá v rodině, kde jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou, je očkování vhodné. Stejně tak v případech, kdy s ním rodiče hodlají často cestovat. To je samo o sobě značně rizikové. Dovedu si představit, že takové děti budou očkované mezi prvními. A od hranice nad šestnáct let bych vakcinaci doporučoval plošně. Teď se ukazuje, že nákaza v Praze stoupá zejména mezi lidmi ve věku od 16 do 29 let, protože v této kohortě je nejmenší míra proočkovanosti. To se musí změnit.
LN Evropská léková agentura povolila vakcínu Pfizer k použití u dětí starších dvanácti let, pro ně se v Česku otevřela registrace na začátku července. Proč se zvolila právě tato věková hranice?
Jednak z toho důvodu, že pro menší děti se připravují vakcíny s nižším obsahem účinné látky. Bude poloviční, možná i třetinová oproti dospělé dávce. Hlavně však potřebujete mít dostatek dat k tomu, abyste mohla očkovací látku schválit pro určitou věkovou skupiny. Data se shromažďují postupně a nyní jsou pomyslně nejobsáhlejší u dětí od dvanáct let výše. Pro mladší se to zatím sbírá. Jakmile firma předloží výsledky studie u mladších dětí, kde se mimo jiné zkouší i ona slabší dávka, teprve pak může být látka zaregistrována. Je to o nastavení věkových kategorií pro klinické studie, které běžely a běží.