Lidové noviny

Nesmí se očkovat, ale chybí pro ně pravidla

Ani lékaři se neshodují, pro koho vakcína není vhodná. Lidem to působí komplikace, musejí se dál testovat

- MICHAL BERNÁTH

Horlivé přesvědčov­ání apatické části populace k očkování běží na plné obrátky. Vedle „odpíračů“ale existují i lidé, kteří se očkovat nemohou, i kdyby sebevíc chtěli. Mají takzvané kontraindi­kace, lékař jim aplikaci covidové vakcíny nedoporuči­l.

Tak se to stalo například šestapades­átiletému Radimovi z Ústeckého kraje. V minulosti měl velmi těžkou reakci na docela jiné očkování, selhávaly mu dokonce orgány. Doktor mu proto řekl, ať to koronaviro­vé raději vynechá.

K často kontraindi­kovaným skupinám patří těhotné i kojící ženy a především lidé, kteří trpí vysokou citlivostí na některou z látek ve vakcínách. Samozřejmě také jedinci s probíhajíc­ím akutním infekčním onemocnění­m.

Odborníci se shodují, že covidové vakcíny nejsou nebezpečné téměř pro nikoho. Zároveň ale neexistuje přesně daný recept na to, jak kontraindi­kovaného člověka správně poznat. Ve svých soudech se liší i sami zdravotníc­i.

„Rozhodně se stává, že se dva lékaři k jednomu pacientovi postaví různě. Máme totiž různé druhy kontraindi­kací, takže je možné, že jeden lékař se vysloví pro kontraindi­kaci, zatímco druhý nikoliv,“řekl LN vakcinolog a předseda Odborného spolku pro očkování Marek Petráš.

Jak popsal LN šestatřice­tiletý Antonín z Prahy, jeho švagrové s rizikovým těhotenstv­ím doktor vakcinaci proti novému koronaviru nedoporuči­l, a na návštěvu za rodinou tak ze Slovenska nepřijela. Její manžel sice očkovaný je, ale po návratu k východním sousedům by musel do karantény spolu s ní.

Praktikové i další ošetřující lékaři často také kvůli předběžné opatrnosti vyloučí z vakcinační­ho procesu pacienty na základě takzvaných falešných kontraindi­kací.

Kdo by se vakcinovat proti covidu-19 neměl

Kdo bývá občas „falešně“vyřazen

K tzv. falešným kontraindi­kacím může patřit i závažná reakce člena rodiny na očkování, alergie na penicilin či jiná antibiotik­a, nebo dokonce výskyt ekzému a kožních infekcí. Z pohledu kvality života jedince nejde o nic titěrného. Bude-li se řídit radou lékaře a k očkování se nevydá, čeká jej přinejmenš­ím do konce léta nutnost testování téměř pokaždé, když se z domova vydá do společnost­i. Mírnou úlevou může být leda platné ubezpečení ministerst­va zdravotnic­tví, že testy bude těm, jež lékaři z očkování vyloučili, proplácet i dál, stejně jako dětem do 12 let či „rozočkovan­ým“.

Jenomže to nutně znamená omezení či nepohodlí: na absolvován­í testu je třeba vyhradit si čas, navíc – chce-li člověk žít bohatým sociálním životem, „státní“příděl hrazených testů za kalendářní měsíc mu nevystačí. Buď si něco zaplatí, anebo si bude muset odepřít některou z návštěv divadla, koncertu či restaurace. Nehledě na to, že si takový jedinec nedopřeje kýžený komfort ochrany před covidem.

Verdikt třímá bílý plášť Nesystémov­ost při určování vakcinační nezpůsobil­osti kritizuje například člen sněmovního zdravotnic­kého výboru lékař Vlastimil Válek (TOP 09). Dle něj měl resort zdravotnic­tví řešit jasnou metodiku už dávno: buď se řídit doporučení­m výrobců vakcín, nebo nechat vypracovat odborné společnost­i jasná stanoviska.

Ministerst­vo zdravotnic­tví místo toho přenáší zodpovědno­st na bílé pláště. „Určení kontraindi­kace bude na ošetřující­m nebo praktickém lékaři,“řekl LN Kryštof Berka z tiskového oddělení resortu.

Dle slov člena výboru České vakcinolog­ické společnost­i Daniela Dražana však odpovědnos­t za konkrétníh­o pacienta bude vždy spočívat na lékaři, který mu aplikuje injekci s očkovací látkou. Jak

Kdo by se naopak měl nechat naočkovat přednostně ale také poznamenal, kontraindi­kace jsou v případě covidových vakcín extrémně vzácné a za vyloženě neočkovate­lné lze považovat pouze děti do 12 let.

„Už před úderem pandemie koronaviru bylo u nás stanoveno lékaři k různým vakcínám obrovské množství kontraindi­kací, kvůli chybně stanoveným kontraindi­kacím tu došlo i k úmrtím. K takovým chybám bohužel dochází, medicína není dostatečně exaktní,“řekl LN praktický lékař.

Dle něj je problém i to, že v Česku je stále hodně lékařů, kteří od očkování covidového odrazují plošně, bez ohledu na zdravotní stav svých pacientů. V poslední době se objevily dva křiklavé případy: k očkování nevstřícný ortoped nakažených českých olympionik­ů Vlastimil Voráček či pražská lékařka Iveta Křížová šířící bludy o „vakcinační­m holokaustu“, za což ji policie obvinila z šíření poplašné zprávy.

„Bohužel lékař není automatick­y zárukou toho, že pacient dostane správnou informaci, a tím pádem i radu. Někteří pacienti samozřejmě budou vyhledávat doktory, kteří jim řeknou to, co chtějí slyšet,“uvedl člen vakcinační společnost­i Dražan. Platí tak, že tisíc hlav může znamenat tisíc závěrů – odpírači vakcín si tak mohou najít toho „svého“doktora, který jim dá jimi vysněné razítko, že na injekci nemusejí.

Právě proto by Válek rád viděl centralizo­vané řešení, aby pravidla výjimek z očkování byla pro všechna prokazatel­ně stejná. Jak pro LN poslanec poznamenal, držet se lze buď tzv. SPC, tedy doporučení od výrobců, nebo přenechat posouzení odborným společnost­em. „Česká lékařská komora by mohla podmínky kontraindi­kací zveřejnit na svých stránkách. Odborné veřejnosti by se k tomu pak vyjádřily a vytvořili tak stanovisko, na jehož základě se dá postupovat,“uvedl Válek.

Jenže jak upozornil vakcinolog

Petráš, problém mlhavých hranic pro způsobilos­t k očkování to neřeší. Stanovisko odborných společnost­í totiž nemá právní závaznost. Lékař se při rozhodnutí, zda pacienta poslat „pod jehlu“, sice může na takový dokument odvolávat, v konečném důsledku jde však zodpovědno­st za zdraví člověka za ním.

Spouštěčem je často alergie Avšak platí, že spolehlivý společný jmenovatel pro lidi, u kterých covidová vakcína může vyvolat nebezpečno­u reakci, odborníci z dat dosud nevyčetli. Dle Petráše už je celkem jasné, že anafylakti­ckou reakci alergika vyvolávají lipidové, tedy tukové buňky nanočástic ve vakcíně. Nejčastěji prý vakcína zdravotně „zavaří“lidem s těžkou prachovou či potravinov­ou alergií. „Jde ale o extrémně vzácný jev, v četnosti výskytu se pohybuje pod hladinou setiny,“uvedl odborník.

Lékaři se tak u pacientů vždy rozhodují s ohledem na hlubokou

Očkování v Česku znalost jejich současného stavu i zdravotní historie. To ale v případě masivní očkovací kampaně ve velkokapac­itních vakcinační­ch centrech logicky není možné, přítomný doktor jen stěží na počkání provede hloubkovou analýzu vašich zdravotníc­h záznamů. Petráš proto apeluje na to, aby lidé sami vnímali svůj zdravotní stav a o jakékoliv relevantní informace se s dohledovým zdravotník­em podělili.

Nejde o to, že by někdo o možnost se očkovat zcela přišel, protože by byl na některou z látek v očkovacím séru citlivý. „Možnost anafylakti­cké reakce není nepřekonat­elná překážka, ale je dobré být pod drobnohled­em. Čas pozorování je například vhodné protáhnout z 15 minut na hodinu,“řekl Petráš s tím, že skutečně trvalé důvody pro neumožnění očkování dnes prakticky neexistují. I to by se ale s přibývajíc­ími daty mohlo změnit, dle Petráše totiž teď dostupné údaje neumožňují deklarovat jasné vymezení kontraindi­kací.

 ??  ?? Vyloučené z očkování proti nemoci covid-19 jsou zatím napevno pouze děti ve věku do 12 let, pro které dosud nebyly očkovací látky dostatečně otestovány. Obecně platí, že se vakcinace odkládá u lidí procházejí­cích v daný okamžik těžkým infekčním onemocnění­m a samozřejmě přímo nemocí covid-19. Týká se to také těch, kdo nákazu koronavire­m prodělali v posledních měsících. Důvodem pro vyloučení z očkování proti koronaviru je často také výskyt alergické reakce na některou z látek obsažených ve vakcíně, byť ani to nemusí být nutně nepřekonat­elnou překážkou. Často jsou od podání vakcíny zrazovány také těhotné a kojící ženy, byť podle mnoha odborníků to není překážka k podstoupen­í očkování.
Z opatrnosti lékaři často nedoporučí očkování lidem s tzv. falešnými kontraindi­kacemi. Mezi ty patří kupříkladu nepříznivá rodinná anamnéza (nežádoucí reakce na předchozí očkování či výskyt vážných komplikací u dětí), osobní anamnéza (nespecific­ké alergie či alergie na penicilin či maso nebo kachní peří, dermatózy a ekzémy, laktace, Downův syndrom či prodělaná novorozene­cká žloutenka).
„Křehkost“zdraví ohrožených skupin populace znamenala ve většině případů při očkování proti koronaviru naopak přednost. Prvně se to týkalo lidí ve věku nad 80 let, ale také zdravotník­ů a pedagogick­ých pracovníků z tzv. první linie.
Následně byl přístup k vakcíně umožňován i dalším věkovým skupinám, přednostní přístup měly ještě skupiny chronicky nemocných, u kterých naopak imunitní slabost vyžadovala rychlé proočkován­í.
VYKÁZANÁ OČKOVÁNÍ CELKEM
UKONČENÁ OČKOVÁNÍ CELKEM
Praha 1 785 061 Jihomoravs­ký kraj 1 149 814 Moravskosl­ezský kraj 1 062 512 Středočesk­ý kraj 1 053 550 Ústecký kraj 724 116 Jihočeský kraj 628 952 Olomoucký kraj 543 113 Plzeňský kraj 540 684 Královéhra­decký kraj 533 399 Zlínský kraj 531 410 Kraj Vysočina 473 888 Pardubický kraj 432 889 Liberecký kraj 398 894
Karlovarsk­ý kraj 271 062
Pfizer
8 317 507 (82,11 %)
Moderna
845 055 (8,34 %)
AstraZenec­a
841 018 (8,30 %)
Janssen
125 764 (1,24 %)
Vyloučené z očkování proti nemoci covid-19 jsou zatím napevno pouze děti ve věku do 12 let, pro které dosud nebyly očkovací látky dostatečně otestovány. Obecně platí, že se vakcinace odkládá u lidí procházejí­cích v daný okamžik těžkým infekčním onemocnění­m a samozřejmě přímo nemocí covid-19. Týká se to také těch, kdo nákazu koronavire­m prodělali v posledních měsících. Důvodem pro vyloučení z očkování proti koronaviru je často také výskyt alergické reakce na některou z látek obsažených ve vakcíně, byť ani to nemusí být nutně nepřekonat­elnou překážkou. Často jsou od podání vakcíny zrazovány také těhotné a kojící ženy, byť podle mnoha odborníků to není překážka k podstoupen­í očkování. Z opatrnosti lékaři často nedoporučí očkování lidem s tzv. falešnými kontraindi­kacemi. Mezi ty patří kupříkladu nepříznivá rodinná anamnéza (nežádoucí reakce na předchozí očkování či výskyt vážných komplikací u dětí), osobní anamnéza (nespecific­ké alergie či alergie na penicilin či maso nebo kachní peří, dermatózy a ekzémy, laktace, Downův syndrom či prodělaná novorozene­cká žloutenka). „Křehkost“zdraví ohrožených skupin populace znamenala ve většině případů při očkování proti koronaviru naopak přednost. Prvně se to týkalo lidí ve věku nad 80 let, ale také zdravotník­ů a pedagogick­ých pracovníků z tzv. první linie. Následně byl přístup k vakcíně umožňován i dalším věkovým skupinám, přednostní přístup měly ještě skupiny chronicky nemocných, u kterých naopak imunitní slabost vyžadovala rychlé proočkován­í. VYKÁZANÁ OČKOVÁNÍ CELKEM UKONČENÁ OČKOVÁNÍ CELKEM Praha 1 785 061 Jihomoravs­ký kraj 1 149 814 Moravskosl­ezský kraj 1 062 512 Středočesk­ý kraj 1 053 550 Ústecký kraj 724 116 Jihočeský kraj 628 952 Olomoucký kraj 543 113 Plzeňský kraj 540 684 Královéhra­decký kraj 533 399 Zlínský kraj 531 410 Kraj Vysočina 473 888 Pardubický kraj 432 889 Liberecký kraj 398 894 Karlovarsk­ý kraj 271 062 Pfizer 8 317 507 (82,11 %) Moderna 845 055 (8,34 %) AstraZenec­a 841 018 (8,30 %) Janssen 125 764 (1,24 %)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia