Přišel čas fandit Italům

Zítra v 21 hodin se v londýnském Wembley vykopává finále fotbalového Eura a před půlnocí pozná Evropa svého nového šampiona. Zatímco Italové se z titulu radovali už v roce 1968, kdy uspěli na domácí půdě, Angličané na premiérový triumf stále čekají. Jejich maximem byla do letoška dvě třetí místa – a mistrovský titul by kolébce fotbalu jistě slušel.

Jenže během uplynulého měsíce Anglie dost příznivců mimo své hranice poztrácela. Fakt, že hned šest ze sedmi zápasů na turnaji mohla hrát doma, zatímco většina účastníků musela nalétat tisíce kilometrů po celé Evropě, leckoho naštval a soupeřům to na výkonnostním rozpoložení určitě nepřidalo. Nespravedlnost tohoto systému ostatně včera uznal i šéf UEFA Čeferin.

Nešlo si nevšimnout ani bučení anglických diváků při hymnách soupeřů, což je vrchol neuctivosti. A co ten zelený laser ve tváři dánského brankáře Schmeichela při penaltě, po níž Kane vsítil rozhodující gól semifinále...? Navíc na onen pokutový kop nemělo dojít. „Faulovaný“Sterling padl příliš ochotně, aniž by bylo vidět, že se tak stalo vinou dánských zadáků. Bohužel kolegové u videa sudímu Makkeliemu kontroverzní moment posvětili. A na ostrovech většinou nechápali, proč se tomu ostatní nasupeně diví, než že by uznali pochybnost výroku.

To vše Anglii ubralo sympatie, a tak přišel čas fandit Italům. Kdo by to byl řekl, vždyť fotbalisty z Apeninského poloostrova desítky let provází pověst simulantů a uplakánků, předvádějících nudný fotbal. Přitom minimálně část toho už roky není pravda, což Italové dokazují i na tomto Euru, kde produkují moderní hru plnou ofenzivy a odhodlání.

Rozdílný přístup vystihuje i předpověď z londýnské zoo, kde nechali tipovat výsledek nedělního finále surikaty. Jedna z nich z dvojice zapíchnutých vlajek vyhrabala a srazila tu anglickou, což podle tamních chovatelů znamená vítězství Albionu. Přitom to spíš vypadalo, že se Angličané naopak budou muset před Italy sklonit.