Jak funguje očkování

PROČ JSOU NĚKTERÉ VARIANTY KORONAVIRU ODOLNĚJŠÍ?

Virová partikule, kterou si lze představit jako kuličku s výběžky připomínající námořní minu, má na povrchu tři proteiny, z nichž nejvýznamnější je známý spike protein. Protilátky, když si je tělo vytváří, rozpoznávají cizí molekulu a vážou se na ni. Těchto míst, pro které se protilátky vytvoří, obecně není tolik, musí být totiž něčím zajímavé z hlediska imunitního aparátu – musí mít výrazný hrbolek, náboj, či volné radikály. ,,Pokud to bude rovná stěna, tak se proti tomu žádná protilátka nedá udělat. Zároveň to nesmí být tvar, který již v těle máme, což by mohlo způsobit autoimunitní onemocnění,“popisuje genetik Jan Pačes.

Na koronaviru je okolo osmi míst, proti kterým se dá udělat protilátka, tedy místa, která nejsou v našem těle, ale zároveň mají hezký tvar, aby se na ně protilátka dobře přilepila. Když vznikne mutace v některých z těchto míst, změní se tvar a tím pádem se protilátka už nechytá.

Každá mutace způsobí, že se jedno z míst změní a protilátky, které jsme získali díky vakcinaci nebo prodělání nemoci, přestanou fungovat, přičemž další místa fungují nadále. Když by ale vznikla varianta, která by měla mutace ve všech místech, která jsou na povrchu viru, protilátky by nefungovaly. Vakcíny jsou totiž vytvořeny proti původnímu viru, protože se začaly vyvíjet již zpočátku. Podle molekulárního genetika se však předpokládá, že se připraví směs vakcín tak, aby vždy fungovala proti nejrůznějším variantám.