Šéfka Komise veze miliardovou zvěst
Co je v národním plánu obnovy:
Z legendární scény ve filmu Hoří, má panenko každý ví, že když dojde na ozdravení po těžké ráně osudu, jsou potřeba peníze, kupon z tomboly trosky na nohy nepostaví. Jako posel dobrých zpráv s plným měšcem skutečných financí dnes do Prahy přijíždí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česko před pár měsíci odevzdalo domácí úkol, kde popsalo, jak chce covidem otřesenou ekonomiku zase revitalizovat. Von der Leyenová přiváží dokument oznámkovaný: republika zdárně prospěla.
„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“popsal aranžmá návštěvy premiér Andrej Babiš (ANO). Celková alokace, jež připadá na Česko a bez národního plánu obnovy by se neodemkla, činí asi 180 miliard korun.
Nejedná se o klasickou dotační sedmiletku, jež se rovněž rozjíždí, jde o oddělené programy. Společné však mají to, že akcent se musí klást na digitalizaci a nízkouhlíkové, zelené úsilí. Ve víceletém finančním rámci – tedy dotační sedmiletce – čeká na republiku 964 miliard korun, zdroje na pocovidové otřepání se jsou navíc.
Vedle toho ještě vzniká Fond spravedlivé transformace, který přináší prostředky územím obzvláště zasaženým odklonem od uhlí. V rámci Evropy jde především o Polsko, v rámci Česka se balík dělí mezi Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Hejtmani museli vypracovat zevrubnou vizi, co s penězi udělají, aby jejich domovy našly po havířské minulosti obdobně lukrativní budoucnost, jen mnohonásobně čistší.
Další finanční nástroj, v němž se projevuje unijní zelené úsilí, představuje Modernizační fond, krmený například z prodeje povolenek. Z něj se mají třeba modernizovat teplárny, jež zahřívají miliony zdejších domácností.
Finanční podpora úzce souvisí s úsilím unijních představitelů udělat z Evropy ekologického tahouna zeměkoule a se skepsí některých států, aby se tak světadíl nepřipravil o schopnost konkurovat dravcům z Číny nebo Indie, odkud se valí neekologické, ale levné zboží.
Na ozdravení ekonomik má jít 18 bilionů korun
Zhruba půlka evropských států už má své národní plány obnovy schválené. Oficiálně je musí „orazítkovat“souhlas pléna unijních ministrů financí, ale jde spíše o formalitu, jíž se Česko dočká až v září, kdy se odehraje nejbližší zasedání. Stěžejní je ale souhlas Evropské komise, jejž von der Leyenová vládě zvěstuje.
Její návštěva v rámci kolečka po starém kontinentu – do Prahy zamířila z Dublinu – indikuje, že Brusel má za dostatečné tuzemské pojistky proti zneužití evropských peněz, střetu zájmů a korupci. V případě Česka to není samozřejmost, jelikož s Komisí vede svár o vypořádání střetu zájmů premiéra Babiše
a o celkovém ošetření české pobočky dotačního molochu, aby nebyl vůči zneužití zranitelný. Brusel v tomto ohledu pořád není spokojený, ale debata se vede ve vztahu k řádným programům v rámci víceletého finančního rámce. Parametry kolem národního plánu obnovy jsou zřejmě v pořádku.
Na postpandemické uzdravení ekonomik dalo společenství starého kontinentu dohromady macatý bank o těžko představitelných 18 bilionech korun. Štědrá evropská ruka zůstane rozevřená, když členská země ve svém rozpisu projektů dodrží pětinový podíl do oblasti digitalizace a alespoň 37 procent klimaticky šetrných, enviromentálně zlepšujících záměrů.
Vláda rozčlenila obnovu do šesti pilířů, na ekologické úsilí směřuje 41 procent alokace, digitalizaci pokrývá 23 procent. Premiér klade největší důraz na modernizaci zdravotnictví. Ostatně je na to určena jedna ze šesti nohou, na nichž se má země po covidu vztyčit do vzpřímené polohy.
Strukturovaná vize byla podmínkou čerpání peněz z mimořádného fondu Evropské unie. Český plán je řazen do šesti částí:
1) digitální transformace
– jde například o elektronizaci zdravotnictví, což ušetří nohy pacientů a lékařům propojí informace, aby věděli o prodělaných nemocech, možných lékových kontraindikacích. Stejného servisu se má dostat i stavebnímu řízení, jež slibuje plnou digitalizaci. Peníze jsou i pro firmy na modernizaci.
2) infrastruktura a ozelenění
– z balíku se má modernizovat, elektrizovat, zhustit a zrychlit železniční doprava, protože je šetrnější k přírodě
– patří sem i projekty na snížení energetické náročnosti, přechod na čistší zdroje či paliva
3) vzdělání a trh práce
– zadotuje se reforma vzdělávacích programů tak, aby školy pouštěly do světa jedince s dovednostmi, jež současný svět poptává. Díky tomu se má zvýšit zájem investorů směrovat do republiky kapitál.
4) vlídný a efektivní stát
– patří sem solidní projekty, třeba více kvazikapitálových vstupů české rozvojové banky (vratné formy podpory), i měkčí akce typu protikorupčních pojistek nebo proklientského nastavení státní správy
5) výzkum, vývoj, inovace
– jde o podporu vědců, dobrých nápadů a lepší propojení badatelů s byznysem
6) zdraví a odolnost lidí
– pokrývá peníze na lepší kyberbezpečí špitálů i nápad na vznik onkologického centra