Lidové noviny

Písek nad zlato. Nahradit ho může plastový odpad

- MARTINA KRAMEROVÁ

Písek se používá v řadě odvětví, především ve stavebnict­ví či výrobě. Jeho světové zásoby se však pomalu tenčí. Vědci přišli s řešením – surovinu, jež se používá do směsi betonu, ale i na displeje chytrých telefonů, nahradit alternativ­ou. Tou by mohly být použité plasty, pneumatiky či broušené sklo.

Ač by se mohlo zdát, že písku je všude dost, opak je pravdou. Ročně se ho celosvětov­ě spotřebuje asi 40 až 50 miliard tun a ne všechny typy jsou použitelné. Pouštní písek je moc hladký a plážový obsahuje příliš soli. Proto se obvykle těží z velkých řek. Těžba však významně zasahuje do životního prostředí. Některé země jako Kambodža, Vietnam či Indie proto v posledních letech zavedly zákaz vývozu písku nebo těžby v některých lokalitách.

V Indii to došlo tak daleko, že nelegální těžbu vzaly do rukou zločinecké gangy označované jako „písková mafie“. Ty jsou dodnes spojeny s desítkami vražd včetně zabití novinářky Jaendry Singhové v roce 2015.

Levnější i zelenější beton

„Lidé nechápou nebo je to tak nezasáhne, že je písku nedostatek. Jde hlavně o výstavbu. Budujeme města nebývalým tempem. Ale mnozí z nás si neuvědomuj­í ani to, že písek se používá na věci, jako jsou obrazovky chytrých telefonů a televizorů, solární panely a další elektronic­ká zařízení,“uvedla pro BBC Shobha Bhatiová, profesorka civilního a environmen­tálního inženýrstv­í na Syracuse University.

Stále více odborníků se proto začalo zabývat možnostmi, jak písek nahradit novými technologi­emi nebo inovacemi. Jedním z nich je John Orr z univerzity v Cambridgi. Při svém výzkumu totiž zjistil, že plastový odpad lze třídit, čistit a drtit, až vznikne náhražka, jež by mohla sloužit jako přísada při výrobě betonu. Ten je z 25 procent tvořen právě pískem.

Orr se zaměřil hlavně na Indii, kde náklady na písek prudce vzrostly. Průzkumy navíc ukázaly, že každý den Indové vyprodukuj­í plastový odpad o váze 15 tisíc tun. „Zjistili jsme, že plastem můžeme nahradit až deset procent písku v betonu a ten má pak stejnou pevnost a stejnou životnost. Na rozdíl od písku se plast nelepí na cementovou pastu kolem něj, takže může nahradit pouze těch deset procent. Ale to stále ušetří velké množství písku a pomůže zmenšit obrovské hromady plastového odpadu v indických ulicích,“popsal.

Zároveň dodal, že použití plastu může být nejen ekologičtě­jší, ale také levnější. „Z hlediska nákladů může být použití plastu obecně levnější, zejména proto, že písek stoupá v ceně, neboť se stává vzácnějším. Pro země jako Spojené království to není problém, protože toho moc nestavíme, ale v zemích se stavebním boomem by používání plastu v betonu mohlo růst na popularitě.“

Plastem můžeme nahradit až deset procent písku v betonu, má pak stejnou pevnost i stejnou životnost. To ušetří velké množství písku a pomůže zmenšit hromady plastového odpadu v indických ulicích.

Příliš mnoho všeho

Díky využití plastových odpadků by se podle výpočtů mělo ročně ušetřit až 820 milionů tun písku. Vedle možnosti využití plastů se řeší i možnost použití jiných materiálů – třeba starých pneumatik nebo broušeného skla.

Ozývají se však také hlasy, které by světovou písečnou krizi řešily jinak – kupříkladu stavbou jednodušší­ch konstrukcí, na které se nespotřebu­je tolik materiálu. Vince Beiser, autor knihy Svět v obilí: Příběh písku a jak proměnil civilizaci, zdůraznil, že poptávku po písku lze chápat jako součást nadměrné spotřeby všech přírodních zdrojů. „Písek je opravdu jen příznakem většího problému. Nejde jen o to, že používáme příliš mnoho písku, ale používáme příliš mnoho všeho. „Využíváme všechny zdroje planety rychlostí, která nemůže pokračovat,“řekl BBC.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic