Rusko, Hydra a geopolitika

Podle německého bulváru Bild se před časem odehrál obrovský kybernetický útok zaměřený na německý bankovní systém. Zorganizovali ho ruští hackeři ze skupiny „Fancy Lazarus“. Oficiálně to nikdo nepotvrdil a účast Rusů není stoprocentně dokázaná, pouze ji potvrzují nejmenovaní kybernetičtí experti. Šlo o jeden z mnoha příkladů útoků na americké i evropské cíle z poslední doby.

Americký prezident Joe Biden o těchto věcech mluvil s Putinem a stanovil červené linie cílů, kam se útočit nemá. Samozřejmě že nemohl přímo Putinovi říci, ať útoky ukončí, když nemá přímý důkaz toho, že by je řídil. Řekl ale, že Rusko nesmí poskytovat kybernetickým kriminálníkům útočiště. Na to měl prý Putin odvětit, že rád bude vydávat tyto pachatele do USA, když budou USA dělat recipročně totéž.

Popírat ruskou účast v kybernetických útocích je snazší než například popírat ruskou účast v agresi vůči Ukrajině. Na druhou stranu je to podle komentáře Leonida Beršidského na Bloombergu snazší pro každého, kdo něco ví o jedné důležité ruské instituci: je to tržiště Hydra na dark webu, které by nemohlo existovat nikde jinde na světě. Krom toho, že se na Hydře obchoduje s drogami, vznikly zde i kanály, kde se perou špinavé peníze hackerů a pro Nerusy je to celé dost obtížné používat.

Průměrná životnost tržiště na dark webu je okolo osmi měsíců. Pak všecko zkolabuje kvůli nedůvěře způsobené podvody, akcím policie nebo konkurenci. Na dark webu je džungle a kupující a prodávající jsou zvyklí migrovat na nová tržiště.

Hydra je naprostá výjimka. Existuje už od roku 2015. V roce 2016 měla obrat 9,4 milionu dolarů a vloni již 1,4 miliardy dolarů. Konstatují to firmy specializující se na kybernetická rizika, jako Flash Point nebo Chainalysis, podle nějž představuje Hydra 75 procent obratu světového dark webu.

Veškerý obrat Hydry probíhá v kryptoměnách, prodávají se zde drogy často ve formě skrytého pokladu schovaného někde pod lavičkou nebo pod stromem. Celý systém ale umožňuje legalizaci jakýchkoli výnosů z trestné činnosti včetně počítačové kriminality. Kdo chce ale z Hydry stáhnou peníze, musí si vybrat rubly skrze lokální poskytovatele, které je podle firmy Flash Point prakticky nemožné vystopovat.

A nyní k tomu podstatnému. Putinovo Rusko je podle Beršidského ve stále větší míře policejním státem, který koncentruje stále více moci v rukou policie a různých bezpečnostních služeb a agentur. Aktiva legitimních podnikatelů musí stále více čelit nájezdům těchto státních agentur, často jsou zabavena, nebo dokonce zničena.

Ale Hydra si prosperuje nedotčena vesele dál na rozdíl od jiných temných tržišť. Stvořitelé Hydry prý dříve uvažovali o mezinárodní expanzi, ale nakonec to vzdali, protože se zjevně v Ruku cítí bezpečně. Spoléhání se na finanční infrastrukturu založenou na rublech je toho důkazem. Hydra je odolná vůči geopolitice i orgánům činným v trestním řízení.

Hydra má patrně mocné ochránce v ruské mocenské hierarchii. Rusko má málo mezinárodně významných technologických společností, ale tradičně velkou zásobárnu inženýrského talentu, včetně sklonu k dobrodružství. V Rusku existuje unikátní amalgám korupce, vynikající expertízy a geopolitické situace, kdy jsou vládě útoky na západní instituce užitečné. To vše dohromady dělá z Ruska významného hráče v prostoru kybernetické kriminality. Po Ukrajině je Rusko druhé na světě v osvojování si kryptoměn a vznikla zde v tomto směru specifická technologická kompetence, jíž málokterá země dokáže konkurovat.

Chce s tím Putin něco dělat? Patrně to nemá zapotřebí. Někdo z jeho okolí, komu věří, má do systému vhled a může vyžadovat služby pro stát, když bude třeba. Hrozba nějaké odvety ze strany USA ho moc nezneklidňuje. A pokud se Hydra přece jen Putina trochu bojí, tak je taky spokojen, alespoň mu nepřeroste přes hlavu.