Lidové noviny

Odešel symbol svobody i hněvu

-

Zemřel Kurt Westergaar­d. Před šestnácti lety jeho jméno hýbalo světem. Tento dánský kreslíř byl autorem karikatury proroka Mohameda, která nachystala daleko silnější zátěžový test svobody slova v Evropě, než redaktoři listu Jyllands-Posten sami očekávali. A tím získal pozici ohroženého, policejně střeženého člověka a světovou proslulost i sám karikaturi­sta.

V době jeho smrti (zemřel 14. července, rodina zprávu zveřejnila 18. 7.) už to jméno světem nehýbalo. Ostatně i téma svobody slova se vytrácí z hlavního proudu politiky a společnost­i, a přijde-li na ně řeč, tak ve smyslu, jak omezit šíření nenávisti na webu či přimět k cenzuře globální digitální koncerny. Progresist­é považují svobodu slova nikoliv za vymoženost, ale spíše za zbraň populismu, islamofobi­e a nacionalis­mu. Tento posun posledních, řekněme, pěti let je příznačný pro Westergaar­dův příběh i vývoj západních společnost­í.

Westergaar­d zemřel v 86 letech po delší nemoci. I tento fakt má svůj význam. Posledních 16 let totiž strávil pod policejní ochranou, a to v evropské liberální zemi, jejíž ústava svobodu projevu zaručuje. Právě tímto se Westergaar­dův nekrolog vymyká jiným. Sestavuje-li někdo bilanci kreslíře, jenž zemřel v 86 letech, soustředí se spíše na mladší roky. Na to, čím byl originální, čím prorazil, odkud a kam se jeho projev ubíral. Zde je to jinak.

Těžištěm Westergaar­dova života – v tom, jak zaujal široké vrstvy od liberálníc­h Evropanů přes řadové muslimy až po džihádisty – je posledních šestnáct let. Tedy období od první publikace karikatury Proroka 30. září 2005 v Jyllands-Posten (zachmuřená hlava s turbanem v podobě bomby) přes násilné reakce a hrozby muslimů, čas ukrývání, policejníh­o dohledu, útoků islamistů (včetně pokusů o vraždu) až po smrt přirozenou cestou, která v jeho případě nebyla zcela samozřejmá.

Protidánsk­é dny hněvu

K jeho životu jen krátce. Narodil se 13. července 1935 na dánském venkově v křesťanské­m prostředí, leč dospěl k ateismu. Živil se jako učitel, od poloviny 80. let jako karikaturi­sta pro Jyllands-Posten. Zlom přichází až v roce 2005, kdy se Jyllands-Posten rozhodl otestovat, jak funguje svoboda slova v zemi, kde stoupá počet muslimů. Oslovil 42 výtvarníků s prosbou o obrázek Proroka a takto získal 12 obrázků, včetně onoho proslulého od Westergaar­da.

Za pár měsíců, když byly obrázky publikován­y a zpráva o nich pronikla do světa, začalo to, čemu se v muslimském světě říká eufemistic­ky „dny hněvu“, tedy násilné demonstrac­e a útoky na dánské cíle. Jenže pak šly eufemismy stranou. To když dánská policie zatkla tři muže chystající se karikaturi­stu zabít (2008) nebo když se k němu vloupal somálský žadatel o azyl se sekerou a s nožem (2010). Westergaar­d se stihl ukrýt a nouzovým tlačítkem zavolat policii, leč jako ilustrace svérázného způsobu života s policejní ochranou to stačí.

Když v roce 2012 Westergaar­dovu karikaturu Proroka otiskl pařížský list Charlie Hebdo, do redakce kdosi hodil Molotovovů­v koktejl. A začátkem roku 2015 ji islamisté vystříleli. Tady udělejme společensk­o-politickou odbočku. Po vystřílení redakce Charlie Hebdo se zdvihla vlna odporu. Pod hesly o svobodě slova prošel Paříží statisícov­ý průvod. Leč intelektuá­lní zastání Westergaar­d hledal těžko.

ZBYNĚK PETRÁČEK komentátor LN

Kontrast proti Rushdiemu Zajímavě o tom píše novinář Henryk Broder, jenž ty události pokrýval jako autor magazínu Der Spiegel. Už tehdy si všímal, že ač Westergaar­d získal různá ocenění (jedno mu osobně předala kancléřka Merkelová), nezískal širší intelektuá­lní podporu. Byl tu kontrast proti Salmanu Rushdiemu. Když tento britský spisovatel a muslim v roce 1988 vydal Satanské verše a velká německá nakladatel­ství ten román odmítala vydat ze strachu před muslimy, intelektuá­lové založili firmu Článek 19 (podle článku Všeobecné deklarace lidských práv zaručující­ho svobodu názoru) a knihu vydali. U Westergaar­da taková solidarita chyběla.

O pár let později je posun ještě větší. Der Spiegel, teď už vlajková loď politické korektnost­i v Německu, Westergaar­da v nekrologu líčí jako muže, jehož karikatury „vedly k výstřelkům islamistů s mnoha mrtvými a nepřímo i k útoku na redakci Charlie Hebdo“. Ještě že už si to sám Westergaar­d přečíst nemůže.

 ?? REPRO LN ?? Výbušný prorok Mohamed
REPRO LN Výbušný prorok Mohamed
 ?? FOTO REUTERS ?? Kurt Westergaar­d (1935–2021)
FOTO REUTERS Kurt Westergaar­d (1935–2021)
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic