Staré roušky se povalují v lesích
Kdyby v republice žily jenom starší vdané ženy, bylo by na ulicích mnohem čistěji. Tak to alespoň plyne z vědeckých studií, které se věnují jevu litteringu – volnému pohazování odpadků. Ubylo by pak i nováčka v množině, jíž dosud suverénně kralují nedopalky – roušek a respirátorů. Obojí se začalo po ulicích a lesích povalovat ve velkém. A nejen ony. Zdá se, že pandemie nadělala z Čechů bordeláře.
„Do předloňského roku jsme na tom nebyli s litteringem nejhůře, respektive situace se pomalu zlepšovala. Pandemická opatření však tento trend zvrátila a nyní se nám bohužel povaluje odpadků prakticky všude více než před koronavirem, včetně roušek a jednorázových rukavic. Ty jsou fenoménem poslední doby,“řekl LN Radek Janoušek z iniciativy Ukliďme Česko.
Ve společnosti nedopalku Poházené smetí se dle zkušeností sbírajících dobrovolníků a technických služeb nejhojněji vyskytuje tam, kde se nejhojněji vyskytují taky turisté. Svoje okolí si nikdo moc znečišťovat nechce; na výletě či dovolené padají zábrany. Neblahou zkušenost s tím má i hlavní město Praha, které kvůli bujícímu zahazování toho, co patří do koše, spustila novou edukační kampaň.
V království bince, uličního i lesního, panují zmíněné zbytky cigaret, potravin a obaly od nápojů. V posledním řečeném segmentu dominují plastové láhve, v posledních letech jim však čím dál hojněji dělají společnost plechovky. Přikrývka dýchadel se k vrcholným představitelům litteringu zařadila rychlostí komety. Četnost výskytu povalujících se roušek jasně naznačuje, že nejde o náhodné ztráty z batohu či kapsy: část lidí je zahazuje zcela záměrně.
„Prozatím máme na kampaň velmi pozitivní ohlasy a lidé nám fandí. Narazili jsme ale také na názor, proč by lidé měli po sobě uklízet, když na to mají úklidové firmy, ovšem to byla výjimka. V takovém případě by represe byla zřejmě účinnější,“sdělil LN mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Tresty za úmyslné pohození roušky existují, je to až 20 tisíc, ale to by u toho musel člověka nachytat strážník. Cena za tento druh znečištění je tak vysoká, protože jde o potenciálně infekční, nebezpečný obsah. Správně má použitá ústenka putovat do igelitového sáčku, v něm ještě do jednoho, zavázat na uzel, a celý balíček končí ve směsném odpadu.
Pro města, případně správce dané lokality představují volně poházené odpadky daleko větší problém než jen estetický neduh, který odrazuje další turisty nebo roztrpčuje domorodce. Přináší vícenáklady na úklid, protože svozem ho nelze obsáhnout – a nejde vůbec o zanedbatelné částky.
„Například České Budějovice v loňském roce vydaly na úklid černých skládek 5,1 milionu, u velkých měst jde o výdaje v řádech milionů, u menších měst statisíců, obcí desetitisíců. A to se jedná o černé skládky, úklid litteringu je další položka. Z toho lze udělat velmi hrubý odhad, že odkládaní smetí tam, kam nepatří, vychází na stamiliony,“shrnul Janoušek. Číslo podporuje i fakt, že jenom údržba odpadkových košů vyjde obce ročně cirka na 400 milionů, a suma stále narůstá. Protože když se binec válí po zemi, řešívají to radnice přidáním dalších nádob na jejich řádné odkládání.
A pak jsou tu ještě nepeněžní dopady. Ekologové už vysílali do éteru úpěnlivou prosbu, aby se výletníci odhazování roušek v dál zdrželi, když jsou na toulkách přírodou. Zvířata jsou zvědavá, mají tendenci se do gumiček ústenky zaplést a sama se z nich neumějí dostat. Jsou zaznamenané případy, kdy se jimi němá tvář udusila.
Další potíž s rouškou, která se neodebere z koše do spalovny, ale zakotví namísto toho v trávě či mechu, je s její životností. Než se rozpadne a zmizí, zabere to i desítky let, a to, co se rozpadne, se mění v mikročástice, které se člověku za jeho nepořádnost nakonec vrátí. V rámci potravinového řetězce se dostanou do rostliny, kterou pozře kráva, již pozře on.
Skokanem roku mezi pohozenými odpadky se staly ústenky. Hyzdí krajinu, zamotávají se do nich zvířata a v přírodě se rozkládají desítky let.
Svatbou proti binci
Proti litteringu jsou jen dvě zbraně, jak už naznačil Mana – vzdělávání a trestání. Podstrkávání odpadkových košů až pod nos pomáhá, ale samo o sobě nemá sílu nešvar zdolat, jak ukázalo několik let staré měření v českých městech. Třeba v Riegrových sadech v Praze se po zemi válela necelá čtvrtina vyprodukovaného bince, třebaže momentální volná kapacita košů činila 86 procent. V lázních Karlova Studánka zahodili hosté na zem 13 procent odpadků, třebaže v nádobách na to určených bylo zabráno jen osm procent prostoru. Důvodem ke znečišťování je tak leda lenost nebo bezohlednost.
Vedle faktoru vzdálenosti od domova ponoukají ke znečišťování okolí i další proměnné, jak naznačuje již úvod textu. „Častěji se tohoto chování dopouštějí mladí, svobodní lidé, kteří ve srovnání s manželskými páry odhazují odpad v mnohem větší intenzitě. V celkovém měřítku pozitivně ovlivňuje množství odpadu i přítomnost ženy v mužském kolektivu,“shrnují autoři z Výzkumného ústavu vodohospodářského v odborném článku na dané téma.