Pro začátek aspoň na kraj vesmíru
Vesmírná turistika: začíná souboj miliardářů. Po Bransonovi se chystají letět Bezos a Musk. A profitovat z toho všeho může i věda
Je neděle 11. 7. 2021 a začíná další vesmírný závod. Po souboji velmocí „o vesmír“, který na počátku šedesátých let vyhrál Sovětský svaz, a souboji „o Měsíc“, který o osm let později vyhrály Spojené státy, jde tentokrát o vesmírné turisty. Respektive tedy o peníze, které od těchto bohatých dobrodruhů, kteří se chtějí podívat alespoň na chvíli do vesmíru, mohou přitéct.
Ve hře o hodně velký balík peněz jsou v tuto chvíli tři společnosti třech dolarových miliardářů.
Závod začíná
První z nich se představil již tuto neděli odpoledne. Richard Branson, zakladatel společnosti Virgin Galactic, se v kabině miniraketoplánu SpaceShipTwo Unity podíval až téměř na hranici vesmírného prostoru. Spolu s dvěma piloty si 1,5 hodiny trvající let vychutnala čtveřice pasažérů – kromě šéfa společnosti Richarda Bransona to byla jeho viceprezidentka, šéfinženýr a hlavní výcviková instruktorka. Stroj se dostal do výšky 86,16 kilometru a při dosažení nejvyššího bodu letu zažila posádka čtyřminutový stav beztíže (přesněji tedy mikrogravitace), který si po odpoutání z křesel v kabině náležitě vychutnala.
Dalším, kdo se do závodu zapojí, bude v úterý 20. července (připomínám, že to je výroční den přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969!) šéf společnosti Blue Origin miliardář Jeff Bezos. Ten bude sedět v kabině kosmické lodě New Shepard při suborbitálním letu do výšky přibližně 105 km. Spolu s ním si cestu vyzkouší i jeho bratr Mark a další dva pasažéři. Jedním z nich je zatím utajený výherce aukce, který za letenku zaplatil 28 milionů dolarů!
Ale především jméno poslední cestující je mimořádně zajímavé. Je jí 82letá Wally Funková, legendární americká pilotka, která byla již v roce 1960 v neoficiálním výběru na první americkou astronautku. NASA se však tehdy neodhodlala ženy do plnohodnotného výcviku zařadit. Pokud tentokrát vše dobře dopadne, stane se Wally Funková nejstarším člověkem, který se, i když jen na několik minut, podívá do vesmírného prostoru. Doposud toto prvenství držel John Glenn, který letěl v roce 1998 ve věku 77 let do kosmu na palubě raketoplánu Discovery.
Třetím soutěžícím je miliardář Elon Musk a jeho společnost SpaceX. Jejich kabiny Dragon a Crew Dragon již dnes dopravují na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS jak zásoby, tak i posádky. Ale v odvětví kosmické turistiky začnou kabiny Crew Dragon vozit i vesmírné turisty – prvním startem bude 15. září mise Inspiration4, následovat budou od počátku roku 2022 mise Axiom Crew Dragon společnosti Axiom Space na ISS.
Kolik to bude stát?
V souvislosti s plánovanými výpravami na kraj vesmíru se znovu rozpoutává diskuse nejenom o bezpečnosti těchto výprav, ale i o tom, kolik to všechno bude stát a co z toho bude mít výzkum kosmu jako takový.
Především si tedy řekněme, že takovéto turistické aktivity kosmonautice pomáhají. Platící turisté přinášejí do systému finance, které je možné využít v dalších odvětvích kosmonautiky.
Ceny letenek na suborbitální lety se aktuálně pohybují kolem 250–300 tisíc dolarů – Virgin Galactic tuto částku potvrdila, Blue Origin nepopřela. Ceny letenek na skutečné vesmírné mise se budou samozřejmě pohybovat v řádově vyšších částkách. Odborníci tuto částku odhadují na úrovni 25–40 milionů dolarů za „all inclusive“balíček služeb.
Zájemci o suborbitální nebo kosmický let budou muset podstoupit i lékařské vyšetření a základní výcvik. Limity zdravotního stavu budoucích kosmických turistů a parametry či délka jejich výcviku zatím nejsou veřejně známé. Pro základní představu by mohly posloužit požadavky, které zveřejnila společnost Blue Origin na výherce aukce letenky pro svůj první let s posádkou 20. července. Musí mu být alespoň 18 let, výška 152 až 193 cm a váha 50 až 101 kg. Bez zdravotního kolapsu musí na centrifuze zvládnout přetížení 3G po dobu dvou minut (to bude doba a přetížení, které pasažéři zažijí po startu rakety New Shepard). Musí být schopen vystoupat na sedmipatrovou startovací věž za méně než 90 sekund a musí zvládnout základní komunikaci pomocí vysílačky nebo výstražných světel. Toť zhruba vše…
Turisté, kteří poletí na orbitální stanici, budou podstupovat samozřejmě náročnější a delší výcvik, ale rozhodně se nebudou dostávat na limity, kterým byli, a částečně jsou i do dnešních dnů, vystaveni profesionální kosmonauté.
Především si řekněme, že takovéto turistické aktivity kosmonautice pomáhají. Platící turisté přinášejí do systému finance, které je možné využít v dalších odvětvích kosmonautiky.
Nová éra turistiky i vědy Závěrem ale připomeňme, že ačkoliv se tady celou dobu bavíme o kosmických turistech, cesty do vesmíru jsou díky tomuto novému závodu otevřeny i vědě. Do vesmíru se mohou teď mnohem snadněji podívat i vědci a během svého letu provádět zajímavé experimenty. Je mnoho výzkumných úloh, kdy stačí i pouze několikaminutový stav beztíže při suborbitálním letu k tomu, aby byly získány relevantní výsledky.
Nová éra kosmonautiky, kosmické turistiky a kosmické vědy právě začíná! Připravte se, startujeme!