Kochání dovoleno, koupání ne
Sminiseriálem Česko u vody sice tentokrát o vodu nebude nouze, nejde ovšem o vodu koupací. Ostatně ten, kdo si v létě chce užít hlavně rochnění ve vodě, většinou nejede na Šumavu, že? Naším cílem jsou tentokrát legendární ledovcová jezera.
Všech osm jezer patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy na obou stranách hranice. Na české straně to jsou Černé a Čertovo jezero u Železné Rudy, Prášilské jezero a jezero Laka v centrální části Šumavy a Plešné jezero kousek od Lipna. K nim si připočítejte tři jezera v Bavorsku: Roklanské/Rachelsee a Velké / Großer Arbersee a Malé Javorské / Kleiner Arbersee.
Zájem o ně stále stoupá a o problémy není nouze: v zimě správci Šumavy vyhánějí návštěvníky, kteří si z hladin jezer dělají kluziště, totéž pak na jaře a v létě opakují s těmi, kteří si v nich dopřávají osvěžující koupel. Hned na úvod proto upozorněme na to, že takové radovánky jsou přísně zakázané. Nejde o sekýrování od ochranářů, ale nerespektování zákazu poškozuje citlivé vodní ekosystémy – ostatně detailní vysvětlení najdete na informačních panelech u každého jezera.
Černé & Čertovo jezero Nekorunovaným králem šumavských ledovcových jezer je Černé jezero, s rozlohou 18,4 hektaru a hloubkou 40 metrů největší a nejhlubší, pojmenované podle tmavé hladiny způsobené odrazem okolních lesů.
Více než 300 metrů vysoká skalní stěna Jezerní hory (1344 metrů) nabízí představu o obrovské síle ledovců, které ledovcové kary vyhloubily. Když led roztál, zbyla právě jezera.
Černé jezero je také ze všech pěti na české straně Šumavy nejlépe dostupné. Ať už sem jdete pěšky nebo jedete na kole či autem, nejbližším výchozím bodem je Špičácké sedlo mezi Hojsovou Stráží a Špičákem. Je tu velké parkoviště s dalšími službami a k jezeru vede necelé čtyři kilometry dlouhá asfaltka, v letních měsících k jezeru dokonce z Železné Rudy jezdí silniční vláček Šumaváček.
Od Černého jezera to není daleko k Čertovu jezeru, dokonce v sedle mezi Jezerní horou (1343 metrů) a Malým Špičákem (1159 metrů) překročíte hlavní evropské rozvodí.
Výlet k Prášilskému jezeru
Ke všem ostatním jezerům se dostanete jedině po svých nebo na kolech. K jezeru Laka se vypravíme v dnešním cyklovýletu dole na stránce, o kousek dál leží Prášilské jezero.
Cesta k němu je zvláště v horkém letním dnu sice dlouhá, ale poměrně nenáročná; podobně jako k Černému jezeru se sem bez obav můžete vypravit i s kočárky a malými dětmi na kolech. Výchozím bodem jsou buď samotné Prášily anebo Slunečná, rozcestí zhruba kilometr od Prášil směrem na Srní.
Jezero leží ve svahu hory Poledník v nadmořské výšce 1079 metrů a jeho ledovcový původ prozrazuje 150 metrů vysoká karová stěna s kamennými moři.
Plocha hladiny je 3,7 hektaru, maximální hloubka dosahuje 15 metrů a pro koho by stejná cesta tam a zpátky byla nudná, ten může pokračovat až k rozhledně na Poledníku a do Prášil se vrátit po opačné straně horského hřbetu po červené značce anebo kolem hraničního přechodu Gsenget, odkud do Prášil vede Vinířova stezka.
Plešné jezero
Poslední ledovcové jezero na české straně hor leží na severovýchodním svahu Plechého, nejvyšší hory české části Šumavy (1378 metrů) pod 260 metrů vysokou Jezerní stěnou.
Jeho rozloha je 7,5 hektarů, hloubka v nejhlubším místě dosahuje zhruba 18 metrů a kdysi sloužilo jako retenční nádrž pro plavení dřeva ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Ostatně ať už se k jezeru vypravíte ze Stožce, osady Jelení nebo Nové Pece, slavný kanál nemůžete minout.
V letech 1876–77 byl na okraji strmé skalní stěny nad západním okrajem jezera vztyčen 14,5 metru vysoký štíhlý jehlan z šumavské žuly coby pomník spisovatele Adalberta Stiftera, rodáka z nedaleké Horní Plané.
Ke spisovatelově pomníku vede zážitková naučná stezka, o další skvělé zážitky i výhledy se pak postará případné pokračování cesty: Jezerní stěnou se totiž dá vystoupat až na Plechý a pak se přes Trojmezí vydat po hlavním hřebenu na Třístoličník.
Autorka je spolupracovnicí seriálu