Sborník mimořádných osudů
Osobnosti o smyslu života I Sportovní sloupek Šachy I Politika na ulici I Rezonance Čekstajl I Česká báseň I Zahraniční postřeh
O včelách a lidech I Foto týdne I Short
Často se o nich nemluví, ale na existenci poválečného Československa mají lví podíl: vojenští zpravodajci. Právě těm se věnuje kniha Významné osobnosti a události z dějin československého vojenského zpravodajství první poloviny 20. století od historika Karla Straky. Jejího slavnostního křtu se účastnil autor i současný ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun.
Mezi pozvanými gratulanty byli i zástupci LN, v nichž každý pátek vychází rubrika Kalendář hrdinů. Právě v jejím rámci vyšla i Strakova série článků o skupině plukovníka generálního štábu Františka Moravce. Právě tyto texty posloužily jako základ pro čerstvě pokřtěnou publikaci.
Sám autor vypíchl zdroje, s nimiž měl možnost pracovat, především pak ty ze sbírek Vojenského historického ústavu. Zmínil například cestovní pas majora Aloise Franka, který byl jedním z Moravcových mužů, jimž se podařilo uniknout z vlasti v den obsazení Československa nacistickým Německem. „Je vzácné na pasu najít obě razítka: jak z četnické stanice na letišti Ruzyně, tak od imigračního úředníka v anglickém Croydonu,“popsal Straka.
Při práci na meziválečné matérii si prý historik lehce korigoval svůj pohled na Němce žijící na československém území. Mnoho z nich totiž v rámci třetí říše působilo v antifašistickém odboji a podávalo informace českým zpravodajcům. „Tlak na ně musel být obrovský, riskovali životy své i svých rodin. Mají u mě mimořádný morální kredit,“doplnil Karel Straka, pro kterého si VZ přichystalo ke křtu jedno překvapení navíc. Beroun ho za přínos osobně vyznamenal pamětním odznakem vojenských zpravodajců.
Za LN se křtu účastnil bývalý šéfredaktor deníku Ištván Léko, který stál u zrodu rubriky Kalendář hrdinů. „Jsem rád, že mnou zasazené semínko vyklíčilo a dalo vyrůst dalším hodnotným projektům. Oceňuji, že Lidové noviny zůstávají jediným českým médiem, jež se dlouhodobě věnuje odkazu hrdinů, kteří položili životy za naši budoucnost,“prohlásil bývalý šéf listu.
Kniha historika Straky je dvojjazyčná: češtinu ze sudých stránek doplňuje na lichých stranách anglický překlad.
To je cenné i proto, že publikace se tak dostane k mnohem širšímu publiku i za hranicemi Česka. Angličtina, kromě svého unikátního postavení ve světě, má i symbolickou rovinu. Právě do Anglie totiž směřovalo v pozdních odpoledních hodinách 14. března 1939 dopravní letadlo Douglas, na jehož palubě seděla „Moravcova jedenáctka“.
Ta s sebou na Britské ostrovy zvládla odvézt ty nejcitlivější dokumenty, které by v rukou Němců znamenaly pro síť kontaktů československých zpravodajců totální kolaps. Moravec „taktickým stažením“svých lidí prokázal předvídavost, již naopak neprokázali zpravodajští důstojnici Francie či Polska, kteří proti nacistické agresi povstali se zbraní v ruce. „Tato nedůslednost měla tragické následky pro členy tajných agentur zpravodajských služeb těchto států,“zakončuje Straka v pokřtěné knize kapitolu Výjimečný velitelský čin, jež se věnuje Moravcovu rozhodnutí odletět za Lamanšský průliv.
Pravidelnou rubriku Kalendář hrdinů najdete v LN opět za týden