Lidové noviny

Rajčata ohlídá „vesmírný“robot

Mezinárodn­í tým vědců sestavil robota, který se pohybuje mezi rostlinami, odhaluje škůdce a v případě nákazy je i postříká pesticidy.

- ELIŠKA NOVÁ

Vzdáleně, ale přece jen, připomíná E. T. – Mimozemšťa­na. A skutečně, robot, který se stará o rajčata a papriky, především je chrání před škůdci, je napojený na vesmírný systém Galileo. Sám se umí pohybovat po skleníku a dokonce umí i sám rostlinu ošetřit. To všechno ale dělá sám jen díky tomu, že ho to naučili vědci. Včetně těch z brněnské Mendelovy univerzity. Ti na projektu zvaném Green Patrol pracovali se Španěly, Brity a Nizozemci.

Projekt mimo jiné reaguje i na vyčerpání krajiny, kterou zkouší nejen sucho, ale čím dál tím větší potřeba pěstování potravin. „S rostoucí lidskou populací roste i poptávka po potravinác­h. Sektor se tak dostává do jakéhosi bodu zlomu, který lidstvo může překonat třeba i robotizací,“sdělil LN Dalibor Húska z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity.

Zatímco ve Španělsku přišli se samotným konceptem robota, brněnští vědci dodali především know-how. Bylo potřeba udělat strategii k prevenci škůdců, k čemuž posloužily desetitisí­ce snímků patogenů i listů rostlin, na jejichž základě se robot naučil rozeznávat, co je co. Dokáže odlišit škůdce od nečistoty, a to ve více než devadesáti procentech. Přesnost pojízdného hlídače přitom narůstá podle toho, kolik je snímků patogenů a rostlin.

Práce robota vypadá tak, že jezdí po skleníku, prozkoumáv­á, jestli rostliny nejsou napadené, případně čím, zaznamenáv­á polohu, kde nakažená rostlina je, a vyhodnocuj­e riziko, že se nákaza rozšíří dál. Konkrétně se nyní zaměřuje na tři škůdce – dvě molice a jednu makadlovku, což je motýlek, který dokáže zničit sto procent úrody. „Zasahuje všechno – stonek, listy a nakonec i plody. Patří mezi invazní druhy a šíří se z jihu na sever. Zima jí sice vadí, takže nedokáže přezimovat, současné skleníky ale fungují celoročně a makadlovce se tak daří i přes zimu,“líčí Húska.

Před člověkem zastaví Napojení na satelit funguje především pro zaznamenáv­ání polohy. Když robot najde patogen, dokáže velice přesně zaznamenat polohu. Farmář pak ví, že napadené rajče je třeba ve třetí radě, na šesté rostlině zprava. „Tato informace je velice důležitá, nemusíte pak insekticid­y stříkat celý skleník, ale jen jeho část,“vysvětluje Húska.

Na napadené rostliny s sebou robot vozí dvě nádrže, ve kterých má insekticid­y. Pokud narazí na škůdce, popojede dva metry dopředu i dozadu. Rostliny tak ošetří v blízkém okolí. Tak to ostatně vědci naprogramo­vali.

Pohybování se ve skleníku vychází z toho, že si místo robot předem načetl, a na základě senzorů ví nejen to, kde jsou rostliny, ale například i to, že je na místě rovina.

Právě to byl největší oříšek – aby se robot vypořádal s jiným počasím, jinými rostlinami i jiným terénem. „Na začátku jsme si mysleli, že uděláme pár snímků listů s molicí v různých stadiích, od vajíčka po dospělce, nějakou hlínu na listu a podobně. Jenže pak jsme zjistili, že není fotografie jako fotografie. Museli jsme pořídit speciální vybavení, kamery, různá nasvícení, aby robot mohl jezdit i v noci ve tmě. Velký kus práce odvedli studenti, kteří trávili hodiny v kultivační laboratoři. Každý snímek je přitom skutečně manuálně odcvaknutý, nasvícený i zaostřený,“líčí vědec.

Robot příliš lidské pozornosti nevyžaduje. Umí si totiž dokonce zajet do dokovací stanice, kde se nabije. Člověk však musí robota zásobit pesticidy, nastavit, co od robota chce a dostat ho do skleníku. Pokud tam je, rozezná i to, že se má zastavit, protože je v blízkosti člověk, aby ho nezranil. Když má robot nějaký problém, zalarmuje farmáře. O pomoc volá například i ve chvíli, kdy je infekce hodně rozsáhlá.

Robot vol. 2

Poslání samostatné­ho stroje je zejména v prevenci. Tím, že se patogeny odhalí brzy, nedochází k větším ztrátám – nákaza se včas zarazí. Tím pádem bude i větší sklizeň a tedy více potravin.

Zkonstruov­áním robota, který zatím jezdil jen ve sklenících ve Španělsku, to ale nekončí. Čeští vědci chtějí v užší skupině ve spolupráci pokračovat a přijít s projektem Green Patrol 2. V rámci toho chtějí hledat alternativ­y k pesticidům nebo vylepšit aplikaci postřiku, aby byla s přesností na centimetry.

V delší budoucnost­i je pak cílem síť robotů, kteří by navzájem komunikova­li. „Práce ve sklenících je náročná, ochota lidí strávit tam několik hodin, hledat patogeny, aplikovat pesticidy a vše dokumentov­at, klesá. Robot může pracovat 24 hodin a 365 dní v roce, nakonec poskytne mnohem víc informací než člověk,“uvádí Húska.

Obava, že robot sebere lidem práci, je podle něj falešná. „Když vidím, jaké úsilí stálo robota vyrobit, myslím, že to přinese nové možnosti zaměstnání,“míní vědec.

„Práce ve sklenících je náročná, ochota lidí strávit tam několik hodin, hledat patogeny, aplikovat pesticidy a vše dokumentov­at, klesá. Robot může pracovat 24 hodin a 365 dní v roce.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic