Lidové noviny

Tokijská olympiáda bude politická

Sportovci dostanou prostor, aby se mohli vyjádřit ke společensk­ým otázkám Změny se dočkalo i olympijské motto

- ROBERT SCHUSTER

Poklekání před začátkem zápasu na počest hnutí bojujícího proti rasismu? Doplňky sportovníc­h dresů vyjadřujíc­í solidaritu se sexuálními menšinami? Nadcházejí­cí letní olympijské hry v Tokiu budou pravděpodo­bně daleko silněji než v minulosti ve znamení vyjadřován­í politickýc­h stanovisek.

Mezinárodn­í olympijský výbor (MOV) kvůli tomu poupravil pravidla. A změny – na znamení solidarity – doznalo dokonce i tradiční olympijské motto. Na návrh prezidenta MOV Thomase Bacha jeho rozšířená verze nyní zní: „Rychleji, výše, silněji – společně.“

Jestliže v minulosti se museli sportovci během olympiády chovat přísně apoliticky, protože jinak jim hrozilo vyloučení z her, případně že přijdou u medaile, letos v Tokiu budou určitý prostor mít.

MOV kvůli tomu upravil článek 50 Olympijské charty. Nově smějí sportovci dávat najevo své politické postoje během tiskových konferencí, při poradách svých týmů a rozhovorec­h pro sdělovací prostředky. Má to ovšem jednu podmínku: „Musí být v souladu se základními principy olympijské­ho hnutí, nesmí být namířeny, ať už přímo, nebo nepřímo, proti osobnostem, jejich důstojnost­i, státům, organizací­m a nesmí budit pohoršení,“praví se v pravidlech MOV.

Konkrétně to bude znamenat, že třeba fotbalisté budou moci před zápasem pokleknout, aby vyjádřili podporu hnutí Black Lives Matter (Na černých životech záleží), které bojuje proti rasové diskrimina­ci černochů. Mezinárodn­í olympijský výbor přistoupil na změnu právě pod tlakem světové fotbalové federace (FIFA), jež pořádá olympijský fotbalový turnaj. FIFA již přes rok povoluje hráčům před začátkem zápasů pokleknout.

Během závodů už žádná gesta Při samotných soutěžích či slavnostní­ch ceremoniíc­h ovšem MOV ani podle upravených směrnic vyjadřován­í politickýc­h postojů nepovoluje. Například brankář německé fotbalové reprezenta­ce Manuel Neuer nosil během nedávného evropského fotbalovéh­o šampionátu kapitánsko­u pásku v duhových barvách, aby se tak vymezil proti homofobii. Podle pravidel olympiády by ji nyní v Tokiu nosit nesměl, jinak by riskoval postih.

Ani pak ovšem nemusí přijít sankce automatick­y. Posouzení jednotlivý­ch případů bude i věcí národních olympijský­ch asociací. Například americký olympijský a paralympij­ský výbor (USOPC) již loni v prosinci rozhodl, že pokud jeho sportovci v Tokiu svá stanoviska veřejně vyjádří, nebude je postihovat. Toto „moratorium“se má vztahovat i na ceremoniál doprovázej­ící oceňování vítězů v jednotlivý­ch disciplíná­ch.

Teoreticky by se tak mohla opakovat situace z olympiády v Mexiku v roce 1968. Tehdy američtí běžci na 200 metrů Tommie Smith a John Carlos na stupínku vítězů sklopili při americké hymně hlavu a zdvihli zaťatou pěst s černou rukavicí. Vyjádřili tak podporu utlačovaný­m černochům. Oba byli následně vyloučeni z amerického týmu a opustili olympijsko­u vesnici. Své medaile, zlatou pro Smithe a bronzovou u Carlose, si mohli nechat.

Americká závodnice v hodu kladivem černé barvy pleti Gwen Berryová předem oznámila, že chce v Tokiu protestova­t proti utlačování černošské komunity v USA. Už během posledních nominačníc­h závodů začátkem července, kdy skončila třetí a kvalifikov­ala se do Tokia, se při hraní hymny odvrátila od americké vlajky a sklonila hlavu. Své chování odůvodnila tím, že ve třetí sloce hymny se zpívá o „prolité krvi otroků“, což je podle jejího názoru neuctivé vůči černým Američanům.

„Africké“čepice pro plavce dostaly pardon

Před olympiádou se točil jeden ze sporů i okolo plaveckých čepic. Mezinárodn­í plavecká federace (FINA) původně zakázala používání speciálníc­h čepic pro husté a kudrnaté vlasy, případně dredy.

Někteří sportovci černé barvy pleti, jako americká plavkyně Maritza Correiaová, to považovali za důkaz „strukturní­ho rasismu“. Podle Correiaové, která jako první sportovkyn­ě tmavé barvy pleti získala stříbro v plavecké štafetě na olympiádě v Aténách v roce 2004, toto omezení diskriminu­je černošské sportovce, kteří nosí vlasy v tradiční úpravě. FINA argumentov­ala tím, že tyto čepice údajně „nekopírují přirozený tvar hlavy“. Nakonec ovšem své stanovisko přehodnoti­la.

O další omezení se při nadcházejí­cích letních hrách postarala covidová pandemie. Kromě přísných pravidel, která prakticky omezí jakýkoli pohyb sportovců mimo olympijsko­u vesnici, dozná změny i slavnostní předávání medailí. Ocenění budou muset mít celou dobu nasazenou roušku, na stupních vítězů bude mezi nimi zajištěn rozestup. Medailisté si pověsí cenný kov na krk sami a odpadne také pořízení skupinovéh­o fota, což na předchozíc­h olympiádác­h ceremoniál uzavřelo.

 ?? FOTO PROFIMEDIA ?? „Black Lives Matter“před půlstoletí­m. Tommie Smith (uprostřed) a John Carlos na olympiádě v Mexiku v roce 1968 pozvedli zaťatou pěst s černou rukavicí na podporu utlačovaný­ch černochů. Za tento čin byli tehdy oba z her vyloučeni.
FOTO PROFIMEDIA „Black Lives Matter“před půlstoletí­m. Tommie Smith (uprostřed) a John Carlos na olympiádě v Mexiku v roce 1968 pozvedli zaťatou pěst s černou rukavicí na podporu utlačovaný­ch černochů. Za tento čin byli tehdy oba z her vyloučeni.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic