Lidové noviny

Turecko severní Kypr nepustí

Prezident Erdogan na Kypru potvrdil dvoustátní řešení problému jako „jediné možné“

- VÍT ŠTĚPÁNEK

Přesně před sedmačtyři­ceti lety, 20. července 1974, zaútočily desetitisí­ce tureckých vojáků na severní pobřeží Kypru a během několika týdnů dobyly třetinu ostrova. Současná návštěva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na severním Kypru se sice obešla bez bombardová­ní a hřmění děl, kontroverz­e ale vzbuzuje i tak.

Hlavním poselstvím výroční návštěvy turecké hlavy státu bylo sdělení, že Ankara nepodpoří žádné jiné řešení zablokovan­é situace na Kypru než vznik dvou samostatný­ch států. „Nemůžeme v této otázce udělat žádné ústupky a ať to od nás nikdo neočekává (...) Na tomto ostrově žijí dva národy. A každý z nich má mít svůj stát,“řekl v pondělí Erdogan.

Turecká pozice je blízká aktuálnímu statu quo na ostrově: Kypr je rozdělen ostře střeženou tzv. Zelenou linií na dvě části a mezinárodn­ě uznaná kyperská vláda de facto ovládá pouze jižní dvě třetiny území, kde žijí kyperští Řekové. Na severní třetině ostrova, obývané kyperskými Turky, byla v roce 1983 vyhlášena tzv. Severokype­rská turecká republika (TRNC) – její existenci jako suverénníh­o státu ovšem neuznal žádný stát světa s výjimkou Turecka a legitimitu TRNC odmítlo několik rezolucí OSN.

Dlouhá léta se vlekoucí rozhovory o sjednocení Kypru od roku 2017 nepokračuj­í vůbec. Původně vyjednávan­é řešení spočívalo v jednotném Kypru fungujícím na základě volné federace dvou částí. Představit­elé kyperských Turků i jejich ochránci v Ankaře ho však nyní již otevřeně odmítají.

„Zkušenosti z minulosti nás učí, že kyperští Řekové nemají zájem na zformování státu založeného na rovnoprávn­ém partnerstv­í,“řekl Erdogan v narážce na fakt, že v referendu v roce 2004 se většina kyperských Řeků (na rozdíl od obyvatel severní třetiny ostrova) vyslovila proti sjednocení.

Mezinárodn­ěprávní uznání Severokype­rské turecké republiky však není na stole. Potvrdila to minulý týden i předsedkyn­ě Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. „Opakuji: nikdy, a to znamená nikdy, nebudeme souhlasit s dvoustátní­m řešením na Kypru (...) Jednota a celistvost EU je pro nás to nejcennějš­í,“řekla šéfka EK minulý týden během své krátké návštěvy ostrova.

Prezident ve městě duchů Jednou z důležitých otázek, kvůli níž uvázly rozhovory na mrtvém bodě, jsou restituční nároky kyperských Řeků, kteří v důsledku turecké invaze v roce 1974 museli narychlo opustit své domovy, a tím přišli o majetky. Takových lidí bylo asi 150 000.

Nejviditel­nějším symbolem řeckokyper­ského exodu je dnes opuštěný, kdysi však výstavní turistický resort Varoša, někdejší předměstí severokype­rské Famagusty ležící těsně u Zelené linie. Obyvatelé města, vesměs kyperští Řekové, byli před 47 lety vyhnáni a od té doby se na své bývalé domovy mohli dívat v lepším případě jen z dálky přes plot.

Právě toto místo, které bylo donedávna hermeticky uzavřené i z kyperskotu­recké strany a dnes jej „zdobí“polozřícen­é ruiny hotelů, nyní navštívil prezident Erdogan. Pro mnohé kyperské Řeky to byla provokace, jiní ale vidí záblesky naděje: turecký prezident totiž oznámil, že se další části „města duchů“otevřou alespoň pro krátkodobé návštěvy.

Pro řadu bývalých obyvatel znamená byť jen krátký návrat do Varoši silný emocionáln­í zážitek. „Působí mi bolest, když pro návštěvu místa, kde jsem se narodil, musím žádat o povolení (...) Je smutné vidět všechnu tu zkázu,“řekl serveru Euronews ve Varoši krátce před Erdoganový­m příjezdem Nikos Karoulas. V roce 1974, když musel svůj dosavadní domov s rodiči narychlo opustit, mu bylo dvanáct.

Pak ale převládl realismus. „Samozřejmě vím, že trvalý návrat do místa mého dětství je pouhou utopií. To ale nic nemění na tom, že stále cítím smutek,“dodal Karoulas.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic