Kozel soudním činovníkem
Koukáte se na průzkumy nálad lidu? Radujete se, smutníte? Dost možná budete nejvíce smutnit po volbách, až se nikomu nepodaří sestavit většinovou vládu. A hlavním viníkem nebudou zlotřilí politici, ale několik soudců.
Když Václav Klaus jmenoval před osmnácti lety Pavla Rychetského předsedou Ústavního soudu, bylo to přijato spíše s povděkem. Jen málo lidí varovalo, že instalace politika do čela konstitučního tribunálu nepřinese nic dobrého – jen výraznou politizaci soudu. Čas ukázal, jak hluboce trefná tato predikce byla.
Začalo to nenápadně, zrušením jednoho čísílka v jednom zákonu. Rychetského soud prohlásil takzvanou druhou redukční hranici za neústavní, protože jejím použitím získávají vysoce vydělávající zaměstnanci nepoměrně – dle soudu – nízký důchod. „Vláda nemusí dělat žádné zásadní změny, mělo by se to týkat pár stovek, nanejvýše tisíců lidí,“vysvětlil pak Pavel Rychetský, koho by se měla tato malá penzijní reforma týkat. Ano, slyšíte dobře: soud nejenže z ústavy vyvodil, jak vysoké mají mít lidé státní důchody, ale snažil se vládě i nadiktovat, jak má změny provést. V dalších rozhovorech pak ani neskrýval, že důchody soudců jsou neadekvátně nízké, a celá tato malá revoluce dostala v komunitě pojmenování „soudci sobě“.
Jelikož prapodivný výpočet penze z vysokých platů ležel mnoha lidem v žaludku, vysloužil si nález Ústavního soudu převážně potlesk – jen málokdo varoval, že se soudci pouštějí mimo ústavu na výsostně politické kolbiště.
Po penzích se Rychetského soud pustil i do regulačních poplatků ve zdravotnictví. Tam to bylo obzvláště pikantní, protože napoprvé názor pana předsedy neuspěl a tak se hledala záminka, jak hlasovat znovu – a ejhle, v novém, lepším složení už šlo poplatky zrušit. Ostatně toto samo o sobě byl jeden z nejskandálnějších skutků Pavla Rychetského: na nově zvoleném prezidentovi Miloši Zemanovi si vymohl, že bude mít vliv na složení soudu. Ve skutečnosti to dal Zemanovi jako ultimátum – jinak prý nebude sám v čele soudu pokračovat. Věc zcela skandální a u Spolkového ústavního soudu či Nejvyššího soudu USA zcela nemyslitelná. Ze samé logiky věci: soud, který může rušit dokonce celé zákony, nemůže být „one man show“.
A proč že o Rychetském teď píšeme? Kvůli zcela skandálnímu nálezu z letošního jara, kvůli němuž dost možná nikdo nebude po říjnových volbách schopen složit vládu. Ať už vyhraje kdokoli, bude mít méně mandátů, než by při stejném počtu hlasů získal kdykoli dříve. A pokud stále nikdo nechce vzít přímo do vlády ani Okamuru, ani komunisty, tak podle všeho ani ANO, ale ani Piráti, Starostové a Spolu 101 hlasů nedají.
A proč že je nález ÚS skandální? Protože stejný volební zákon už dříve soud posuzoval a nic protiústavního v něm neshledal. Protože v nálezu soudci vůbec nevysvětlili, jak to, že popírají svoji vlastní judikaturu. A také proto, že předseda Pavel Rychetský se měl vyloučit, neboť daný zákon jako místopředseda vlády (Miloše Zemana) sám prosadil. Podle zákona o Ústavním soudu platí: „Soudce je též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.“
Nebude-li po volbách Ivan Bartoš ani Andrej Babiš schopen složit ve sněmovně většinu, víte, komu poděkovat. Václavu Klausovi, který udělal kozla zahradníkem a do čela Ústavního soudu posadil nepolepšitelného politika. Politika, jenž i na novém místě dělá politiku a důsledně prosazuje své politické postoje a sympatie.
Nebude-li po volbách Bartoš ani Babiš schopen složit ve sněmovně většinu, víte, komu poděkovat