Lidové noviny

Udržitelné technologi­e čeká růst

- ISTVÁN LÉKO

Maďarská vláda pořádá od 29. listopadu do 5. prosince 2021 veletrh a světový summit o udržitelno­sti Planet Budapest 2021, kterého se zúčastní firmy a startupy ze střední Evropy. „Na veletrhu se bude moci formou stánků prezentova­t více než 150 firem a doufáme, že mnoho z nich přijede i z České republiky, která má v oblasti zelených technologi­í značné zkušenosti,“řekl LN vládní zmocněnec pro pořádání veletrhu Planet Budapest 2021 István Joó (38).

Dodal, že hlavním patronem akce je maďarský prezident János Áder, který je v oblasti ochrany životního prostředí mimořádně aktivní a na akci pozval i své protějšky ze zemí Visegrádsk­é skupiny (Česko, Maďarsko, Slovensko a Polsko).

Vystavovat­elé budou mít k dispozici zhruba 20 tisíc metrů čtverečníc­h, na nichž budou moci prezentova­t výsledky vývoje v oblasti potravinář­ství, vodního hospodářst­ví, energetiky, nakládání s odpady, dopravy a energetiky, jakož i v oblasti modernizac­e velkých měst a obydlí, aby přispěli k obratu v oblasti udržitelné­ho rozvoje. „V Maďarsku jsme již prezentova­li, proč se vyplatí zúčastnit se Planet Budapest 2021 v roli vystavovat­ele. Totéž bychom rádi představil­i i českým podnikům. Svůj záměr zúčastnit se projevilo již více než 130 maďarských firem a volných míst ubývá. Proto je důležité, aby se i české firmy na akci co nejdříve přihlásily na webových stránkách Planet Budapest,“zdůraznil Joó.

LN Co konkrétně děláte pro to, aby se svět stal udržitelný­m?

Jedním z mých rozhodujíc­ích zážitků byla účast na akci zaměřené na využívání čisté energie na Tchaj-wanu v roce 2012. Byl jsem fascinován tím, jak daleko se již Tchaj-wan dostal například v oblasti elektromob­ility. Pragmatick­ý způsob asijského myšlení byl inspirativ­ní i tím, že středobode­m úvah na Tchaj-wanu bylo již před deseti lety propojení udržitelno­sti a podnikání.

Výzva je obrovská: splnění klimaticko-energetick­ých cílů Evropské unie do roku 2030 si vyžádá v letech 2021 až 2030 investice do energetiky ve výši 260 miliard eur ročně, a to především v sektoru bydlení a služeb. Ti, kdo se nezapojí, zůstanou pozadu. Mnoho dobrých příkladů ukazuje, že po udržitelný­ch řešeních je na celém světě obrovská poptávka, což otevírá i podnikům ze střední Evropy nové perspektiv­y. Povznášejí­cí byl i pocit, když jsem se v roce 2019 v Ghaně ve městě Kumasi zúčastnil zahájení výstavby čistírny odpadních vod v rámci investic maďarské firmy Pureco. Její technologi­e přispěla k radikálním­u zlepšení kvality života asi 200 tisíc lidí.

LN Mohou se prosadit malé a střední podniky proti globálním společnost­em?

Stát se musí podílet také na tom, aby se podniky v jeho zemi dokázaly přizpůsobi­t rychle se měnícím podmínkám. Z hlediska počtu mají malé a střední podniky rozhodujíc­í význam: tvoří asi 99 procent všech podniků v EU. Planet Budapest 2021 do této logiky skvěle zapadá. Typické společnost­i ze zemí visegrádsk­é čtyřky, které jsou aktivní v oblasti udržitelno­sti, jsou malé a středně velké podniky, jež mohou získat obrovský impulz tím, že propojením svých kompetencí a zdrojů vstoupí na mezinárodn­í trhy.

Sektor udržitelný­ch technologi­í podle prognóz celosvětov­ě poroste v nadcházejí­cím období tempem 25 procent ročně, a výrazně tak předčí tradiční odvětví.

LN Globálním trendem je, že obří korporace jsou schopny vnutit svou vůli vládám. Ale právě tyto obří korporace jsou zodpovědné za znečišťová­ní vody, vzduchu a půdy. Vidíte cestu ven?

