Evropská unie už ví, jak zezelená
Cesta k zelené ekonomice v EU
Dokončení ze strany 1
Již za devět let by se v Evropské unii mělo vyrábět plných 40 procent energie z obnovitelných zdrojů. A v roce 2050 by evropská ekonomika měla být uhlíkově zcela neutrální.
Nové uhlíkové clo
V praxi má být uveden také již delší dobu zvažovaný systém takzvaných uhlíkových cel na vnějších hranicích EU. Jde o zachování konkurenceschopnosti pro evropské firmy podnikající ve „špinavých“odvětvích, jako je výroba oceli, hnojiv či cementu.
Protože systém emisních povolenek tuto produkci v rámci EU výrazně prodražuje, je často lacinější tyto výrobky dovézt ze zemí, kde ekologická legislativa neexistuje nebo je méně přísná. Právě přesunu výroby mimo Unii by měla tato nová uhlíková cla zamezit.
Další navrženou změnou je zdanění leteckých paliv. Nová, v současnosti vyvíjená ekologičtější letecká paliva by naopak měla být zvýhodněna. Tato úprava má za cíl redukci letů zejména na krátké vzdálenosti a jejich nahrazení ekologičtější železniční dopravou. Ostatně dálkové vlakové spoje včetně těch nočních zažívají nevídanou renesanci již v současnosti a eurokomise chce, aby tento trend pokračoval i nadále.
Jak v případě povolenek, tak uhlíkových cel či leteckých paliv se bude zčásti jednat o úpravu již existující evropské legislativy, v některých případech však půjde o nové zákonné rámce. Celý soubor opatření navržený Evropskou komisí musí ještě schválit Evropský parlament i jednotlivé členské země, což může trvat i několik let. Za své zájmy budou nepochybně lobbovat jak odvětví, jichž se změny nejvíce dotknou (například výrobci automobilů),
Systém emisních povolenek se rozšíří na silniční a lodní dopravu a na vytápění budov, platit budou výrobci paliv.
Výroba automobilů se spalovacím motorem má v zemích EU skončit do roku 2035.
Do roku 2030 mají v EU vzniknout nejméně tři miliony dobíjecích stanic pro elektromobily.
tak i některé členské země s vysokým podílem nečisté výroby. Mezi ně patří vedle například Polska také Česko.
Fond pomůže chudším „Jednoduše řečeno, Evropský zelený úděl musí být spravedlivý – jinak by vůbec nemohl být na stole.“Slova Franse Timmermanse,
Dovoz výrobků, jejichž výroba produkuje vysoké množství skleníkových plynů, bude podléhat tzv. uhlíkovým clům, aby se podpořila konkurenceschopnost evropských výrobců.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie se do roku 2030 má zvýšit na 40 procent.
Nová daň zatíží letecká paliva.
místopředsedy Evropské komise, který „jízdní řád“pro snížení emisí včera představil, jasně odrážejí vědomí možných sociálních problémů, které by opatření cílící na snížení emisí mohla vyvolat.
Evropská komise má proto zavést nový, takzvaný sociální fond pro boj proti změnám klimatu. Do něj by měla plynout část peněz získaných z obchodu s rozšířenými emisními povolenkami a finance by se použily na podporu sociálně slabších spotřebitelů, pro něž bude pravděpodobné zdražení klasických druhů energií citlivé. Součástí podpory zřejmě budou i dotace na vylepšení energetické bilance budov, aby na jejich vytápění stačilo méně energie.
Fondem by mělo do roku 2032 „protéci“přibližně 70 miliard eur (asi 1,8 bilionu korun).
Vysvětlovací kampaň
O detailech jednotlivých kroků se v následujících měsících povedou tvrdá jednání. Z politického hlediska může být problém například to, že pozitivní dopad opatření na snížení emisí dalece přesahuje délku volebního období – ne všichni politici tedy na nich musí mít zájem.
Evropská komise proto chystá rozsáhlou vysvětlovací kampaň, která má utlumit možný nesouhlas v některých zemích a hospodářských odvětvích. „Budeme s občany hodně diskutovat,“slíbil včera Timmermans.
S apelem, aby politici překročili svůj stín a mysleli dále do budoucnosti, přišla i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Úkolem naší generace je nejen zajistit dobrý život tady a teď, ale myslet i na životní podmínky našich dětí a vnuků,“prohlásila včera.
Obvykle dobře informovaný list Politico včera citoval nejmenovaného evropského diplomata, podle něhož si Evropská komise uvědomuje, že plány na zelenou transformaci evropské ekonomiky mohou uspět jen tehdy, pokud nedojde k destabilizaci hospodářství. „Naším cílem je dostat evropskou ekonomiku na kvalitativně vyšší úroveň, nikoli ji zastavit,“ujistil diplomat.