Exprezident je ve vězení, v Johannesburgu se rabuje
Poté, co jihoafrický prezident Jacob Zuma zamířil minulý týden do vězení, ve dvou jihoafrických provinciích propukly násilné protesty.
Z vězení do prezidentského úřadu nebo naopak: na nejvyšším politickém postu Jihoafrické republiky (JAR) se posledních třech desetiletích objevují kontroverzní postavy, kterým je vedle lesku prezidentské slávy souzeno poznat i nevlídné vězeňské kobky.
Zatímco držitel Nobelovy ceny míru a ikona boje proti apartheidu Nelson Mandela (1918–2013) nejprve odsloužil dlouhých 28 let za mřížemi za sabotáže a plánování ozbrojeného převratu, aby se v roce 1994 po konci režimu apartheidu stal prvním mužem země, Jacob Zuma se nyní vydává na opačnou cestu. Muž, který stál v čele JAR téměř deset let (2009–2018), nyní míří za mříže, kde by mohl strávit až 15 měsíců.
Bezprostředním impulzem byl odsuzující výrok ústavního soudu, který koncem června Zumu poslal do vězení za pohrdání justicí. Bývalá hlava státu se totiž několikrát nedostavila k vyšetřování závažných případů korupce z doby, kdy Zuma byl viceprezidentem a posléze prezidentem, a nedoložila požadované dokumenty. Nyní 79letý exprezident legitimitu komise neuznává a tvrdí, že je zaujatá a slouží pouze k vyřizování politických účtů.
Zuma se ve stanovené lhůtě sice do vězení nepřihlásil, ale když po něm policie záhy začala pátrat, minulou středu se úřadům sám vydal – evidentně chtěl předejít ponížení, kdy by jej bezpečnostní složky eskortovaly do žaláře v poutech. Nyní se v souladu s protikoronavirovými opatřeními nachází v izolaci a poté má být předán k běžnému výkonu trestu. Podle ministra spravedlnosti Ronalda Lamoly se k Zumovi „bude přistupovat stejně jako k jiným vězňům“.
Násilné nepokoje
Zumův trest je relativně mírný, za mřížemi má strávit pouhých 15 měsíců. Po čtyřech měsících má navíc nárok zažádat si o podmínečné propuštění. I to však stačilo k tomu, aby v jeho domovské provincii KwaZulu-Natal propukly násilné protesty, které se o víkendu rozšířily do provincie Guateng, v níž se nachází Johannesburg, největší jihoafrické město.
Asi 300 demonstrantů postavilo barikády na jedné z johannesburských dálnic, dalších několik set lidí rabovalo a vypalovalo obchody ve čtvrtích Alexandra a Bramley. V jednom z vypálených obchodů policie objevila tělo 40letého muže a nyní vyšetřuje okolnosti jeho smrti. Nejméně tři strážci pořádku utrpěli zranění, když se snažili rabující zatknout.
Policejní mluvčí agentuře Reuters řekl, že „kriminálníci nebo různí oportunisté se snaží v této době obohatit“. Současný prezident Cyril Ramaphosa včera uvedl, že pro násilnosti v souvislosti s uvězněním exprezidenta Zumy neexistuje žádné opodstatnění a současné nepokoje „maří naše snahy postavit ekonomiku na nohy“po pandemii covidu-19.
I přes četná korupční obvinění, kvůli kterým Zuma mimo jiné ztratil podporu své politické strany, Afrického národního kongresu (ANC), si uvězněný prezident udržuje mezi Jihoafričany dost rozsáhlé jádro svých skalních příznivců. Už několik dní po oznámení rozsudku se několik tisíc exprezidentových stoupenců vydalo k Zumově opulentní rezidenci v lokalitě Nkandla na východě země, aby jej chránili před „zlovůlí úřadů“jako lidské štíty. Mnozí z nich dorazili v tradičním domorodém oděvu či v tričkách s emblémem ANC.
I vzhledem k vysokému věku Zumovo uvěznění nejspíš bude znamenat nepříliš slavné zakončení politické kariéry muže, který – podobně jako Mandela – původně patřil k hrdinům boje proti apartheidu.