Písek nad zlato. Nahradit ho může plastový odpad
Písek se používá v řadě odvětví, především ve stavebnictví či výrobě. Jeho světové zásoby se však pomalu tenčí. Vědci přišli s řešením – surovinu, jež se používá do směsi betonu, ale i na displeje chytrých telefonů, nahradit alternativou. Tou by mohly být použité plasty, pneumatiky či broušené sklo.
Ač by se mohlo zdát, že písku je všude dost, opak je pravdou. Ročně se ho celosvětově spotřebuje asi 40 až 50 miliard tun a ne všechny typy jsou použitelné. Pouštní písek je moc hladký a plážový obsahuje příliš soli. Proto se obvykle těží z velkých řek. Těžba však významně zasahuje do životního prostředí. Některé země jako Kambodža, Vietnam či Indie proto v posledních letech zavedly zákaz vývozu písku nebo těžby v některých lokalitách.
V Indii to došlo tak daleko, že nelegální těžbu vzaly do rukou zločinecké gangy označované jako „písková mafie“. Ty jsou dodnes spojeny s desítkami vražd včetně zabití novinářky Jaendry Singhové v roce 2015.
Levnější i zelenější beton
„Lidé nechápou nebo je to tak nezasáhne, že je písku nedostatek. Jde hlavně o výstavbu. Budujeme města nebývalým tempem. Ale mnozí z nás si neuvědomují ani to, že písek se používá na věci, jako jsou obrazovky chytrých telefonů a televizorů, solární panely a další elektronická zařízení,“uvedla pro BBC Shobha Bhatiová, profesorka civilního a environmentálního inženýrství na Syracuse University.
Stále více odborníků se proto začalo zabývat možnostmi, jak písek nahradit novými technologiemi nebo inovacemi. Jedním z nich je John Orr z univerzity v Cambridgi. Při svém výzkumu totiž zjistil, že plastový odpad lze třídit, čistit a drtit, až vznikne náhražka, jež by mohla sloužit jako přísada při výrobě betonu. Ten je z 25 procent tvořen právě pískem.
Orr se zaměřil hlavně na Indii, kde náklady na písek prudce vzrostly. Průzkumy navíc ukázaly, že každý den Indové vyprodukují plastový odpad o váze 15 tisíc tun. „Zjistili jsme, že plastem můžeme nahradit až deset procent písku v betonu a ten má pak stejnou pevnost a stejnou životnost. Na rozdíl od písku se plast nelepí na cementovou pastu kolem něj, takže může nahradit pouze těch deset procent. Ale to stále ušetří velké množství písku a pomůže zmenšit obrovské hromady plastového odpadu v indických ulicích,“popsal.
Zároveň dodal, že použití plastu může být nejen ekologičtější, ale také levnější. „Z hlediska nákladů může být použití plastu obecně levnější, zejména proto, že písek stoupá v ceně, neboť se stává vzácnějším. Pro země jako Spojené království to není problém, protože toho moc nestavíme, ale v zemích se stavebním boomem by používání plastu v betonu mohlo růst na popularitě.“
Plastem můžeme nahradit až deset procent písku v betonu, má pak stejnou pevnost i stejnou životnost. To ušetří velké množství písku a pomůže zmenšit hromady plastového odpadu v indických ulicích.
Příliš mnoho všeho
Díky využití plastových odpadků by se podle výpočtů mělo ročně ušetřit až 820 milionů tun písku. Vedle možnosti využití plastů se řeší i možnost použití jiných materiálů – třeba starých pneumatik nebo broušeného skla.
Ozývají se však také hlasy, které by světovou písečnou krizi řešily jinak – kupříkladu stavbou jednodušších konstrukcí, na které se nespotřebuje tolik materiálu. Vince Beiser, autor knihy Svět v obilí: Příběh písku a jak proměnil civilizaci, zdůraznil, že poptávku po písku lze chápat jako součást nadměrné spotřeby všech přírodních zdrojů. „Písek je opravdu jen příznakem většího problému. Nejde jen o to, že používáme příliš mnoho písku, ale používáme příliš mnoho všeho. „Využíváme všechny zdroje planety rychlostí, která nemůže pokračovat,“řekl BBC.