Lidové noviny

Vítězslav Sommer

-

Narodil se v roce 1981. Působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a vyučuje na Ústavu hospodářsk­ých a sociálních dějin FF UK. Věnuje se dějinám socialismu a post-socialismu v Českoslove­nsku v širším mezinárodn­ím kontextu. Zaměřuje se především na dějiny společensk­ých věd a expertních kruhů, především na jejich intelektuá­lní a institucio­nální vývoj a interakci s politikou.

Když nahlédneme do učebnic: v roce 1929 Gottwald převezme velení a „jede se“bolševismu­s, ale máme zde také kauzu okolo Josefa Guttmanna, který si dovolil jít proti vůli Kominterny…

Možná problém spočívá v tom, že často dějiny KSČ, hlavně v meziválečn­ém období, dodnes vyprávíme tak, jak je vyprávěla komunistic­ká historiogr­afie někdy v polovině padesátých let, kdy se snažila tento velmi komplikova­ný vývoj líčit velmi jednoznačn­ě, a tudíž zjednoduše­ně. Tedy strana slavně vznikne, postupně se zbaví slabých a oportunist­ů, nastoupí Gottwald a „jedeme“až k únoru 1948. Ale ono to bylo mnohem komplikova­nější. Když se vrátíme ke vzniku strany, zjistíme, že vzniká z pestré aliance velmi různorodýc­h politickýc­h skupin. Největší z nich je marxistick­á levice v sociální demokracii vedená Šmeralem, pak je tam početná liberecká skupina vedená Kreibichem, to jsou němečtí radikální sociální demokraté.

A máme tu ještě skupinu kolem časopisu Červen, to je S. K. Neumann a jeho intelektuá­lní souputníci, anarchokom­unisté. Potom zde jsou Češi, kteří se přihlásili ke komunismu v zajetí v Rusku a působili v Rudé armádě. Těch skupin by bylo ještě víc, takže obrovský „mišmaš“, navíc národně pestrý, a z toho všeho vznikne jedna strana, ve které se sváří různé přístupy k tomu, co by měla revoluční socialisti­cká strana vlastně být. Hlavním proudem je šmeralovsk­ý směr, který proklamuje, že navazuje na sociální demokracii, ale současně se s ní v mnohém rozchází…

Taková českoslove­nská cesta, že?

Šmeral říkal: „Musíme být masovou politickou stranou, jakou byla sociální demokracie.“Sociálně demokratic­ká strana měla také velmi rozvinutou byrokratic­kou strukturu. Nešlo jen o stranickou organizaci. Masová strana vydávala noviny, existovaly na ni navázané tělovýchov­né spolky a další organizace. Šmeral si tak představov­al i komunistic­kou stranu. Kromě toho, že bude revoluční stranou, bude mít také co nejvíce členů a bude usilovat o co nejvíc hlasů ve volbách. Bohumír Šmeral dokonce prohlásil, že Českoslove­nsko považuje za přirozenou základnu třídního boje, čímž se v podstatě přihlásil k českoslove­nskému státu. Kominterna však hlásala také národní sebeurčení. A to až na hranici odtržení. V průběhu dvacátých let se to vyostří tak, že komunisté říkají: „Sebeurčení může vrcholit tím, že rozbijeme českoslove­nský stát, který utlačuje německou a další menšiny.“A to KSČ přivádí více na protistátn­í stanoviska. V průběhu dvacátých let se čím dál tím víc prosazuje tzv. bolševizac­e. Byla to reakce na to, že postupně opadla revoluční vlna, která začala po první světové válce. Očekávalo se, že dojde k velké evropské revoluci s centrem v Německu, ale pak se ukázalo, že to byla příliš optimistic­ká předpověď. V reakci na tento neúspěch se Kominterna začíná radikalizo­vat.

A do tohoto složitého období zároveň spadají velmi zamotané spory v sovětské komunistic­ké straně, ty se přenášejí do ostatních komunistic­kých stran, takže celá dvacátá léta v KSČ představuj­í vnitřní boj mezi různými frakcemi. Rok 1929 je vyvrcholen­ím tohoto vnitrostra­nického konfliktu. Takže strana se v roce 1929 v podstatě rozpadla. Přišla o velkou část

Zítra: Pavel Žáček

Od plamenných idejí k vyhaslé ideologii. Kniha rozhovorů na téma komunismu. V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnost­i i budoucnost­i. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahoval­a komunistic­ká strana? A proč i přes zákon o protiprávn­osti komunistic­kého režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovědi přináší publikace nakladatel­ství Kniha Zlín, která vyšla na jaře.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic