Exekuční pasti líčí často stud
Tornádo na jihu Moravy odkrylo, že část obyvatel republiky trpí mizivou finanční gramotností
„Dobrý den, jen se chceme zeptat, jestli náhodou nemáte nějaké problémy s exekucemi? Mohlo by vám to sebrat dary, víte,“ptali se dobrovolníci v jihomoravských obcích, kde stovky domovů odneslo ničivé tornádo. Často se jim dostalo zarputilého zakroucení hlavou a zabouchnutí dveří: co je komu do toho, rodinné prádlo se nepřepírá na veřejnosti. Stud z přiznání a zavírání očí před problémy s uvíznutím v dluhové pasti představuje podle terénních odborníků příkop, do kterého řada lidí sama sebe pošle. Není to problém jen jižní Moravy, to ho jen zuřivá přírodní síla vynesla na světlo.
„Dluhy jsou velké stigma, do naší poradny zpravidla lidé chodí, až když je situace skutečně neúnosná, málokdo se informuje předem. Celkově informovanost, co dělat, když nebudu plnit nebo neplním své závazky, je mizerná. Je třeba o tomto tématu více mluvit,“řekl LN koordinátor dluhové poradny centra CELSUZ při brněnské diecézi Jan Dvořáček.
Nakonec se ukázalo, že podíl tornádem zasažených domácností, na nichž visí exekuce, není tak veliký, jak se zprvu zdálo, podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) je jich čtrnáct. Z pohledu exekuční mapy patří jižní Morava k těm nejméně trýzněným regionům. Pokud udeří velká voda nebo vichr na severozápadním cípu republiky, vyhřezne exekuční zatížení v plné síle. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde fatálně nezvládá pokrýt své závazky skoro pětina lidí, trudná druhá příčka v tomto žebříčku přináleží Karlovarsku.
Velký problém mívá malicherné příčiny
Bývá to klasický příběh, často se rodí z maličkostí až malicherností. Manželovi přestává šlapat firma, udržuje zdání, že je zdravá, tím, že ji krmí z nevýhodných úvěrů. Čím dál víc se zamotává do lží své ženě, až to bouchne do exekuce. Nebo rodina neodolá dovolené u moře, vezme si na ni půjčku, pak ještě na vánoční dárky, ať to děti mají hezké; to už je chřtán dluhové pasti dokořán. Když začnou chodit obálky s červeným pruhem a na mobilu vyzvání cizí číslo, dlužníci to prostě ignorují, jako by to mohlo samo zmizet.
Takhle někteří jedinci na Moravě o dary málem přišli. Protože se styděli přiznat, že mají dluhy, nedostali se ani k radě, jak si zažádat o to, aby na dané peníze exekutor nesahal, jak prokázat, že jde o plnění z pojistky nebo štědrost donorů po katastrofě. Hlavou v písku potíž začíná a hlavou v písku se zhoršuje.
Tragické příběhy jsou reliktem minulosti, kdy byl trh s půjčkami dravým oceánem plným žraloků. Úvěr dostal každý, bez prověrky schopnosti splácet, často to byl modus operandi poskytovatele – věděl, že klient nezvládne posílat peníze zpět, a těšil se, že se nakrmí na zabavených nemovitostech či majetcích.
Nových exekucí ubývá, protože trh se v posledních letech výrazně kultivoval. Poskytovatelé jsou pod dohledem České národní banky, spotřebitel je více chráněný i před svou vlastní hloupostí. Staré viny se ale pořád vlečou a přenášejí se z otců a matek na děti.
„Tíživá finanční situace rodičů má bezpochyby vliv nejen na kvalitu života, ale i na šanci na solidní vzdělání potomků. Jedná se například o kvalitní výživu, vybavení počítačovou technikou, sociální návyky a postoj k práci, zdravotní stav i schopnost pracovní flexibility,“vypočítal pro LN David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Na vině je podle expertů mizerná finanční gramotnost, kterou by vedle dětí potřebovali zlepšit také dospělí. Velká část nesmyslných zadlužení plyne z naivity. Nejčastější vysvětlení, co zazní, když už se člověk obrátí na poradnu, je nízké vnímání rizika, za covidu nově také nemoc,
do obcí na Hodonínsku a Břeclavsku, postihlo i čtrnáct domácností v exekuci. Na darované peníze jim exekutor nesáhl, jen pokud mu o své situaci dali vědět. Tornádo celkem poničilo asi 1200 domů, bezmála 200 jich bylo určeno k demolici.
ztráta práce, závazky z podnikání a nekomunikace s věřiteli. Většina lidí mlhavě naznačí, že přecenili svoje síly, což indikuje neschopnost uvědomit si důsledky, nízké finanční vzdělání.
Chybí osvěta pro dospělé Terénní odborníci se shodují, že by pomohly dvě věci. Za prvé důkladná osvěta, aby si každý uměl spočítat, co se mu stane, když si bude půjčovat nad své možnosti. „U dospělých má budoucnost povinné, soudem nařízené dovzdělání v případě ochranného režimu oddlužení podle insolvenčního zákona. Chybí však financování a spolehlivá certifikace,“navrhuje Smejkal.
Základní školy, nikoli ale systematicky a systémově, už do
svých osnov finanční gramotnost začleňují, děti si spravují svá portfolia, investují, učí se na vzorových příkladech, třeba si hrají, že jdou kupovat auto. Osvěta dospělých ale chybí. Když už se ve veřejném prostoru dané téma objeví, týká se žehlení následků, nikoli příčin.
Poslanci v minulých dnech schválili další úpravu exekucí, která má dát další šanci lidem, kolem jejichž nohy sklaply zubaté čelisti dluhové pasti. K novinkám patří zastavení marných exekucí od roku 2022. To jsou takové, kde nejsou po třech letech zaplacené náklady na vymáhání, po devíti letech od zahájení všechny. Teď se dá exekuce zastavit jenom proto, že byla nařízená nezákonně, to, že nejdou peníze dobýt, důvodem není. Věřitelé stejně vymáhají, aby se jejich případ po třech letech nepromlčel. Dělají to pro případ, že by dlužník přišel náhle k penězům či majetku.
Co naopak znovu neprošlo, je takzvaná teritorialita čili princip, že věřitel přináleží exekutorovi ve svém regionu, nevybírá si volně po republice. Ti, kdo lidem v exekuci pomáhají, se domnívají, že zavedení místní příslušnosti by pomohlo, aby ubylo nevybíravých způsobů při vymáhání. Jak si exekutorské firmy po republice konkurují, lokty tvrdnou. Exekutoři to naopak pokládají za neodůvodněné ohrožení práv věřitelů.
Loni v listopadu – jde o nejčerstvější dostupný údaj – evidovala Exekutorská komora 4,3 milionu exekucí proti 720 tisícům lidí. To je oproti startu roku 2020 o skoro 170 tisíc exekucí méně, povinných osob ubylo 70 tisíc. I z toho je zřejmé, že se úvěrové prostředí a dědictví dravých půjček zvolna sanuje, zároveň ale zůstávají k dořešení ty nejsvízelnější.