Jižní Afriku svírá nejhorší násilí od konce apartheidu
Vypálená obchodní centra, davy lidí rozbíjející bankomaty a rabující vše, co přijde pod ruku. Některá města v Jihoafrické republice (JAR) se tento týden změnila ve válečnou zónu a nezůstává jen u materiálních škod: při nepokojích přišlo o život již více než 200 lidí.
Roznětkou násilností se stal nástup exprezidenta JAR Jacoba Zumy do vězení minulý týden. Bývalou hlavu státu poslala za mříže jihoafrická ústavní instance za pohrdání soudem při vyšetřování závažných případů korupce. Nejhorší situace je v provincii KwaZulu-Natal, odkud exprezident Zuma pochází a kde žije tvrdé jádro jeho příznivců. Dále v oblasti Gauteng (s hospodářským centrem země Johannesburgem) a rozsáhlé násilnosti byly hlášeny také z indickooceánského přístavu Durban.
Špatné životní podmínky Zatímco na začátku se zdálo, že nepokoje jsou motivované především politicky, neklid se záhy zvrhl v čistě kriminální činy. Skupiny vandalů zapalují obchody a restaurace, vykrádají a ničí nemovitosti.
V pozadí jsou podle všeho nevalné životní podmínky velké části obyvatel. JAR patří sice mezi ekonomicky nejvyspělejší státy Afriky, v zemi však vždy existovaly obrovské sociální rozdíly. Zatímco úzká elita žije v bohatství, miliony obyvatel mají starost se zajištěním alespoň základních životních potřeb. Koronavirová epidemie hospodářské problémy ještě zvýraznila. Násilná kriminalita v zemi navíc dlouhodobě patří mezi nejvyšší na světě.
Podle některých komentátorů je také možné, že současná vlna násilí je nenápadně podněcovaná frakcí vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC), která je v opozici proti současnému prezidentovi Cyrilu Ramaphosovi. Tomu by nasvědčovaly cílené útoky na infrastrukturu, jako jsou důležité silniční křižovatky, přístavní terminály či telekomunikační uzly. Důkazy o organizované politické inscenaci nepokojů ale zatím neexistují.
Ve snaze zkrotit rozsáhlé pouliční nepokoje, rabování a žhářské útoky rozmísťuje armáda do měst v Jihoafrické republice 25 tisíc vojáků. Násilnosti propukly po nástupu exprezidenta Zumy do vězení.
Domobrana proti rabování
K utlumení pouličního násilí poslaly jihoafrické úřady do ulic armádu a počet vojáků se od začátku týdne několikrát navyšoval až na současných asi 25 tisíc. Tak masivní nasazení vojska JAR nepamatuje od roku 1994, kdy byl oficiálně zrušen systém apartheidu (rasové segregace).
Leckde obyvatelé na zásah bezpečnostních sil nečekali a pokusili se rabující bandy zastavit vlastními silami. Reportér katarské televize al-Džazíra referoval z přístavu Durban o skupinách domobrany, které hlídkují před obchodními centry. Na předměstí Johannesburgu zase zformovali minibusoví dopravci fyzickou „uzávěru“a za pomocí klacků bránili lupičům, aby s nakradeným zbožím opustili obchodní zónu.