Moře a postarší muži s loveckou touhou
Dokument Ivany Pauerové Miloševicové Svéráz českého rybolovu hledá odpověď na zásadní otázku: Jaká jsou tajemství mužských rybářských expedic?
Odpověď na dotaz po tajemství loveckých expedic částečně dala už série komedií ruského režiséra Alexandra Rogožkina z devadesátých let, od nichž český dokument odvodil svůj název. Hrdinové snímku Ivany Pauerové Miloševicové sice neprožívají tak bláznivá dobrodružství jako Michalič, Kuzmič a spol., něco společného s nimi ale přece mají. Naštěstí to nejsou hektolitry vodky, ty se v českém provedení transformují do litrů piva a nějaké té slivovice. Ale operace prstu protknutého rybářským háčkem probíhá téměř identicky jako ve Svérázu národního rybolovu, jen žížala chybí. Stejné je i to nejdůležitější – klukovské kamarádství postarších pánů, poháněné touhou po úlovku, který ale nemusí mít nutně podobu naporcované ryby.
Jak vyplývá z vyjádření režisérky, její motivací bylo zjistit, co dělá na podobných výpravách její manžel. Nepřipojila se však k jeho cestě, ale vyhlásila castingový konkurz, do nějž se přihlásily úctyhodné dvě stovky rybářských part z celé České republiky. Uspěla šestice přátel z Jihlavy, kterou tvoří muži rozličných povolání – důchodce přezdívaný inženýr, opravář výtahů, majitel hospody, číšník, kovář, podnikatel, hlídač. Vydávají se (stejně jako prý každoročně 15 tisíc Čechů) rybařit do Norska.
Nepůsobí v tomto prostředí úplně nejjistěji, dost dlouho to vypadá, že výprava skončí úplným fiaskem. Zažívají rozličné trampoty, od zmíněného zranění po zničený lodní šroub, a dojde i na ponorkovou nemoc. Přesto mají nakonec životní zážitek, o němž budou moci dlouho vyprávět.
Odlehčení i závažný podtón
Na zahraniční lovecké výboje Středoevropanů lze samozřejmě nahlížet různou optikou. Například rakouský filmař Ulrich Seidl před časem ve snímku Safari nepředvedl lovce cizokrajných zvířat zrovna v lichotivém světle. Takový pohled samozřejmě ale není povinný a snad se dá i říct, že Norsko není Afrika a halibut není antilopa. V každém případě Svéráz českého rybolovu představuje své hrdiny s laskavou empatií a své sdělení hledá v síle mimořádného prožitku, který utužuje přátelství a jednotlivcům dodává životní energii. Závažnější rozměr získává dokument s postavou skalního člena party, který se aktuální výpravy nemohl zúčastnit kvůli probíhající léčbě rakoviny – i tak je ale v myslích kamarádů stále přítomen.
Přestože je dokument veden převážně v odlehčeném duchu, klíčová scéna, kdy rybářům nakonec něco (a ne jen tak něco) skutečně zabere, je provedena tak, že bere dech a svým vyústěním zanechá hluboký dojem. Ukazuje se, že spojení stárnoucího muže a moře má potenciál, který se nevyčerpal jen slavnou Hemingwayovou novelou.
Svéráz českého rybolovu
ČR 2021 Režie: Ivana Pauerová Miloševicová Premiéra 22. 7.