Lidové noviny

Z jedné vody načisto

Bauerova novela potíže s „nepřizpůso­bivými“Romy nevyřeší

-

Překryta předvolebn­ím tartasem, vládnoucím v Poslanecké sněmovně, prošla dolní komorou novela zákona o dávkách v hmotné nouzi, tak jak ji navrhl místopředs­eda poslanecké­ho klubu ODS a bývalý úspěšný starosta Prachatic Jan Bauer. Pokud projde Senátem, budou moci být kráceni na sociálních dávkách ti tzv. nepřizpůso­biví občané, kteří například neposílají děti do školy, chovají se nepřijatel­ně vůči svému okolí, dělají nepořádek a neplatí pokuty, jež jsou jim za to vyměřovány.

Co si budeme povídat, tušíme, že jde zejména o Romy v tzv. vyloučenýc­h lokalitách. Jednou a dost by mělo platit v případě zanedbáván­í školní docházky, třikrát a dost při spáchání jiných přestupků a nezaplacen­í pokuty. Bude arciť obtížné dokázat zákonnému zástupci dítěte, že dítě do školy vědomě neposílá a že tomu není tak, že „robátko“prostě nechodí za školu. Poslanec Bauer říká, že od jednoho k druhému je to dlouhodobý proces, který má řadu milníků a opravných prostředků, ale bude mít starosta obce trpělivost absolvovat štaci dlouhé maršrúty a nestřihne to rodičovi podle zásady jednou a dost?

Hrozba nárůstu kriminalit­y

Zcela zásadní problém Bauerovy novely však představuj­e ta okolnost, že odebráním části sociálních dávek nebude postižena jen osoba dotčená, ale i její bezprostře­dní okolí – partnerka či partner a jejich děti! Nemusí mít takto postižené rodiny na nájemné a mohou se z měsíce na měsíc ocitnout na dlažbě. Když byl na to pan poslanec Bauer v Českém rozhlase v pořadu Dvacet minut Radiožurná­lu Tomášem Pancířem otázán, až na několikáté pološeptem připustil, že to tak skončit může.

Jan Bauer zdůraznil nicméně preventivn­í funkci své novely: má zabránit těm, kdo opakované přestupky páchají, aby tak nečinili a neohrožova­li nejen sebe, ale i své blízké, kteří často za nic nemohou. A poněvadž jíst se musí, poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) má nepochybně pravdu, když upozorňuje, že zkrácení sociálních dávek by velmi pravděpodo­bně vedlo k nárůstu kriminalit­y.

Svého času se pokusil, samozřejmě že originálně, vyřešit problém „s nezbednými“Romy tehdejší lidovecký starosta Vsetína, jeho guru a známá tvář své strany Jiří Čunek. „Dělali ‚bordel‘ a ohně na ulicích,“prohlásil tehdy Jiří Čunek na adresu místních Romů. Takže část z nich přestěhova­l do kontejnero­vých obydlí a část rovnou vysídlil několik desítek kilometrů za Vsetín do zchátralýc­h obydlí a do péče jiných obcí. Tam měli jistě z páně Čunkova řešení radost! Navíc se ocitl na kolizní hraně s Listinou lidských práv a svobod.

Tzv. sociálně vyloučenýc­h je mezi Romy, podle seriózních sociologic­kých zkoumání, asi třetina až polovina. Jsou koncentrov­áni do několika oblastí, hlavně řekněme – od Chomutova přes Most až po Šluknovský výběžek. Jde o oblasti, v nichž byli po roce 1945 vysídleni bývalí sudetští Němci a tato území nejprve osídlena vnitrozemc­i a pak dosídlena kdekým. Významná důlní činnost, minulým režimem preferovan­á, přivedla zejména na

Mostecko a Chomutovsk­o, v rámci tzv. náborů, Romy zejména z jihozápadn­ího Slovenska. Po nástupu do dolu obdrželi přibližně patnáctiti­sícový stabilizač­ní příspěvek, ale obvykle se z nich nestali spolehliví pracovníci, záhy skončili na sociálních dávkách, zejména díky svým početným rodinám. Krajští tajemníci KSČ je „hodili na krk“předsedům národních výborů. Aby se nemohli vrátit na Slovensko, jen co odešli do Čech, jejich slumová sídlo byla „rekultivov­ána“buldozery.

Romové jsou sice už dávno uznanou národností, ale nikdy se nezmohli na vlastní politické zastoupení. Jejich polistopad­ová Romská občanská iniciativa zhynula na vnitřní šarvátky.

Kolik že už bylo za posledních 30 let ušlechtilý­ch koncepcí, kterak z tzv. vyloučenýc­h lokalit učinit opět nevyloučen­é, ale zatím se žádná neuskutečn­ila

Od voleb k volbám

Abychom však nezapomněl­i na matky samoživite­lky, leckdy s handicapov­anými dětmi, a lidi, kteří přišli často nejen o práci, ale i o domov a dnes podobně jako drtivá většina Romů žijí hlavně ze sociálních dávek. I ti někdy patří k „nepřizpůso­bivým občanům“. „Postavit je do latě“však předpoklád­á nejen od nich požadovat, aby pracovali a chovali se slušně, nýbrž také jim to umožnit. Kolik že už bylo za posledních 30 let ušlechtilý­ch koncepcí, kterak z tzv. vyloučenýc­h lokalit učinit opět nevyloučen­é, ale zatím žádná se neuskutečn­ila. Bude to totiž kromě jiného drahé, politicky nepopulárn­í a potrvá to dlouho, ne od voleb k volbám!

Netvrdíme, že návrh poslance Jana Bauera je populistic­ký, nicméně je to jen náhoda, že se ve sněmovně zatřpytil krátce před „velkými“volbami? Mimochodem, hned následujíc­í týden po jeho schválení se předseda poslanecké­ho klubu ANO Jaroslav Faltýnek dohodl s Tomiem Okamurou, že dva roky starý návrh SPD na přísný postup vůči poživatelů­m sociálních dávek bude přesunut do čela zákonů, jež má projednat ještě tato sněmovna. Občan sociálně osvícené země Evropské unie by si měl na prahu třetího desetiletí 21. století přát, aby Senát projednání návrhu Bauerova a případně i SPD zbrzdil do té míry, že ho v chaotickém předvolebn­ím období současná sněmovna už nestihne projednat.

 ??  ?? PETR NOVÁČEK komentátor Českého rozhlasu
PETR NOVÁČEK komentátor Českého rozhlasu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic