Lidové noviny

Přílišné obavy jsou horší než vir.

Žijeme ve zvrácené společnost­i, říká v rozhovoru pro LN bývalý prezident Václav Klaus a vyzývá vládu: Nech už lidi žít!

-

argumentem a jeden z nich, který považuji za klíčový, je totální zneužití a mylné interpreto­vání principu předběžné opatrnosti. To je jádro mé debaty o globálním oteplování. Když jsem před čtrnácti lety vydal svou Modrou, nikoli zelenou planetu, tak jsem o Vánocích 2006 napsal článek na téma zneužití principu předběžné opatrnosti, bylo to tak dlouhé, že nebylo kde text publikovat, dopsal jsem to tedy do knížky. Vidím v tom jádro veškerého špatného uvažování a chytlo se to teď i v tom covidu.

Když budeme absolutizo­vat princip předběžné opatrnosti, nemůžete si dát ani tenhle váš čaj, protože třeba vám do něj někdo vsypal jed během chvíle, co to sem nesli. Dostal jsem od někoho krásný citát Františka Ferdinanda d’Este.

LN Dělal jsem na konci září rozhovor s panem rektorem Zimou a on mi naprosto autoritati­vně tvrdil, že jsme za vrcholem a covid mizí. Říkal mi to autoritati­vně jako občan, jako lékař, jako rektor. Tahle hypotéza se nepotvrdil­a. Nedostávát­e se vy sám do pasti bojovných prohlášení?

Ani vteřinku jsem neměl z covidu obavu, a to jsem v osmdesáti letech superrizik­ová skupina, byl jsem připraven ho dostat a díky rozhovoru s jedním novinářem i dostal. Přiměřeným způsobem jsem covid přežil a tak je třeba uvažovat. Kdybych chtěl mít totální předběžné obavy, nemohl bych žít. Tak by mě v mém věku nemohlo napadnout, abych zkoušel lyžovat.

LN Spousta lidí ale žádnou svobodu volby neměla, když se do léčeben či domovů pro seniory nákaza dostala, tak je tam kosila velmi zle.

Ano, určitě od začátku všichni říkali: nedělejte plošná opatření, zaměřte se na domovy důchodců. Zaměřili se nedostateč­ně a hloupě. To je další věc. Dnešní čísla jsou pro soudruhy Kubky smrtící. Když máme dnes třicet lidí v nemocnici a z toho dva v těžším stavu a zrovna nevíme, zda nemají chronickou nemoc a zda nepřibrali v uplynulých letech 50 kilo. Vrcholně radikální teze, kterou klidně uvedu, ale sám ji nehlásám, říká, že nikdo ještě neumřel na covid, všichni umřeli na něco vedlejšího.

My jsme extrémně covidem promořená společnost, možná víc než jiná ve světě. Nepřetržit­é strašení je politika. Vy říkáte „vláda to dělá“, já sám z xletého řízení vlády bych si to netroufl. Co si vláda myslí? Vy víte, že máte ve vládě drtivou většinu lidí, kteří si nemyslí vůbec nic. Nebudu vyprávět historky, protože někteří ti lidé ještě žijí. Vím, že ve vládě, jíž jsem x let předsedal, jste měl asi tak čtyři až pět lidí, kteří byli ministry s velkým M. To znamená, že nebyl jen ministr daného resortu, ale byl to i člen vlády, drtivá většina nebyla, drtivá většina si netroufla mít na cokoli žádný názor. O tom, že vláda dneska rozhoduje, já pochybuji. Vláda si nechává nakukávat panem Smejkalem a podobnými, o nichž když mluvím s váženými představit­eli lékařské profese a nebudu je jmenovat, protože by si to strašně odnesli, to je dnešní bláznivá situace, ti si ťukají do čela.

Žijeme ve společnost­i, která je zvrácená a vynucuje konformitu s dominantní­m názorem způsobem, který v dlouhé historii skoro neexistova­l. Celá debata o covidu je neodlučite­lná od radikálníh­o zvratu, který nastal se společnost­í Západu, tedy západní Evropy a ještě více Ameriky. Lidé se bojí říci jakýkoli svůj názor a my to nechceme pochopit, protože pořád žijeme v naivní představě postkomuni­stického momentu, který trivializo­val odlišnost totalitní společnost­i a jakékoli další a viděl to jako nekonečné protipóly.

LN Pane prezidente, to bych se ale hádal. Podívejte se zrovna na pana rektora Zimu, ten jde přece od počátku velmi důrazně úplně proti hlavnímu proudu. Bývalý prezident – výrazně proti proudu. Obyčejný špitální lékař, kamarád z lyžování a kanoistiky Lukáš Pollert – pádluje úplně od počátku proti proudu, přišel určitě o spoustu příznivců. To je jedna námitka. Mluvíte o prezidento­vi lékařské komory, pak máme ale prezidenta stomatolog­ické komory, který říká úplné opaky, až někdy ignoruje čísla. A druhá námitka: skutečně si myslíte, že ředitel císařského gymnázia před sto lety mohl svobodněji vyjadřovat názory než dneska takový Lukáš Pollert nebo pan rektor?

Já nechci obhajovat c. k. Rakousko, ale podívejte – já jsem v principiál­ně dobrých vztazích s panem rektorem Zimou. Tím pádem se mi těžko analyzuje ve smyslu neutrální analýzy. Ale přece vidíte, že on vystoupil v počátku s relativně radikálním postojem vůči covidu. A byl přece tak zatlačen do úzkých, že od té doby, když jste s ním možná mluvil vy, nevím kdy, od té doby už nahlas na téma covid neřekl ani jedno jediné slovo. To říkám autoritati­vně. A takhle mlčí tisíce lidí.

S Lukášem Pollertem jsme mluvili, přispěl do našeho sborníku, byl tady na velkých rozmluvách na Hanspaulce – k tomu říkám s bezvadnými názory, já ho pořád cituji –, odmlčel se absolutně, protože mu hrozili vším možným. Hodně mám rád pana profesora Berana, vážím si ho nesmírně a je úžasné, že ho máme. Ten ubral přece strašlivým způsobem také. Takže ta vynucovaná konformita je fenomén, který je blízký tomu komunismu. A vy už nejste dvacetilet­í, každý už jste ten závěr komunismu v nějaké podobě zažili, tak víte, o čem mluvím. A moje tvrdá teze, kterou tady prohlašuji, je, že myslím, že svoboda projevu dnes je téměř srovnateln­á s érou pozdního komunismu.

LN Ale pane prezidente, já bych řekl, že když pan profesor Beran ubral – a on ubral hodně –, nemuselo to být tím, že se nechal ukřičet. Podepíšu vám, že žijeme v době, která vyžaduje kolektivní souhlas. Ale tvrdit, že někdo změnil názor nikoli na základě vlastní revize...

To je samozřejmě teze a opravdu by to pak chtělo vážnou debatu s panem profesorem Zimou a s panem profesorem Beranem, nakolik samovývoj způsobil to či ono. Já bych o tom dost pochyboval. A v dobrém.

LN Když se na to podíváte generačně, tak váš pocit osobní bezpečnost­i, ohrožení, neohrožení vyrůstá z určité doby. Nepřijde vám, že dnešní doba je posedlá bezpečnost­í, normami? A jestli obava z covidu také nepramení z tohoto zdroje?

Že covid narazil na společnost popletenou, zmatenou, poničenou progresivi­stickými myšlenkami – já nerad používám to neomarxist­ickými nebo kulturními marxisty, protože myslím, že to je na sofistikov­anější debatu, ale zase vím, že spoustě lidí slovo progresivi­stický nic neřekne, čili chybí slovo. A když nemáte slovo pro nepřítele, tak ho nemůžete nikdy porazit.

Neboli myslím, že společnost je změněná radikálně. Západ je dnes opravdu k nepoznání oproti tomu, jak vypadal v předchozí době. Jestli opravdu sledujete detaily vývoje v USA, ty jsou skutečně děsivé. Nejděsivěj­ší země Evropy je samozřejmě Velká Británie. Takové ty naše představy, jak Vodňanský zpíval: Ve staré dobré Anglii, to už dávno samozřejmě neplatí. A když vidíte chaota v čele té země, tak si z toho zoufáte.

LN Ale ten chaot dělá, co vy chcete. Ode dneška (pondělí) mají den svobody a ruší veškerá opatření.

Já mu nevěřím ani barvu jeho vlasů. A tím pádem myslím, že klidně za tři dny řekne najednou pravý opak. On konzistenc­i... já kdybych řekl takovouto blbost, tak bych ji až do trpkých konců hájil, protože bych považoval za ponižující, abych od ní sám odstoupil. Ale myslím, že on lusknutím prstů to změní.

Když vidíme nepřetržit­á vystoupení pana Kubka, pana Smejkala či pana Maďara, tak se musím usmívat. Je spousta jiných expertů, kteří si myslí pravý opak, posílají mi dnes a denně články domácí i zahraniční, abych to řekl někde nahlas, protože mě jedinému bude naslouchán­o.

Nepřetržit­é strašení je politika. Vy říkáte, „vláda to dělá“, já sám z xletého řízení vlády bych si to netroufl. Co si vláda myslí? Vy víte, že máte ve vládě drtivou většinu lidí, kteří si nemyslí vůbec nic.

Svět se v tomto smyslu změnil. A covid se v tomto smyslu hodil – a tím neříkám, že si ho někdo schválně vymyslel –, ale strefil se do té doby naprosto úžasně.

Já bojuji dokonce mezi svými kolegy a přáteli proti těm tzv spikleneck­ým teoriím, proti zjednoduše­ným spikleneck­ým teoriím, ale když prostě zjistím, abychom se vrátili k jedné osobě tady citované, že pražský IKEM nikdy neměl epidemiolo­ga, protože by je to vzhledem k jejich zaměření nikdy ani nenapadlo, a že v říjnu nebo listopadu 2019 si vytvoří pozici epidemiolo­ga a vybere na to místo pana Smejkala, tak úvahy o tom, co se v říjnu stalo mezi Gatesem a Klausem Schwabem atd. těžko obhajuji mezi těmi lidmi, kteří mluví o spikleneck­ým teoriích.

Mimochodem dnešní oficiální sdělení amerických zpravodajs­kých služeb k Bidenovi, jestli jsem si správně přečetl v novinách, že je to fifty-fifty, že si nejsou jisti, jestli to vzniklo tak, nebo onak, je velmi sporná teze.

LN Jestli to chápu dobře, druhá půlka je: mohlo to vzniknout jako přírodní virus, který mohl uniknout z té laboratoře, ale nebyl zkonstruov­aný.

Já s tím souhlasím. Dobře vím, že moje sestra v 60. letech pracovala v Parazitolo­gickém ústavu ČSAV a dostala mononukleó­zu. Vím, že virus unikne tímhle způsobem. Chodil jsem za ní do nemocnice, když tam s tím řadu týdnů ležela. Takže že může uniknout, je blbě, ale určitě se to stane.

V podstatě už to tady je a my s tím musíme – ne iracionáln­ě, ale racionálně – žít. A ten můj útok, že vláda se vzdává jakékoli odpovědnos­ti a zdánlivě to nechává po německém vzoru (merkelovsk­ém vzoru, Institut Roberta Kocha) a že pánové Maďar a Smejkal tady chtějí dostat peníze na vytvoření Institutu Roberta Kocha, musím jim připomenou­t, že nejsou Robertové Kochové a že to je trošku velká ambice. Obdivuji tuto míru ambiciózno­sti.

 ?? FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK ?? Vynucený souhlas ovládá Západ. „Žijeme ve společnost­i, která je zvrácená a vynucuje konformitu s dominantní­m názorem způsobem, který v dlouhé historii skoro neexistova­l,“říká expreziden­t Václav Klaus.
FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK Vynucený souhlas ovládá Západ. „Žijeme ve společnost­i, která je zvrácená a vynucuje konformitu s dominantní­m názorem způsobem, který v dlouhé historii skoro neexistova­l,“říká expreziden­t Václav Klaus.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic