Kreml „vyřadil“Medveděva
Státostrana Jednotné Rusko s bývalým prezidentem jako tahounem pro parlamentní volby už nepočítá
Za méně než měsíc a půl se v Rusku uskuteční volby do dolní komory parlamentu, Státní dumy. Ruské hlasování je, kulantně řečeno, natolik předvídatelné, že výsledek se dá odhadnout už dnes.
Strana Jednotné Rusko, legislativní opora Kremlu, se vší pravděpodobností obdrží ve Státní dumě ústavní většinu. Své zastoupení budou mít i režimem tolerované opoziční strany – komunisté, Žirinovského národovečtí populisté z Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) a „sociálnědemokratické“Spravedlivé Rusko.
O mandáty v ruské sněmovně usiluje třeba také nejstarší ruská liberální strana Jabloko a její čerstvá konkurence, Noví lidé majitele kosmetické společnosti Faberlic Alexeje Nečajeva. Jejich šance jsou minimální. Z politického boje byli úplně eliminování souputníci Alexeje Navalného. Sám opoziční předák stále zůstává za mřížemi.
Krize důvěry v systém
Pro Kreml není problém načrtnout poměr sil v příští Státní dumě, oříškem je přimět tradičně k domácí politice apatické Rusy, aby přišli k volebním urnám. Důvěra k ruské sněmovně je podle sociologických průzkumů nízká. A ještě nižší popularitě se těší státostrana Jednotné Rusko. Její podpora, coby dominantní stranické síly těžící z těsného pouta s vládní mocí se pohybuje mezi 30 a 40 procenty.
„V Rusku panuje krize důvěry k celému stranickému systému. Je to vyjádřeno také tím, že i když podpora Jednotného Ruska klesá, ostatní strany nerostou,“sdělil LN politolog a šéf organizace Politická expertní skupina Konstantin Kalačov.
Odborník vysvětluje, že Jednotné Rusko je pouhý mocenský nástroj. Strana existuje do té doby, dokud zemi řídí Putin. „Jednotné Rusko je prezidentův nástroj. Dominuje jako Putinova strana. Putin jí nepatří, ona patří Putinovi. Průzkumy ukazují, že její popularita mezi rozhodnutými voliči přesahuje 40 procent.
Během moderovaných skupinových diskusí lidé vnímají Jednotné Rusko převážně jako Putinovu stranu, jako stranu, která toho hodně dělá nebo dělá alespoň něco na rozdíl od ostatních stran,“popisuje.
Rovněž politolog Alexandr Asafov pro LN říká, že se ruská společnost o politiku příliš nezajímá. Podle jeho slov si Jednotné Rusko chce naklonit voliče zařazením respektovaných osobností na kandidátku.
„Průzkumy ukazují, že Rusové si přejí změnu, chtějí v politice vidět nové tváře. Jednotné Rusko na tento požadavek reagovalo a zařadilo na první místa kandidátky silné tahouny,“uvádí expert.
Kandiduje i bývalý vůdce separatistů z Doněcka Státostranu do voleb povede trojice tvořená ministrem obrany Sergejem Šojguem, ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a primářem moskevské covidové nemocnice Denisem Procenkem.
V Rostovské oblasti na jihu Ruska má voliče k urnám přivábit bývalý předseda vlády neuznané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj. Někdejší šéf separatistů z východní Ukrajiny bude usilovat zejména o hlasy ze vzbouřeneckého regionu, kde ruské občanství získalo už více než 600 tisíc osob. „Lidé nemusí znát program strany, znají ale lídry kandidátky. Mají jasno, kdo je Šojgu, co dělá Lavrov. Stranu to posílí a přiláká nové voliče,“míní Asafov.
Voleb se překvapivě nezúčastní předseda Jednotného Ruska, bývalý premiér a exprezident Dmitrij Medveděv. „Neúčast Dmitrije Medveděva ve volbách svědčí o realistickém přístupu kremelských moderátorů domácí politiky a samotné strany k volebním perspektivám. Část společnosti na Medveděva reaguje negativně. Navíc, kdyby se objevil v čele kandidátky on nebo premiér Mišustin, tak by to mohlo zavdat domněnky ke spekulacím o předání moci a možném Putinovu nástupci,“domnívá se Kalačov.
Expert dodává, že se Šojgua spekulace o nástupnictví kvůli věku a politickému backgroundu netýkají. Ministru obrany bude na konci Putinova funkčního období v roce 2024 devětašedesát let.
Oba oslovení ruští politologové se shodují v tom, že vyřazení Medveděva z voleb neznamená konec jeho politické kariéry. Vladimir Putin své někdejší pravé ruce stále důvěřuje, což je určující faktor pro elity ruského režimu.
Šojgu a Lavrov jsou jen blyštivou návnadou na voliče, nová Státní duma nebude ale o jestřáby ochuzena. Do ruské sněmovny kandiduje víc než tucet účastníků propagandistických politických televizních show.
Jde třeba o spisovatele, bývalého člena Národně-bolševické strany a velitele povstalecké jednotky na východě Ukrajiny Zachara Prilepina či ultrakonzervativního aktivistu Nikolaje Starikova.
Prakticky jisté místo v dumě má zajištěné i Marija Butinová, ruská agentka odsouzená ve Spojených státech, dnes novinářka státní zpravodajské televizní stanice RT.
Role ruského parlamentu se posouvá. Od září příštích pět let bude Státní duma dál zdivočelou tiskárnou represivních zákonů, ale i tribunou pro tvrdá prohlášení vůči Západu.