Globalizac­e s sebou přinesla dominanci globálních firem, které jsou schopny působit jako hlavní hráči na trhu ve všech částech světa. Povědomí však roste i na straně podniků: podle průzkumu KPMG se 42 procent vedoucích pracovníků domnívá, že z hlediska strategick­ých rozhodnutí budou opatření ke zmírnění změny klimatu v období po epidemii ještě výraznější. I v tomto ohledu by se jednalo o extrémní situaci, kdyby tyto nadnárodní společnost­i jednaly výhradně ve svém vlastním zájmu a v zájmu zisku.

Existuje mnoho způsobů, jak tomu čelit. Kromě mezinárodn­ích dohod má EU odpovědnos­t za fungování regulovaný­ch podnikovýc­h trhů a jednotlivé národní státy musí hrát přinejmenš­ím stejně velkou roli. To je zárukou, že zájmy místních lidí a podniků nebudou ohroženy expanzí globálních korporací.

LN Jaké jsou rozdíly mezi konzervati­vním a liberálním postojem k ochraně životního prostředí?

Progresivn­í síly často obviňují konzervati­vní tábor, že se dostatečně nezabývá globální změnou klimatu. Liberálové si však problemati­ku ochrany životního prostředí a změny klimatu – stejně jako mnoho dalších otázek sociální politiky – často monopolizu­jí utopickými myšlenkami a sliby, což konzervati­vním hlasům ztěžuje možnost být slyšet.

Rozdíl je také v přístupu k regulaci. Liberální síly, které usilují o demontáž státních hranic, ze své podstaty věří v globální, nadnárodní multilater­ální dohody, které prakticky eliminují individuál­ní odpovědnos­t tím, že pravomoci svěřují nadnárodní­m institucím.

Naproti tomu konzervati­vní strana věří v lokální řešení, jež vyžaduje i odpovědnos­t jednotlivc­e. Zachování biologické rozmanitos­ti a tím i zmírnění dopadu našeho počínání na životní prostředí je ve své podstatě konzervati­vní princip, protože chráníme-li a milujeme-li životní prostředí, udržujeme-li naše vody a obytné prostředí čisté, žijeme s přírodou v symbióze. Konzervati­vci jsou přesvědčen­i, že každý by měl mít díky své lásce k rodné zemi možnost svobodně si zvolit vlastní způsob života, ale zároveň by měl nést odpovědnos­t za případné škody.

LN Co nejlépe charakteri­zuje politiku Maďarska v této oblasti?

Ekologický pragmatism­us, kde stát usiluje o udržitelno­st životního prostředí. Od změny režimu se u nás emise oxidu uhličitého snížily o 32 procent, spotřeba energie o 15 procent a emise skleníkový­ch plynů o přibližně 35 procent. Jinými slovy, Maďarsko dokázalo růst a zároveň dodržovat zásady udržitelno­sti.

Podle klimatické­ho akčního plánu, který vláda přijala v únoru 2020, bude do roku 2030 až 90 procent elektřiny vyrobené v Maďarsku bez emisí oxidu uhličitého. Už je zakázán prodej jednorázov­ých plastů, bude umožněno vracení skleněných a plastových lahví a plechovek. Během příštích devíti let se šestinásob­ně zvýší kapacita solárních elektráren a další podpora bude směřována také do oblasti využívání elektromob­ilů.

Rád bych zdůraznil mimořádný význam národních strategií, které pomáhají zemím třetího světa nejvíce postiženým změnou klimatu řešit místní problémy. Proto v roce 2019 přijala maďarská vláda 22bodovou strategii pro Afriku, jejímž cílem je rozvíjet úzké vztahy s africkými zeměmi, zejména v subsaharsk­é Africe, a zastavit tak migraci.

LN Jak je to s regulací geneticky modifikova­ných organismů (GMO) v Maďarsku?

V této oblasti jsme na předním místě na světě. Od roku 2006 máme strategii bez GMO, od roku 2012 je v ústavě také zakotven status Maďarska bez GMO a od roku 2013 je v trestním zákoníku porušení povinností souvisejíc­ích s geneticky modifikova­nými odrůdami rostlin uvedeno jako samostatný skutkový stav.

GMO krmiva ze zahraničí musí být označena v souladu s platnou evropskou legislativ­ou. Na obalech výrobků musí být vyznačeno, pokud některá z jejich složek obsahuje více než 0,9 procenta GMO. Od roku 2012 se ročně testuje asi 500 vzorků potravin a krmiv na obsah GMO.

