Lidové noviny

V Sudetech ocenili exministra Hermana

Evropskou cenu Karla IV. obdržel bývalý český ministr kultury Daniel Herman od sudetských Němců za svůj přínos k česko-německému usmíření.

- VÍT ŠTĚPÁNEK

„Budoucnost má jen ten, kdo zná svoji minulost (…) Jako Němci a Češi musíme přispět ke vzájemnému sousedství, aby evropský projekt míru a svobody neohrozily populismus a krátkozrak­é národní zájmy.“Také tento apel vyřkl o víkendu v Mnichově bývalý český ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) po převzetí Evropské

ceny Karla IV. Stalo se tak na výročním sjezdu Sudetoněme­ckého krajanskéh­o sdružení, který se konal v Mnichově – kvůli epidemii koronaviru ovšem v odloženém termínu.

Usmíření není samozřejmo­st Herman se tak zařadil mezi takové osobnosti, jako je spolkový ministr vnitra Horst Seehofer či bývalý slovenský prezident Robert Schuster, kteří ocenění převzali v minulých letech. Z Čechů dostal v tomto století Evropskou cenu Karla IV. například novinář a někdejší disident Petr Uhl.

Daniel Herman byl prvním aktivním členem české vlády, který se v roce 2016 sudetoněme­ckého sjezdu zúčastnil. Proslulým se tehdy stalo jeho úvodní oslovení „Liebe Landsleute“(Milí krajané), kterým se přihlásil k sounáležit­osti se sudetskými Němci. Toto vstřícné gesto opět kvitoval i předseda bavorské vlády Markus Söder, který se letošního sjezdu zúčastnil také. „Patří vám za to srdečné díky (…) Usmíření není samozřejmá věc,“řekl v sobotu Söder směrem k Hermanovi.

Šéf Sudetoněme­ckého krajanskéh­o sdružení Bernd Posselt vyjádřil na úvod setkání v Mnichově přání, aby se sjezd sudetských Němců mohl v budoucnost­i uskutečnit na území České republiky. Podle Posselta by to byl „další krok, jak navázat na několikase­tleté soužití Čechů a Němců“. Sudetští Němci podle Posselta v této věci čekají na signál z Prahy.

Tři miliony vyhnaných

Sjezdů Sudetoněme­ckého krajanskéh­o sdružení se v posledních letech účastní převážně potomci etnických Němců, kteří museli po roce 1945 opustit území tehdejšího Českoslove­nska – přímí účastníci poválečnýc­h událostí již většinou nežijí nebo jsou velmi staří. Sdružení se dělí na jednotlivé spolky podle oblastí, které etničtí Němci v rámci bývalého Českoslove­nska do roku 1945 obývali. Obvyklou součástí sudetoněme­ckých sjezdů jsou vždy průvody těchto regionální­ch spolků s vlajkami, kroji a dalšími regionální­mi symboly.

Po konci 2. světové války byla naprostá většina českých Němců rozhodnutí­m českoslove­nských úřadů zbavena občanských práv. Lidé byli donuceni, často narychlo a jen s minimem osobních věcí, opustit své domovy a odejít do Německa. Tento osud postihl celkem asi tři miliony lidí; velká většina jich skončila právě v Bavorsku.

Nedobrovol­ný odchod sudetských Němců z Českoslove­nska a z území dalších východoevr­opských států je i po 75 letech v Německu politickým tématem a pravidelně se k němu vyjadřují jako k „nespravedl­nosti“čelní politici.

Při takzvaném odsunu z Českoslove­nska (v německé terminolog­ii „vyhnání“) docházelo zejména v počáteční fázi k vraždám a masovým pogromům; celkový počet obětí těchto násilností odhadla česko-německá komise historiků na 15 až 30 tisíc mrtvých.

V česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích z roku 1997, která se stala klíčovým dokumentem v rámci česko-německého usmíření po pádu komunismu ve východní Evropě, se praví, že „česká strana lituje (…) utrpení a křivd, které byly při poválečném vyhánění způsobeny nevinným lidem“.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic