BBC zoufale bojuje o diváky
Britský veřejnoprávní gigant má problém s neplatiči licenčních poplatků. Řeší to mimo jiné snižováním platů svým hlavním hvězdám.
Matka všech veřejnoprávních televizí BBC se dostává do problémů. Za poslední dva roky přišla až o milion diváků. Roční licenční poplatek 159 liber (4790 korun) navíc odmítá zaplatit více než čtvrt milionu důchodců starších 75 let, kteří se až do minulého srpna dívali zadarmo.
Podle vedení společnosti je to způsobeno změnou chování konzumentů. Britský management viní především silnou konkurenci serveru YouTube a streamovacích platforem Netflix a Disney+. V takové společnosti si prý naopak BBC vede relativně dobře a „nadále poskytuje pořady světové úrovně napříč všemi žánry“.
Srovnání s globálními trendy dává Britům do jisté míry za pravdu. Sledovanost totiž dlouhodobě klesá například také americkým kabelovkám CNN či NBC. Krátkodobý vzmach sice pro ně představovalo televizně vděčné prezidentství Donalda Trumpa, po jeho odchodu však následuje o to bolavější propad. V březnu 2021 se na CNN v hlavním vysílacím čísle dívala zhruba polovina diváků z listopadu.
Příliš politické korektnosti Podle kritiků si ale BBC za své problémy může také sama. Slovy šéfa sněmovního výboru pro média Juliana Knighta totiž své podpoře u veřejnosti „pouští žilou“politickou nevyvážeností a kulturní angažovaností. Často se v tomto kontextu mluví o takzvaném „wokismu“– snaze o rasovou či genderovou uvědomělost, hraničící s hypersenzitivitou (z angl. woke = probuzený).
„Měli by víc naslouchat,“řekl konzervativní poslanec bulvárnímu deníku The Express. „Měli by brát v potaz zemi, ve které žijeme, a ne se ji snažit ohnout podle svých představ.“
Pokud bude nepříznivý trend pokračovat, BBC by se podle Knighta mohla dostat do bodu, ze kterého již nebude návratu. Odmítání placení licenčního poplatku by se mohlo stát tak rozšířeným, že by podkopalo důvěru ve veřejnoprávní systém jako takový. „Pro BBC se z toho rychle stává krize,“komentoval konzervativec situaci pro britský deník The Times.
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi přitom Spojené království nemá licenční poplatky až tak vysoké. Žebříčku suverénně vévodí Švýcaři, kteří za rok platí 335 franků (skoro osm tisíc korun). V těsném závěsu jsou Rakušané s částkou zhruba 300 eur (7750 korun) a za nimi Norové, již platí 3040 tamních korun (asi 7500 korun). Británie je na komfortním šestém místě, těsně stíhána Italy.
Lineker bez čtvrtky platu Klesající sledovanost už na svých peněženkách pocítili i největší hvězdy veřejnoprávního giganta. Sportovní moderátor a dlouhodobě nejlépe placený zaměstnanec BBC, bývalý fotbalista Gary Lineker si například oproti minulému roku musel odepřít téměř čtvrtinu svého platu. Bere tak teď „pouhý“milion a 365 tisíc liber (41 milionů korun) ročně.
Podobně dopadla také nejlépe placená žena. Uvaděčka britské verze StarDance – známé jako Strictly – Zoe Ballová si musela odpustit 230 tisíc liber, téměř sedm milionů korun. Některá britská média hovoří o ještě větší částce 380 tisíc, čímž by Ballová dokonce překonala Linekera. Podle informací deníku The Guardian moderátorka o snížení platu „požádala“sama. Údajně jí připadalo nepřístojné pobírat během pandemie milionový plat z veřejných zdrojů.
Britští komentátoři se ale shodují, že BBC nemůže situaci řešit pouze snižováním platů svým hlavním hvězdám. Zejména pravicoví kritici volají po strukturálním řešení – například zrušení zastřešující role generálního ředitele BBC, který je zároveň jejím šéfredaktorem i personálním šéfem a svou funkci údajně nezvládá.
Tyto hlasy pouze nabyly na síle poté, co nedávno vyšlo najevo, že novinář BBC Martin Bashir si v roce 1995 své legendární interview s princeznou Dianou opatřil vědomou lží. I přesto, že na to přišlo interní vyšetřování, veřejnoprávní televize ho v roce 2016 znovu najala.