Lidové noviny

Ptačí chuť na sladké

-

Před časem jsem pracoval v jedné redakci, k níž patřila i zaměstnane­cká kavárna. Pokud jde o kávu, nejsem žádný aficionado. Klidně se spokojím i s rozpustnou. Mám raději čaj. V kavárně byla ale i široká nabídka dortů a jiných cukrářskýc­h výrobků. Tady jsem byl na jistější půdě. Každý pracovní den jsem začínal několika kousky. Kupodivu jsem kvůli tomuto svému zvyku nebyl v kolektivu příliš oblíben. Paní kavárnice mi přímo řekla, že ji svými snídaněmi štvu. Zákusky přitom byly levné. Mohla si také jeden nebo dva dát.

Jenže ona to neudělala. Uvědomuji si, že někteří lidé považují sladkosti za nezdravé. Asi mají pravdu. Sám to odmítám zkoumat. Život bez dortů, banánů v čokoládě, indiánů, větrníků a jiných podobných pochoutek by byl podle mě smutný.

Pojídání sladkostí je navíc evolučně výhodné. Svědčí o tom výzkumy biologů Maude Baldwinové z německého Institutu Maxe Plancka a Yasuky Todaové z Meiji University v Tokiu. Zmíněné vědkyně se už delší dobu zabývají vnímáním sladké chuti u ptáků.

Čtenáři nejspíš vědí, že ptáci jsou jedna z větví evolučního stromu dinosaurů. Konkrétně patří do skupiny, které zoologové říkají teropodi. Ještě v druhohorác­h šlo většinou o tvory, kteří neuměli létat. Běhali po zemi na dvou zadních nohách. Byli převážně draví. Patřil k nim třeba i slavný Tyrannosau­rus rex.

Teropodi nepotřebov­ali jako masožravci vnímat sladkou chuť. Proto tuto schopnost ztratili. Nejstarší ptáci na tom byli stejně jako jejich nelétaví předkové. Dvě skupiny ptáků ale časem vnímání sladké chuti znovu získaly.

První z nich jsou kolibříci. Těch není mnoho. Na celé zeměkouli jich žije jen asi 350 druhů. Druhá skupina jsou ovšem ptáci, kterým biologové říkají zpěvní. Patří k nim třeba sýkorky, červenky, špačci, pěnkavy, straky, sojky nebo krkavci. Je jich asi 5000 druhů.

Kolibříci i zpěvní ptáci obnovili svou schopnost vnímat sladkou chuť odlišným způsobem. Pokud vás to zajímá, tak v prvním případě to bylo změnou genu pro bílkovinu, která se jmenuje T1R3, kdežto ve druhém změnou genu pro bílkovinu T1R1.

Zpěvní ptáci získali znovu chuť na sladké brzo po svém vzniku. Došlo k němu před třiceti miliony lety na území australské­ho kontinentu. Odtud se později rozšířili do zbytku světa. Dnes tvoří přibližně polovinu všech ptačích druhů na zeměkouli.

Mohl by jejich úspěch s chutí na sladké nějak souviset? Je to dost možné. Schopnost vnímat sladkou chuť mohla přinést změnu životního stylu. Zpěvní ptáci se zřejmě naučili využívat nové zdroje potravy. Takže až vám někdo bude vyčítat, že se ládujete dorty, buďte v klidu. Řekněte mu, že se chováte evolučně. Stačí, když počká třicet milionů let a uvidí, kam to dotáhnete.

RADEK JOHN redaktor LN

Zpěvní ptáci získali znovu chuť na sladké brzo po svém vzniku. Došlo k němu před třiceti miliony lety na území australské­ho kontinentu. Odtud se později rozšířili do zbytku světa. Dnes tvoří přibližně polovinu všech ptačích druhů na zeměkouli.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic