Pirátské plutí do EU čeří doma vody
Politici tepou pirátský návrh na změnu unijního hlasování o daních a zahraniční politice. Je to ztráta suverenity, vzkazují
Piráti, v zahraničně politických otázkách dosud ne příliš zkušení plavci, zamířili do evropských vod. A hned je začali patřičně čeřit. Pozdvižení navíc způsobili tam, kde by to nikdo ani nečekal: v otázce hlasování. Přitom jen pár fajnšmekrů umí v Česku vysypat z rukávu, kdy evropští politici hlasují většinově, kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně. A právě to se nyní stalo jablkem sváru mezi Piráty a téměř celým zbytkem české politické scény.
Vše odstartoval jeden tweet. Pirátský europoslanec Marcel Kolaja se na sociální síti před dvěma týdny pochlubil fotkou ze schůzky šéfa Pirátů Ivana Bartoše s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim a připsal, že oba politici se shodli na potřebě posílení role Evropského parlamentu. „Pirátská strana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě EU místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových,“informoval Kolaja.
A právě zmínka o změně hlasování zapůsobila jako rozbuška. Premiér Andrej Babiše (ANO) sršel slova o zrádcích, páté koloně, ztrátě národní suverenity či bláznech, na naivitě pirátského návrhu se shodla i řada českých europoslanců. „Podle mě je ten návrh populisticko-naivní. Na něm se nejlépe ukazuje, že Piráti fungování Evropské unie zatím moc nerozumí a velmi často rychleji střílí než míří,“řekl LN Tomáš Zdechovský, europoslanec a místopředseda KDU- ČSL. Podle exšéfa české diplomacie a současného europoslance Alexandra Vondry (ODS) zavedení většinového hlasování v zahraniční politice a daních znamená federalizaci EU, která je pro nás nevýhodná. „Vedlo by to jen k vyšším daním nebo třeba k tomu, že bychom už nemohli udržovat zvláštní vztahy s Izraelem. Byli bychom v EU přehlasováni,“uvedl pro LN.
Předseda modrých Petr Fiala má v problematice hlasování také jasno. „Jednomyslnost je rozumný princip, jak dosáhnout v klíčových věcech shody a respektovat zájmy všech členských státu,“sdělil LN. Rovněž europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil je k pirátské ambici skeptický, podle něho není na stole nějaké další posilování EU. „Evropa nyní řeší jiné klíčové otázky, například se potýká s problémem výkladu právního státu. Není politicky moudré v této atmosféře posilovat orgány EU,“řekl LN.
Z Kolajova návrhu na hlasovací změny neplesá ani koaliční partner Pirátů Vít Rakušan, předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Osobně bych dal přednost v Evropské radě v důležitých tématech jednomyslnosti – a daně nebo vnější záležitosti EU za důležité považuji. Ale je to otázka diskuse, aby jedna země nemohla vydírat všechny ostatní,“podotkl pro LN.
Jediná slova politické chvály, která na Kolajův návrh zní, přicházejí od komunistů. Jejich stínová ministryně pro resort evropské politiky, členka Evropského parlamentu Kateřina Konečná, po podobném návrhu již dlouho volá. „Zcela souhlasím, že v daňových otázkách má zrušení jednomyslnosti smysl. V tuto chvíli se například odhaduje, že kvůli jednomu členovi EU – Lucembursku – a jeho daňové politice přichází ostatní členské státy až o 23 miliard eur ročně,“uvedla pro LN s odkazem na firmu Amazon, která měla loni v Evropě rekordní zisky, ale jelikož platí daně v Lucembursku, kde vykázala ztrátu, nezaplatila nic. „V otázkách zahraniční
s Davidem Sassolim (vlevo) o směřování EU dostal šéf Pirátů Ivan Bartoš „naloženo“od většiny politických stran
politiky bych jednomyslnost ale zachovala,“dodala.
Smířliví experti
Ačkoli politici vesměs nenechávají na Pirátech nit suchou, experti na evropskou integraci tak skeptičtí ke změně hlasování nejsou. „Co se týče většinového hlasování, tak minimálně v zahraničně politických otázkách možné je a umožnilo by pak rychlejší jednání,“sdělil LN Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. inzerce
Podle něho by se mohlo z jednomyslnosti vyjmout například rozhodování o civilních, policejních nebo vojenských misích EU, dále rozhodování v otázce sankčních seznamů, a za třetí odsuzování zásahů proti lidskoprávním aktivistům.
„To vše dnes vyžaduje jednomyslnost a některé členské země, například Maďarsko, konstantně rozhodování blokují. To pak vrhá špatné světlo na celou EU. Zároveň se ale nejedná o nějaké zásadní otázky, které by zasahovaly do suverenity země,“doplnil s tím, že i nadále by každé zemi zůstala i v těchto oblastech červená karta, pojistka veta. „Každá země může říct ne. V tomto směru pirátský návrh podporuji, je to logické, pomohlo by to k tomu, aby EU získala silnější hlas ve světě a mohla reagovat rychleji, aby malichernosti neblokovaly společné pozice,“shrnul. V daňové oblasti ale připustil kontroverze a nutnost širší diskuse. „Je to citlivá otázka,“uzavřel.
S většinovým rozhodováním nemá problém ani někdejší ministr zahraničí a současný poradce premiéra pro legislativní otázky Cyril Svoboda. „Myslím si ale, že je to neprůchodné, protože to velké státy jako Francie či Německo zablokují, nikdy to nedovolí,“řekl LN. Upozornil však na palčivější problém, který je vadou na evropské kráse. „Za porušení dohodnutých pozic a pravidel v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky neexistují v evropském právu žádné sankce. Pokud by chtěli Piráti opravdu vážně posílit zahraniční politiku EU, tak by měli bojovat o nějaký automatický mechanismus sankcí pro ty členské státy, které to nebudou respektovat,“vzkázal Svoboda. Revizi základních práv EU nicméně vždy podle něho dělali titáni, kteří měli vizi. Pokud by ČR chtěla být frontmanem, tak musí mít osobnost evropského formátu. „V šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi zatím takovou osobnost bohužel nevidím,“dodal.