Najít trilobita není žádná věda
Za Berounem podél řeky Berounky objevíte krajinu jako z nejkrásnější pohádky: jen řeka, louky a lesy. Nejhezčí úsek si vychutnáte za hradem Křivoklátem, tam, kde svůj ráj na zemi našel Ota Pavel a dávno před ním i Joachim Barrande (1799–1883). Ostatně právě po něm je pojmenovaný národní geopark Barrandien, vyhlášený loni začátkem léta.
Místo koněspřežky zkameněliny Znáte příběh francouzského inženýra, který v první polovině 19. století přijel k Berounce zvážit a proměřit stavbu koněspřežky pro Šternberky?
Železnice nakonec kvůli nedostatku peněz nevznikla, zato v okolí Týřovic a Skryjí Barrande narazil na pozoruhodné zkameněliny pravěkých mořských živočichů, které daly jeho vědeckému bádání nový směr.
Zkamenělinám trilobitů, ramenonožců a hlavonožců se pak systematicky věnoval řadu desetiletí, publikoval nejrozsáhlejší dílo, jaké kdy vytvořil jediný paleontolog, a proslavil česká naleziště v celém světě.
Řadu paleontologických nálezů a zkamenělin, modely prvohorních živočichů i přístroje, které při pátrání používal, si prohlédnete v Památníku Joachima Barranda v budově staré školy ve Skryjích. Část muzea se věnuje životu na venkově na přelomu devatenáctého a dvacátého století; kromě fotografií starých roubenek, stodol a špýcharů je k vidění i starodávná kuchyně s historickým nádobím, pracovními pomůckami a vyšívanými ozdobnými závěsy.
Výlet za trilobity...
Trilobiti byli členovci, kteří se stali symbolem prvohor. Žili v době před zhruba 600 miliony lety, a to v mnoha druzích po celém tehdejším světě, vyhynuli na konci prvohor a jejich název je složeninou latinských slov tres/tři a lobus/lalok. Pro Skryje byly Barrandovy objevy tak zásadní, že se zvláštní živočich dokonce objevil v obecním znaku, a to přímo rod pojmenovaný podle Skryjí, Skreiaspis.
Objevíte tu také zajímavou naučnou stezku: začíná přímo u muzea v centru obce a prochází přírodní památkou Skryjsko-týřovické kambrium přes lokality, kde se dodnes dají objevit nejrůznější zkameněliny. Kromě informačních panelů na trase najdete odpočívadla, sochu trilobita, prolézačky, kukátka a jiné atrakce pro děti.
V suťových polích podél stezky se dokonce můžete pustit do vlastnoručního pátrání po zkamenělinách, s identifikací nejčastějších objevů vám poradí panely naučné stezky.
... a na jezírka i k hradu Týřov
Okolí Skryjí patří k nejkrásnějším místům kolem Berounky a byla by škoda nepropátrat tenhle kraj trochu důkladněji.
V horkých letních dnech můžete zkusit štěstí s hledáním zkamenělin u Skryjských jezírek (od muzea po modré značce 2,8 km) anebo v meandrech Berounky pod nedalekou zříceninou hradu Týřova (od mostu přes řeku Berounku po žluté 1,8 kilometru).
Najít trilobita prý není žádná věda a právě v okolí Skryjí máte poměrně velkou šanci. Byla by ale škoda o nález přijít vlastní neopatrností, a tak si s sebou do batůžku vezměte staré noviny a nálezy pečlivě zabalte. Balte každou zkamenělinu zvlášť, třením o sebe by se mohly poničit, a u těch hezčích nebo křehčích raději použijte víc listů papíru.
Je ovšem třeba zdůraznit, že žádná ze zdejších cest není pro ořezávátka: na trase k jezírkům vás čeká přelézání skal a balvanů v úzkém korytě potoka nebo vratké můstky (pokud si klády přes potok vůbec zaslouží označení můstek), cesta na Týřov zase stoupá a zase klesá po úbočí kopců lemujících Berounku a místy vede dost vysoko nad řekou.
Cíl ale stojí za to: ze zbytků starodávného hradu ze 13. století na vysokém ostrohu nad soutokem Berounky a Úpořského potoka se otvírá tak krásný výhled do okolí, že se vám nebude chtít zpátky.
A to si představte, jaká krása by to byla, kdyby se Týřov dochoval v dávné podobě, kdy vynikal nad ostatními hrady nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Byl totiž postaven podle vzoru západoevropských kastelů francouzského typu a zdobilo jej celkem úctyhodných devět věží a čtyři menší věžice.
Jak vypadal a co z něj zbylo, se mimochodem dozvíte v malé expozici Týřov známý a neznámý v Památníku Joachima Barranda.
Autorka je spolupracovnicí redakce