Italské oslavy, anglický rasismus
Dlouhých 53 let čekali italští fotbalisté na druhý titul mistrů Evropy. Dočkali se letos, když v neděli před půlnocí přetlačili v londýnském finále Anglii 3:2 po penaltovém rozstřelu. Po 120 minutách hry totiž skončil duel nerozhodně 1:1.
Pojďme se vydat po stopách celého turnaje, ale také finálového víkendu, který nabídl daleko více než jen dění na zeleném pažitu.
Agrese anglických fanoušků.
Celkový součet zatčených příznivců Albionu včera čítal 49, počet zraněných policistů pak byl 19. Většina nepokojů se uskutečnila zhruba dvě hodiny před výkopem finálového mače, když „fanoušci“prolomili bezpečnostní bariéry a poprali se s každým, kdo stál v cestě, včetně šarvátek mezi sebou.
Zároveň se někteří dostali bez platných lístků do hlediště, na což doplatil třeba i Andrea Mancini, syn kouče italské reprezentace.
„Zahájíme kompletní vyšetřování a budeme spolupracovat s policií, abychom zadrželi tyto opilé pitomce, kteří se toho zúčastnili. Zajistíme, aby se už něco takového neopakovalo,“řekl pro BBC výkonný ředitel anglické fotbalové asociace Mark Bullingham.
Mimochodem, zatímco na ostrovech byl po prohře už v ulicích relativně klid, zraněné sčítají na Apeninské poloostrově, kde se slavilo celou noc. V sicilské Caltagirone se zabil při autonehodě 22letý mladík, který spěchal slavit za kamarády. V Miláně bylo zraněno 15 lidí, jeden z fanoušků pak přišel o tři prsty, když mu v ruce explodovalo zábavné pyro.
Anglická penaltová neschopnost.
Devětkrát v historii světových a evropských šampionátů rozhodoval o dalším bytí či nebytí Albionu na turnaji penaltový rozstřel.
Kolébka tohoto sportu jej ovládla jen dvakrát, ve čtvrtfinále ME 1996 proti Španělsku a v osmifinále posledního MS proti Kolumbii.
Pouze při triumfu před pětadvaceti lety pak proměnili všichni Angličané.
„Jde to zcela za mnou. Rozhodl jsem se nasadil střelce na základě výkonů na tréninku,“postavil se za trojici neúspěšných exekutorů (Rashford, Sancho a Saka) kouč Albionu Gareth Southgate. Ostatně, moc dobře jejich pocity zná, na stejném místě jako jediný selhal v semifinále Eura 1996.
Jaký to rozdíl proti českým (československým) reprezentantům. Ti dosud na velkých akcích absolvovali třikrát penaltovou loterii, pokaždé vyhráli, pokaždé s čistým exekutorským štítem.
Zmíněná trojice neúspěšných anglických penaltových exekutorů pocítila na sociálních sítích zlobu vlastních příznivců.
A jelikož jsou všichni tmavé pleti, někteří ze zklamaných fanoušků si pomohli rasistickými urážkami.
Navíc nejen na sítích, ale také veřejně, třeba nápisy na zdech stadionů týmů, za které hrají.
Opět ten rasismus.
„Tenhle anglický tým by měl oslavován jako hrdinové, ne rasisticky urážen na sociálních sítích. Ti, kdo jsou za to zodpovědní, by se měli stydět,“napsal na svůj Twitter mimo jiné i britský premiér Boris Johnson.
Ten chce společně s vedením asociace celou záležitost řešit, případy se zabývá také policie, právě Twitter na tisícovku příspěvků odstranil a autorům zrušil účty.
Fantastický Donnarumma.
Zakončeme pouť Eurem
pozitivně. Italové nasázeli na turnaji nejvíce branek (13), předvedli druhý největší počet útoků (383) a v bráně pak měli teprve 22letého čaroděje jménem Gianluigi Donnarumma.
Gólman, který aktuálně nemá smlouvu (ale měl by po konci kontraktu v AC podepsat ve francouzském PSG), je druhým nejmladším gólmanem, jenž chytal Serii A, nejmladším, který dosáhl na stovku odchytaných zápasů v nejvyšší italské soutěži, a po neděli také prvním brankářem, který se stal nejlepším hráčem mistrovství Evropy.
„Během turnaje jsem byl v klidu, vše okolo šlo stranou, byl jsem k dispozici jen týmu a trenérovi. Nakonec se vše vyplatilo. A v dalších dnech a hodinách řeknu více,“pronesl už 33násobný italský seniorský reprezentant.
Noví hrdinové země, jež během čekání na evropský titul dvakrát slavila na světovém šampionátu, už včera dorazili do Říma, kde se setkali s předsedou vlády Mariem Draghim i prezidentem Sergiem Mattarellem.
„Bravo, Gigi (Donnarummo), udělali jste mnoho lidí šťastnými, nejen v Itálii,“zaznělo mimo jiné z úst 79letého politika.
Squadra Azzurra, jak se italské reprezentaci přezdívá, slavila čerstvě jako čtvrtý tým světového žebříčku FIFA (výše byla Itálie naposledy v září roku 2013). Výběr Roberta Manciniho pak doplnil i Matteo Berrettini, který ale v neděli na wimbledonské trávě své finále se Srbem Novakem Djokovičem prohrál.
Italský mejdan.