Covid Čechy připravil o pigment
Jaro strávené kvůli pandemii v obýváku vzalo lidem ochranu před spálením, které může odstartovat rakovinu kůže
Jarní lockdowny a karantény zavřely řadu lidí mezi čtyři stěny, pobyt venku značně utrpěl. Stejně tak zásoba pigmentu, kterou si Češi nemohli v obýváku vytvořit. Jenže v létě jim právě pigment chybí a hrozí závažné spáleniny od slunce. A ty jsou jen krůčkem k zákeřné rakovině kůže.
„Pigment má ochrannou funkci a vytváří se postupně s expozicí slunečnímu záření. Vzhledem k tomu, jak byl v jarních měsících často limitován pobyt lidí na slunci, je třeba být v této době o to opatrnější. Spálení kůže souvisí se vznikem melanomu, proto je třeba mu předcházet,“řekl LN prezident České lékárnické komory Aleš Krebs a vyzval letos k co největší opatrnosti a ochraně při slunění.
Zhoubný melanom, kterým ročně onemocní na tři a půl tisíce lidí, patří mezi nejagresivnější nádory. Ročně zabije až pět set lidí.
Moře nemoře, slunce nebezpečně pálí i v tuzemsku. „Lidé tradičně zapomínají, že slunce je na začátku léta agresivní i v Česku a UV index se pohybuje na úrovni srovnatelné se Středozemním mořem. Je tedy nutné se chránit,“zdůraznila pro LN dermatoložka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Monika Arenbergerová. Ochranný faktor opalovacího krému by podle ní neměl klesnout pod třicítku.
Přestože letos se spáleninami zatím ošetřila zhruba stejný počet lidí jako loni, zaznamenává větší počet pacientů s pokročilejším melanomem. „Pacienti se přesunuli ze skupiny, ve které se dožívá deset let 96 procent nemocných, do skupiny, ve které je to jen 62 procent,“doplnila.
Pacienti se buď obávali v době pandemie přijít s novým či měnícím se pigmentovým znaménkem, anebo prostě vynechali jednu či dvě pravidelné kontroly. „To se mnohým stalo osudným a změna, která v průběhu času nastala, již měla závažné zdravotní důsledky,“dodala pražská dermatoložka.
Nejčernější scénář může v případě rakoviny kůže většinou porazit prevence. Jenže právě ta kvůli pandemii značně utrpěla. Oproti loňsku o více než třetinu ubylo těch, kdo si přišli na dermatologii
Jak nejlépe v létě ochránit kůži nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži. V případě opakování pandemie proto chtějí specialisté významně technicky i personálně posílit možnost telemedicíny, posílání fotek a konzultací na dálku. „I přesto, že to nikdy nenahradí návštěvu lékaře, je to služba, která udrží kontakt pacienta s lékařem a lépe předejde podcenění růstu rizikového projevu,“vysvětlila Arenbergerová.
Úbytek kontrol způsobený pandemií potvrdila LN i brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny. Podle primáře tamní I. dermatovenerologické kliniky Miroslava Nečase jsou pro spáleniny magnetem
Rizikové faktory melanomu
Co je ABCDE? zejména lidé s nízkým kožním fototypem, tedy ti se světlou kůží a rezavými či světlými vlasy.
„Ohrožení jsou také ti, kdo mají velké množství dysplastických kožních névů, potenciálně velmi rizikových pigmentových znamének směrem k vývoji do maligního melanomu,“dodal.
Kůže si spálení pamatuje Pigmentových znamének má průměrný pětadvacetiletý Čech přibližně sedm, v 50 letech už patnáct. Měnící se znaménko se může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, který člověka ohrožuje na životě. Další rizikovou skupinou jsou podle Nečase lidé, kteří se v průběhu života, především v dětství, na sluníčku opakovaně spálili. Kůže si totiž každé spálení pamatuje.
Průměrný věk pacienta s melanomem je 54 let. Nejvíc těchto nádorů přibývá u mužů po padesátce, kteří často riziko kožní rakoviny podceňují, a u žen a dívek od 10 do 29 let, jež často podléhají trendu snědé kůže. Nečas proto varuje i před nekontrolovaným opalováním v soláriích.
Přestože melanom platí v onkologii za největšího agresora, jeho léčba v posledních letech velmi pokročila. Je-li toto onkologické onemocnění zachyceno v prvním stádiu, je úspěšnost léčby téměř stoprocentní. Pokud je však melanom odhalen až v pozdějším stádiu, kdy už je rozšířen do ostatních částí těla, je léčba velmi komplikovaná. Proto je velmi důležité veškeré pigmentové změny sledovat a pravidelně kontrolovat.
Vyšetření pigmentových projevů probíhá v ordinaci dermatologa za použití specializovaného přístroje – dermatoskopu, který umožňuje prohlížení skvrny ve zvětšení. Podezřelý projev následně lékaři chirurgicky odstraní a odešlou k histologickému vyšetření a stanovení stádia nemoci. Poté se zpravidla přistupuje k radikálnímu odstranění kůže v místě původního melanomu, někdy se sahá i k speciálnímu vyšetření spádové mízní uzliny.
V těžších případech lze využívat chemoterapie, radioterapie, případně nasazení biologické léčby. Bohužel možnosti léčby pokročilého melanomu rozšířeného do více ložisek jsou omezené. Nádor je málo citlivý na chemoterapii i na radioterapii.
Nová naděje
Nově se do praxe zavádí cílená biologická léčba, jež u části pacientů může prodloužit přežití. „Inovativní léky v poslední době posunuly léčbu maligního melanomu o velký kus dopředu. Výrazně pomáhá tzv. imunoterapie, která by mohla zvýšit šanci na přežití tisícům každoročně diagnostikovaných pacientů až o 60 procent,“řekl LN Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Tzv. biologika jsou léčivé látky vyráběné pomocí živých organismů – buněk, což je zásadní rozdíl oproti klasickým lékům připravovaným chemickou syntézou či v některých případech izolací z přírodních zdrojů, jako jsou rostliny, výjimečně pak zvířata. Jsou často velmi podobná nebo shodná s molekulami lidského těla a dokážou velmi přesně zasáhnout centrum nemoci. „Výhodou biologik je v řadě případů i menší riziko případných nežádoucích účinků, což je zřetelné právě hlavně v léčbě nádorových onemocnění,“dodal.
Zhoubný melanom, kterým ročně onemocní na tři a půl tisíce lidí, patří mezi nejagresivnější nádory. Ročně zabije až pět set lidí.