Právo respirátoru

Vítejte v pravděpodobnostním světě

Odplata aroganci moci, chce se zajásat při pohledu na rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů. Je to pravda, ale ne celá pravda. Zároveň totiž soud, zřejmě aniž by si to uvědomoval, pomohl odpůrcům proticovidových opatření.

Nejvyšší soud zrušil napadené opatření ministerstva zdravotnictví kvůli jeho chabému odůvodnění. Přitom odůvodnění opatření vyžaduje zákon. Nebylo to poprvé, kdy soud zrušil opatření ministerstva z tohoto důvodu. Jenže ministerští úředníci zdůvodnění opět odflákli, a dokonce u tohoto opatření převážnou část zkopírovali z předchozích mimořádných opatření zrušených soudem. Vypadalo to, že si ministerstvo dělá ze soudů legraci. Což je v demokratickém právním státě nepřijatelné.

Na druhou stranu z dokumentace případu se zdá, že člověku, který si na povinnost nosit respirátor či nanoroušku stěžoval, nešlo jen o to, že s tím má zdravotní problém. Jeho návrh spíše mířil k jeho totálnímu zrušení a vypadalo to, že vyšel z dílny odpůrců proticovidových opatření. Soud, i když výslovně připustil nutnost proticovidových opatření, mu přitom v mnohém vyšel vstříc. V soudním posouzení případu totiž vlastně požaduje, aby ministerstvo v odůvodnění uvedlo, jaká rizika plynou pro jednotlivé skupiny obyvatel podle věku či zdravotního stavu z nošení respirátorů, a zároveň jaká rizika by představovaly pro ostatní, pokud by respirátory nenosili. Což se lehce požaduje, ale hůř udělá.

Žijeme totiž ve světě, kde se některé věci nedají určit přesně. Lze je maximálně odhadnout s nějakou pravděpodobností, často na základě modelů, které budou vždy pro svoje zjednodušení napadnutelné. Přesné modely našeho světa totiž nelze udělat, protože pak by nešlo o model. Přesně na to ale odpůrci proticovidových opatření sázejí. Teď to budou mít i díky Nejvyššímu správnímu soudu snazší.