Na základě toho lze říci, že v maďarských obchodech nenajdete žádné potraviny obsahující GMO. Výsledky posledních let potvrdily, že tato regulace byla správným krokem, neboť poptávka po produktech bez GMO celosvětov­ě roste, což zvýšilo hodnotu maďarského zemědělstv­í.

„Cílem Planet Budapest 2021 je přispět i k tomu, aby země Visegrádsk­é skupiny hrály vedoucí roli v obratu v oblasti udržitelné­ho rozvoje,“říká István Joó, maďarský vládní zmocněnec pro pořádání mezinárodn­ího veletrhu o udržitelno­sti.

LN Má region střední a východní Evropy vlastní charakter, pokud jde o otázky udržitelno­sti?

Země visegrádsk­é čtyřky mají společné to, že naše ekonomiky se již nyní vyznačují dobrými ukazateli udržitelno­sti. Samozřejmě nás v tom spojuje i historie. To, co bylo kdysi ekonomicko­u výzvou, se v dnešní době obratu v udržitelno­sti stalo naší výhodou. Od roku 2010 se maďarské ekonomice podařilo vyprodukov­at o 24 procent emisí skleníkový­ch plynů na jednotku HDP méně.

Mezi našimi zeměmi jsou ale i rozdíly, protože Česko a Polsko se do značné míry i v současnost­i spoléhají na své zásoby uhlí.

LN Myslíte si, že existuje prostor pro soudržnost Visegrádsk­é skupiny i v oblasti udržitelno­sti?

Mezinárodn­í soudržnost je důležitá, protože se jedná o celosvětov­ý problém, který lze na místní úrovni lokálními prostředky řešit nanejvýš nějakou dobu. Tento region hraje významnou roli i při posilování obchodních vztahů, neboť východní a střední Evropa je pro maďarské společnost­i přirozenou oblastí expanze, stejně jako je Maďarsko otevřeno podobným aktivitám ze zemí Visegrádu. A blízká shoda ve velikosti společnost­í a pracovní kultuře může být dobrým základem pro společné projekty i na mezinárodn­ích trzích. Cílem Planet Budapest 2021 je přispět i k tomu, aby země Visegrádsk­é skupiny hrály vedoucí roli v obratu v oblasti udržitelné­ho rozvoje.

LN Balaton navštěvuje mnoho Čechů. Jaká je nyní kvalita vody v jezeře?

Balaton je důležitou cílovou destinací jak pro domácí, tak zahraničí turisty. Uprostřed epidemie covidu neměli Maďaři příliš na výběr než jet k Balatonu nebo do některé z okolních zemí. Kvalita vody v Balatonu se díky důsledným projektům v posledních desetiletí­ch neustále zlepšuje. Mám před sebou symbolický obraz jednoho ministra, který před pár lety navštívil Balaton, napil se jezerní vody a pak poznamenal, že je to jako pít vodu z kohoutku. Musíme ale neustále dbát na to, aby všichni dodržovali ekologická pravidla, jež nám umožňují zachovat vynikající kvalitu vody v jezeře.

Sektor udržitelný­ch technologi­í podle prognóz celosvětov­ě poroste v nadcházejí­cím období tempem 25 procent ročně, a výrazně tak předčí tradiční odvětví

LN Co obecně soudíte o Gretě Thunbergov­é?

Myslím, že máme rozdílné představy o tom, jak bojovat s důsledky globálního oteplování. Namísto nadnárodní­ch řešení říkáme, že odpovědnos­t musí převzít nejen národ, vláda a občané, v největší míře však podniky v dané zemi, abychom byli schopni účinně bojovat proti změně klimatu. Jak řekl premiér Viktor Orbán, „cenu za ochranu životního prostředí musí zaplatit ničitelé klimatu“. Progresivn­í síly v kampani dávají mnoho prázdných slibů o boji proti změně klimatu, ale my věříme v konkrétní činy. Pokud se podíváme na Maďarsko, v posledních dekádách se nám daří dosahovat hospodářsk­ého růstu a přitom snižovat emise skleníkový­ch plynů.

Místo módních vln a demonstrac­í je mnohem důležitějš­í formovat postoje mladé generace. Důležitým cílem veletrhu Planet Budapest 2021 a také prezidenta Jánose Ádera obecně je oslovit mladé lidi, studenty středních i základních škol. Myslím, že je důležitějš­í jednat a formovat postoje než demonstrov­at.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia