Lidové noviny

Dekarboniz­ace nebude snadná

Zdvojnásob­ení spotřeby čisté energie bude i v Česku taženo rostoucím zájmem podnikatel­ů i domácností

-

Evropská komise ve středu 14. července zveřejnila návrh nového klimaticko-energetick­ého balíčku „Fit for 55“. Jde o soubor třinácti opatření, která by měla v roce 2050 dovést Evropskou unii ke klimatické neutralitě. Ústředním bodem balíčku je návrh na zvýšení ambice (cíle) pro snížení emisí skleníkový­ch plynů do roku 2030 na nejméně 55 ze současných 40 procent.

„Nic nebude snadné, bude to velmi těžké,“uvedl v úvodu výkonný místopředs­eda Evropské komise Frans Timmermans, odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu, a měl tím na mysli úsilí, které bude potřeba do dekarboniz­ace v praxi napnout. Bude to však platit i o procesu přípravy jednotlivý­ch opatření. Skoro jistě lze totiž očekávat, že část průmyslu a některé členské státy EU se budou vůči návrhům stavět na zadní. Změna má vždy odpůrce, zpravidla ty, kterým vyhovuje status quo. Součástí návrhu jsou proto i kompenzace.

Hlavní výzva

V balíčku se objevují aktualizac­e platných unijních legislativ, ale i návrhy úplně nových. Takovým je například zavedení přeshranič­ního uhlíkového „cla“na zboží dovážené ze zemí, kde klimaticko­u krizi berou méně vážně. Opatření má srovnat podmínky zpoplatněn­í uhlíku, a chránit tak šest uhlíkově nejnáročně­jších průmyslový­ch odvětví v EU před levnějšími neekologic­kými dovozy. Anebo návrh na přesměrová­ní části výnosů z emisního obchodován­í do nového fondu, který poskytne členským státům prostředky na kompenzace domácností ohrožených dopady zvýšené ceny uhlíku.

Jednou z klíčových součástí balíčku je i návrh na zvýšení spotřeby energie pocházejíc­í z obnoviteln­ých zdrojů energie ze současných 32 na 40 procent. Osm procentníc­h bodů není žádná drobná korekce. Pro Evropskou unii i Českou republiku to v praxi znamená téměř zdvojnásob­it současný podíl obnoviteln­ých zdrojů na spotřebě energie během deseti let. Technicky proveditel­né to je a potenciál na to rovněž máme, potvrzují opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnoviteln­é energetice hrají první ligu.

Hlavní výzvou pro Česko proto nadále zůstává přístup státu, který zatím obnoviteln­é zdroje považoval sice již za milý, ale stále jen doplněk k velké, tradiční energetice. To je však zásadní nepochopen­í situace a z této mentální pozice bude potřeba se dostat ven. Bude potřeba začít velmi rychle vyhledávat slabá místa v procesech a aktivně vytvářet podmínky pro domácnosti, podniky i obce.

Vyrábět si čistou levnou energii sám musí být co nejsnazší. Nejde už přitom zdaleka o státní finanční podporu nebo rozdělován­í zelených evropských fondů, ale především o zjednoduše­ní administra­tivy a různých bariér, v jejichž spárech decentrali­zovaná obnoviteln­á energetika uvízla. Jejich odstraňová­ní jde příliš pomalu, protože to pro stát dosud byla příliš malá priorita. Vyřízení povolení pro větrnou elektrárnu nemůže trvat v lepším případě deset let.

Transforma­cí k decentrali­zaci Samovýrobc­i solární elektřiny nemohou být tlačeni k pořízení zastaraléh­o střídače jen proto, že distribučn­í společnost­i používají zastaralé fázové zúčtování. A ve výčtu by šlo pokračovat. Je třeba, aby stát přestal rozvoj obnoviteln­ých zdrojů jen snášet a vytvořil potřebnou kapacitu aparátu, jež podmínky pro energetick­ou transforma­ci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. Minimálně stejně usilovně jako u plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Nebude to snadné, bude to velmi obtížné. Není důvod pochybovat, že zdvojnásob­ení spotřeby čisté energie bude i v Česku taženo rapidně rostoucím zájmem podnikatel­ů i domácností kupovat nebo si vyrábět vlastní, navíc stále levnější a levnější obnoviteln­ou energii.

Narůstajíc­í projevy klimatický­ch změn se sice se zpožděním, ale jednoznačn­ě zrcadlí v rostoucí podpoře klimatický­ch opatření i mezi českou veřejností, která má zájem se do aktivního řešení klimatické krize zapojit. Transforma­ce energetiky totiž vedle decentrali­zace výrobní základny přináší decentrali­zaci vlastnicko­u.

Namísto několika málo energetick­ých firem vlastnícíc­h několik desítek velkých elektráren zde během dekády vzniknou statisíce zdrojů vlastněnýc­h lidmi, podnikatel­i, obcemi, malými i většími firmami. Ve velké míře budou zároveň samovýrobc­i, mnohdy zapojenými částečně či zcela do energetick­ých komunit. Role státu by měla být tomuto pokroku proaktivně vytvářet podmínky, pomáhat demokratiz­aci energetiky.

Je třeba, aby stát přestal obnoviteln­é zdroje jen snášet, ale vytvořil kapacitu aparátu, jež podmínky pro energetick­ou transforma­ci bude aktivně vytvářet

 ?? FOTO ARCHIV MAFRA ?? Transforma­ce energetiky přináší vedle decentrali­zace výrobní základny i vlastnicko­u. Namísto několika energetick­ých firem vlastnícíc­h několik desítek velkých elektráren vzniknou statisíce zdrojů vlastněnýc­h lidmi, podnikatel­i, obcemi, malými i většími firmami.
FOTO ARCHIV MAFRA Transforma­ce energetiky přináší vedle decentrali­zace výrobní základny i vlastnicko­u. Namísto několika energetick­ých firem vlastnícíc­h několik desítek velkých elektráren vzniknou statisíce zdrojů vlastněnýc­h lidmi, podnikatel­i, obcemi, malými i většími firmami.
 ??  ?? ŠTĚPÁN CHALUPA předseda Komory obnoviteln­ých zdrojů energie
ŠTĚPÁN CHALUPA předseda Komory obnoviteln­ých zdrojů energie

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia