Těžší reakce na očkování neznamená lepší imunitu
Horečka, bolest svalů, zimnice či nadměrná únava, která donutí na pár dní ulehnout na lůžko. Někteří lidé mají po očkování proti covidu citelnější vedlejší příznaky. Řada Čechů přitom věří, že prudčí reakce organismu znamená vytvoření odolnější imunity proti viru. Podle vakcinologů a imunologů to ale není pravda.
„Vůbec to nesouvisí. Jsou lidé, kteří po očkování nemusí mít žádnou reakci, přesto si vytvoří dostatečnou a silnou imunitní odpověď. Pak jsou lidé, kteří mají bouřlivou reakci po očkování, ale klidně můžou mít i slabou reakci imunity,“sdělil LN Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Další oslovení odborníci s ním souhlasí. Nepříjemné projevy po vpichu dle nich mohou mít ti lidé, kteří mají těžší průběh i po jiných očkováních. Není to ale pravidlo a odpověď těla na vakcínu se nedá předpovědět.
„Bouřlivější reakce může být u lidí, kteří jsou takzvaní hyperreaktoři. V minulosti třeba byli očkováni proti klíšťové encefalitidě nebo jiné nemoci a měli bolest ramene, únavu, slabost. Můžou si říct, že po očkování mají větší reakci než soused z okolí,“vysvětlil Chlíbek.
Jsou ale i lidé, kteří měli výraznou reakci na očkování proti chřipce, a naopak žádnou na injekci proti klíšťové encefalitidě.
Co se týče covidu, někdo může zaznamenat krátkodobé obtíže po jedné ze dvou dávek, případně po obou. „Nejčastější reakcí, kterou má více než 50 procent všech očkovaných, v některých věkových kategoriích až 80 procent lidí, je bolest v místě vpichu,“líčí Chlíbek.
„Hned vzápětí následuje zarudnutí, otok, zvětšení uzlin v podpaží, únava a slabost. Všechno to jsou vesměs krátkodobé, jeden dva dny trvající obtíže, které samy odezní,“pokračuje ve výčtu Chlíbek.
Imunitní odpověď těla se může objevit po první dávce, po druhé, po obou nebo nemusí přijít žádná. „Kromě imunitní reakce, která se projevuje chřipkovitými příznaky, jsou jinak nežádoucí účinky zaznamenávány minimálně,“uvedl předseda České lékařské komory Milan Kubek.
Dopředu přitom nelze bezpečně říct, kdo bude na vakcínu jak reagovat.
„Cítil jsem se jako po flámu“
I on potvrzuje, že síla reakce nesouvisí se silou získané imunity. „Takhle zjednodušit to nelze. Reakce jsou individuální,“uvedl Kubek. „Já jsem po obou dávkách vakcíny Pfizer měl lokální zatvrdnutí a citlivost svalu. To má každý. Večer jsem byl unavený, pobolívala mě hlava, druhý den jsem se cítil jako po flámu, což do oběda zmizelo. Takovou reakci mívám i po vakcíně proti chřipce, takže mě to nezaskočilo,“popsal.
Většinu lidí po očkování bolí místo vpichu, každý přitom bolest pociťuje subjektivně. „Jak bolí rameno mě a jak bolí rameno někoho jiného, je diametrální rozdíl. Někoho bolí příšerně a říká, že mu nic není. Jiný říká, že na to umírá. To nejsou nijak měřitelné věci,“vysvětlila pro LN viroložka a členka nezávislé Mezioborové
skupiny pro epidemické situace Ruth Tachezy s tím, že nejsou žádné studie, které by souvislost mezi mírou obtíží po vpichu vakcíny a novou pevnější imunitou potvrzovaly.
Mladí hlásí příznaky častěji Podle Chlíbka se dá obecně prohlásit jen to, že mladší lidé mají nižší práh bolesti, proto vedlejší příznaky hlásí častěji. „Senioři mají vyšší práh bolesti, takže výskyt bolestivých reakcí po očkování je u seniorů nižší. Bolesti ruky nebo hlavy hlásí méně. Děti a mladí dospělí mají nižší práh bolesti, takže stačí malý impulz a už je to bolí. Co bolí dítě, nebolí dospělého. Je to subjektivní,“okomentoval Chlíbek.
Větší reakci mohou mít lidé, kteří covid prodělali nedávno. „Objevily se případy, kdy člověk, jenž byl očkován bezprostředně po prodělaném covidu, třeba v prvních třech měsících, měl trošku větší reakci po vakcinaci,“uvedl Chlíbek. „Proto říkáme, že je nejlepší začít s očkováním za tři až šest měsíců po prodělaném covidu,“dodal.
Přestože se lidé mohou nechat naočkovat už 14 dní po prodělaném koronaviru, i Tachezy doporučuje počkat déle. „Není důvod po symptomatickém onemocnění covidem se na vakcinaci hnát hned. Stačí v odstupu. Česká vakcinologická společnost doporučuje při symptomatickém onemocnění úplné minimum čtrnáct dní, ale klidně to může být i měsíc nebo dva. Pokud máte symptomy, u většiny lidí nějaká imunitní složka zareaguje a určitou dobu funguje,“vysvětlila Tachezy.
Zvážit risk a benefity
S Tachezy souhlasí i virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Když člověk prodělal covid a dá se naočkovat dříve, než je doporučeno, určitě bude mít reakci silnější,“uvedl s tím, že benefity vakcíny stále převažují nad rizikem horšího průběhu nemoci. „U každé vakcíny je třeba poměřovat risk proti benefitu. Víte, že po očkování vás bude den bolet ruka. Já jsem svědkem, že to bolí. Když si na ni v noci lehnete, tak vás bolest vzbudí. Ale proti tomu je onemocnění, které je velice nebezpečné a až smrtelné,“uvedl Hirsch.
Zdůraznil, že ruka by měla po očkování přestat bolet druhý den. „Potom, co vakcínu dostala miliarda lidí, je risk z očkovací látky menší než potenciální přínos, že budeme chráněni,“dodal.
Dle Kubka by měli být více chráněni ti, kdo se nejen dali očkovat, ale také covid předtím prodělali. „Ze studií vychází, že u lidí, kteří prodělali covid symptomatický a byli očkováni, je hladina protilátek vyšší než u těch, kteří byli jen očkováni,“řekl. Tudíž jsou tito lidé i více chráněni před potenciální nákazou.