Šéfka EK: Miliardy mají podmínku
Komise podmínila zisk 180 miliard korun z mimořádného fondu EU tím, že české úřady zabrání střetu zájmů veřejných činitelů
Evropská pokladnička určená na postcovidový restart sedmadvacítky, ve které pro Česko v příštích pěti letech leží 180 miliard korun, se včera otevřela. Pomyslně ji v Praze odemkla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která přivezla premiérovi Andreji Babišovi (ANO) schválený Národní plán obnovy.
„Evropská komise dala zelenou České republice, aby rozjela plán obnovy,“prohlásila slavnostně šéfka unijní exekutivy s tím, že český plán splňuje náročná ekologická i digitální kritéria. Babiš, který unijní jedničku provedl i díky EU zrenovovanou Státní operou a Národním muzeem, plán označil za „stavební kámen pro naši obnovu a odolnost“.
První eura by mohla doputovat v září, české úřady nicméně musí vyloučit možný střet zájmů. Jinak hrozí vrácení poskytnuté částky. „Plán vylučuje konflikt zájmů. Peníze budou vynakládány při respektování pravidel a bude se to monitorovat. Jedná se o peníze evropských daňových poplatníků, musíme je ochránit,“řekla von der Leyenová.
Podle Babiše, který je právě kvůli střetu zájmů v evropském hledáčku, požadavek nepředstavuje pro Česko žádný problém. „Evropské peníze se v Česku rozdělují transparentně. Od momentu, co jsem ve vládě, nepociťuji, že bychom měli systémový problém,“zdůraznil. Dle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové se Česko zavázalo čerpání z fondu efektivně kontrolovat, metodiku nastaví ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zdravotnictví je číslo jedna Fond má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií a lépe je i připravit na její případné opakování. Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. „Plán byl sestaven tak, aby z něj profitovali všichni,“ujistil Babiš. „Bojoval jsem hlavně za prostředky do zdravotnictví, to je pro mě číslo jedna,“podotkl.
Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Tucet jich potvrdili ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. Českému plánu dají definitivní zelenou v září, kdy se po letní pauze opět sejdou. Do konce roku by mělo do tuzemska doputovat 13 procent z celkového balíku peněz v rámci předfinancování projektů. Nejvíce peněz Česko získá v letech 2022 a 2023.
Podporu dostanou podle premiéra také podnikatelé, startupy, kulturní a kreativní sektor. „Obce a města by měly přivítat investice do rychlejšího internetového připojení, brownfieldů, adaptace na klimatickou změnu, ochranu přírody, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě,“uvedl. Předsedkyně EK zase upozornila na to, že Česko bude moci z historicky největšího balíku peněz financovat vytváření dobíjecích stanic pro elektromobily, investovat do obnovitelných zdrojů energie nebo do infrastruktury pro recyklaci odpadů.
Nejvíc na ekologii
V souvislosti s klimatem zmínila von der Leyenová i stále častější a intenzivnější extrémní výkyvy počasí, povodně v Belgii, Nizozemsku, Německu, Rakousku či Švýcarsku nebo nedávné tornádo na jižní Moravě. „S občany, kteří byli zasaženi tornádem, soucítím,“vzkázala s tím, že se Evropa musí více soustředit na ochranu životního prostředí a zapracovat na adaptování se klimatickým změnám. „A musíme jednat rychle,“dodal.
Český plán je rozdělen na šest páteřních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž půjde 41,6 procenta celkové sumy. Češi pro tuto oblast chystají 38 projektů za bezmála 91 miliard korun. Největší suma poputuje na modernizaci železničních tratí a celkově na podporu železniční infrastruktury. Desetimiliardový balík půjde na energetickou úsporu budov, podporu obnovitelných zdrojů a adaptaci na změnu klimatu.
Na digitalizaci poputuje 22,1 procenta z celého měšce. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
Přes osm a půl miliardy půjde na posílení onkologické péče a prevence, na kterou EU i Česko klade velký důraz. Celkově do modernizace zdravotnictví půjde z plánu na 12 miliard korun.
Návrh na mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí představila Evropská komise loni v květnu, na jeho parametrech se shodli prezidenti a premiéři zemí EU na summitu v červenci 2020. Celkový objem fondu byl stanoven na 750 miliard eur (asi 19,2 bilionu korun). Na balík, který zvýšil objem unijního rozpočtu na období 2021–2027 na více než 1,8 bilionu eur, se Evropská komise rozhodla vzít na finančních trzích bezprecedentní půjčku. „Díky společnému postupu EU se můžeme postupně vracet k normálnímu životu. Je to ale stále běh na dlouhou trať,“zdůraznil včera Babiš.
Opozice v pochybách
Podmínka EK, podle které musí české úřady ošetřit premiérův střet zájmů pramenící z jeho pro EU nečitelné role v holdingu Agrofert, včera rezonovala napříč českou politickou scénou. „Nejčistější řešení evidentně je, že už od podzimu nebude Andrej Babiš premiérem vůbec,“napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. Podle šéfa Pirátů si lze splnění podmínky za současné vlády jen těžko představit. „Je to šílené,“vzkázal.
Naopak podle předsedy vládní ČSSD Česku žádné trable nehrozí. Pokud tedy dodrží to, k čemu se upsalo. „Jediné, co stačí, je, když bude česká vláda dodržovat opatření, ke kterým se sama zavázala. Pokud ten materiál odeslaný vládou do Bruselu bude naplněn, tak problém nevznikne, tím to pokládám za vyřešené,“uvedl Hamáček. Neexistuje podle něj důvod, aby vláda nedodržovala vlastní materiál.