Vedlejší efekty

USA se smiřují s ruským plynovodem do Evropy

Spojené státy byly vždy proti tomu, aby evropští členové NATO kupovali plyn z Ruska. Američanům se totiž nezdálo fér, aby vydávaly nejvíc peněz z aliance na obranu před Ruskem a jejich spojenci zároveň posilovali svoji závislost na Moskvě. Teď ale ze svých výhrad trochu ubrali a už nechtějí zastavit výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa.

Co se stalo? Americký prezident Joe Biden zřejmě realisticky uznal, že výstavbě nového plynovodu stejně nezabrání. Stejně to ostatně dopadlo už v osmdesátých letech minulého století, když se tehdejší americký prezident Ronald Reagan marně snažil zabránit stavbě nového plynovodu ze Sovětského svazu do západní Evropy. Navíc, jak tehdy napsal ještě jako student nynější americký ministr zahraničí Antony Blinken, důležitější než spor o plyn je pro USA přátelství s Německem a tím i zachování soudržnosti Severoatlantické aliance. Blinken teď tuhle politiku osobně realizuje.

Jenže svět není stejný jak v osmdesátých letech a plynovod už není jen záležitostí Moskvy, Washingtonu a západní Evropy. Je tu také Ukrajina. Dosud totiž část ruského plynu teče do Evropy přes její území a Kyjev z toho má několik výhod. Vybírá za tranzit ruského plynu poplatky a zároveň mu nemůže Kreml uzavřít plynové kohouty, protože by přerušil svůj export do Evropy. Naopak Ukrajina může používat hrozbu uzavření kohoutků jako formu nátlaku na Moskvu, která potřebuje evropské peníze. Moskvě to omezuje manévrovací prostor vůči Ukrajině. Zprovoznění Nord Streamu 2 ale může Moskvu povzbudit k další ostré konfrontaci s Kyjevem. Ostatně už teď Rusko okupuje podstatnou část Ukrajiny.

Země aliance se ale neshodnou na tom, jak reagovat na další agresi Moskvy a tento spor může NATO paralizovat. Americká snaha posílit soudržnost NATO tak může mít vedlejší efekt v jeho oslabení, mnohem větším, než vyvolával spor USA s Německem o ruský plynovod.